Víte, že?

V Pionýru jsou často celé rodiny - od dětí až po prarodiče.

Ne/přítel novinář

aneb jak s nimi dobře vycházet

 

Pravidlo číslo 1: Nebojte se navazovat kontakty a nabízet spolupráci.

Lidé na pionýrských skupinách si z nejrůznějších důvodů netroufají na tzv. „velkou propagaci“ v novinách, rozhlasu nebo televizi, byť jde převážně a především o regionální záležitost. Přesto není na místě být skromní, obávat se pozvat novináře, redaktory rozhlasu či televize.

Jde-li to, je nejlepší obrátit se na někoho, koho třeba trochu znáte a kdo zná vás – zvyšuje to vaši šanci být viděn/slyšen/přijat… Pokud ale kontakty ještě nemáte, je možné se obrátit na rozhlas, tisk či televizi prostřednictvím telefonní linky či e-mailu do redakce.

V případě neúspěchu nevěste hlavu – atraktivních témat se denně vyrojí spousta a je možné, že se prostě událo něco, co si zasluhovalo více pozornosti vámi osloveného novináře/reportéra/hlasatele… Určitě to zkoušejte znova!

Pravidlo číslo 2: Mít téma, a to takové, které je zajímavé a aktuální, tedy celkově hodné zveřejnění.

Nemusí jít nutně a vždy jen o jednotlivou akci. Pionýr, jehož je pionýrská skupina součástí, má zcela určitě právo hovořit nejen o své vlastní činnosti, ale také na téma vzdělávání a výchovy dětí, problematiky rodiny, volného času. Pionýrská činnost má velice úzkou návaznost na fungování rodiny, na výchovně-vzdělávací působení školy. Pionýr zaujímá významné postavení v kvalitní nabídce činností, které umožňují dětem smysluplně trávit část jejich volného času. Nebojme se proto vyjadřovat k otázkám, které jsou veřejností často diskutovány: kriminalita dětí a mládeže – neustále se snižující věk pachatelů trestné činnosti, nejrůznější druhy závislostí (drogy, hraní na automatech, alkohol) atd. Vždyť Pionýr nabízí alternativu: možnost, jak uspokojovat zájmy a přirozené potřeby dětí a dospívající mládeže ve skupině vrstevníků, vedené kvalifikovanými pracovníky (vedoucími, instruktory).

Nebojte se, že vaše činnost není zajímavá. Zaprvé nepochybně je a zadruhé nikdy nevíte, jaké téma se bude oslovenému médiu zrovna hodit.

Pravidlo číslo 3: Než někam jdete, nebo si někoho pozvete, musíte si ujasnit: CO CHCETE SDĚLIT a JAK TO SDĚLÍTE

Je důležité zvážit, zda půjde jen o předání určitých podkladů a materiálů, z nichž profesionál vytvoří tiskovou zprávu, publicistický článek atd., nebo o rozhovor s námi či o námět pro rozhlasovou či televizní reportáž. Snazší je, pokud „vstupujeme“ do pravidelné nebo právě vytvořené rubriky, reagujeme na aktuální téma, otevřené v rozhlasovém nebo televizním pořadu. Převažovat bude samozřejmě snaha proniknout do zpravodajství.

Zkušenosti praví, že není vhodné úplně improvizovat. Před pozváním novináře, redaktora rozhlasu či televize můžeme vyzkoušet vlastní přípravu podkladů, případně „hotového“ článku či příspěvku pro vybrané noviny, časopis, rozhlasový nebo televizní pořad. Na druhou stranu není pokaždé možné a někdy dokonce ani žádoucí, abychom tiskovou zprávu (natož rozhovor, reportáž či článek) připravovali sami. Jsou události, akce a situace, kdy je potřeba se s novinářem či redaktorem rozhlasu a televize setkat osobně.

Na osobní setkání je třeba se dobře připravit, vše důkladně promyslet, udělat si malou osnovu či alespoň „boďák“, jehož se při rozhovoru budeme držet.

Pravidlo číslo 4: Držte slovo, přijďte/ozvěte se včas, komunikujte a neplýtvejte časem vaším ani jejich.

Při samotném setkání není na místě jakákoli nervozita, nejistota, ale ani machrování. Už první věty při setkání do značné míry rozhodují o tom, zda se novinář či redaktor námi nabízeného tématu uchopí a bude mu vůbec ochoten věnovat svůj čas. Rozhodně je na místě zdvořilost, v případě pozvání být dobrým hostitelem a respektovat časové možnosti. Každým kontaktem s médii si vlastně připravujete půdu pro další potenciální spolupráci.

Dohodnete-li se na další schůzce nebo na předání nějakých materiálů, v každém případě držte slovo. Naopak omluvte svůj protějšek, pokud se na schůzku nemůže dostavit a omluví se třeba i na poslední chvíli. Snažte se dohodnout náhradní termín. Důležitý je výsledek, a tím je zveřejnění zprávy, článku, rozhovoru, odvysílání reportáže či krátkého televizního šotu, který za trochu námahy a trpělivosti rozhodně stojí.