7. Oddíl se proměňuje

Stále je to jinak

Už léta můžeme vést jeden oddíl, ale ten se stále mění. Co změna přináší? Je to dobré nebo horší? Ať je to tak či onak, ve výchově nikdy nemůžeme říci, že už není co vylepšit.

Zřejmě jsem to zažili každý. Připadá nám, že už svůj oddíl dobře známe, ale on nás zase překvapí. Proč se děti chovaly jinak, než jsme očekávali? Měly o činnost větší zájem než obvykle nebo právě naopak. Při rozhodování, organizování nebo jiných důležitých momentech reagovaly samostatněji, pohotověji, nebo se hádaly a nedokázaly diskutovat. i v případě, že změny vypadají jako krok vzad, jde o přirozený vývoj. Proč ale vůbec k proměnám ve skupině dětí dochází? Příčin může být hned několik:

Mění se vedení oddílu

Může se stát, že se změní vedení oddílu. Někdo odejde, někdo přichází. Každý z nás svým osobitým způsobem ovlivňuje dění. Přinášíme své zájmy, hodnoty, dovednosti, ale i způsob komunikace s okolím, úpravu zevnějšku, stáváme se pro členy oddílu chtě nechtě vzorem. Třebaže většina členů vedení zůstala, může být změnou výrazně ovlivněno jeho chování. Obvykle jde o týmovou práci a jednotlivé prvky na sobě do určité míry závisí.

Ale proměny mohou zasáhnout i stabilní sestavu. Všichni se vyvíjíme. S věkem a okolnostmi (přestanu studovat, založím rodinu, přestěhuji se, změním zaměstnání apod.) se totiž výrazně mohou měnit naše potřeby, postoje, zájmy a preference. Mnohý zkušený vedoucí dnes kroutí hlavou nad tím, co byl ochoten podnikat s dětmi za mlada. Teď to hodnotí jako neuváženost až ztřeštěnost.

Nejen z dlouhodobého hlediska se dospělý člověk proměňuje. Většina z nás na sobě může při práci s oddílem pozorovat i během jediného školního roku vlny aktivity, nadšení i ústup a  pasivnější fáze. Je to přirozené. Jedinec schopný stále stejného pracovního nasazení je spíše výjimkou. Roli tu hrají nejrůznější vlivy – osobní indispozice (vyčerpání, zdravotní potíže, neúspěchy apod.), orientace na jiné oblasti života (maturita, nové zaměstnání apod.), jarní únava a mnoho dalších.

Mění se osazenstvo oddílu

Mnohem častěji než vedení se obměňují členové oddílu. Z různých pohnutek děti přicházejí a odcházejí. Jejich osobní vliv může velmi výrazně zasáhnout do fungování oddílu. To, co bylo samozřejmostí, najednou vázne a nebo naopak.

Jednotlivci se vyvíjejí

I kdyby sestava pionýrského oddílu byla po několik let beze změn, nemůžeme očekávat, že vše zůstane při starém. Každý podobný útvar musejí nutně poznamenat (v dobré i zlém) proměny jednotlivců. Nápadné budou například změny vázané na věk (připomeňme věkové zvláštnosti). Ze zkušenosti vyplývá, že kolem 13. roku se dítě přetváří velmi výrazně. Změní zájmy, změní kamarády, změní vzory, které uznává. To se na životě skupiny vrstevníků odrazit musí.

 

Celý oddíl se vyvíjí

Může jít o změny spontánní, přirozené (kolísání zájmu o činnost apod.), ale i změny řízené, plánované. o některé dokonce usilujeme v rámci svých výchovných cílů. Chceme například stmelit kolektiv. Co to ale znamená? Představy se mohou lišit. Zkuste formulovat ty své.

Pomocné otázky: Chci, aby děti samostatně rozhodovaly, organizovaly, řídily oddíl? Chci, aby byly nezávislé na vedení dospělých? Nebo naopak chci, aby bezmezně ctily autoritu vedoucího? Chci, aby všichni mezi sebou měli přátelské vztahy? Nebo postačí vzájemná úcta a respekt? Chci, aby oddíl byl vůči okolí uzavřený či naopak propustný, otevřený? Nebo je moje vize jiná?

Jakmile si ujasníme vlastní představu, brzo nás napadnou prostředky a  metody, které povedou k dosažení vytčeného cíle. Další úvahy tímto směrem ale ponechme na následující kapitoly této knížečky.

Vraťme se k přirozeným, spontánním proměnám, které se odehrávají ve skupině vrstevníků. Uvedeme jednu z mnoha teorií, jež se tímto jevem zabývají. Tvrdí, že každý tým prochází přibližně pěti fázemi. Doba jejich trvání není pevně dána, liší se podle konkrétních okolností a podmínek. Oddíl může v jedné fázi přetrvávat mnoho měsíců až let.

Fáze vývoje týmu:

  • orientace  jednotliví členové se vzájemně poznávají. Vytvářejí se pravidla a normy chování. Většina děti má zájem o činnost, je ochotna spolupracovat. Ujasňuje se společný plán, směřování a cíl. V tomto okamžiku se osvědčuje, převažuje-li spíše direktivní styl vedení. Vedoucí určuje zaměření oddílu, vytkne si cíle, plánuje, obvykle se snaží vytvořit strukturu oddílu (např. družiny, vedoucí družin, předsedu oddílu a další aktivisty);
  • prosazování  v této fázi rostou rozpory, tvoří se podskupiny. Může nás zaskočit nespokojenost, výkyvy až zmatek. Někdy na nás samotné dolehne skepse. Ale přesto lze tento přirozený vývojový stupeň překlenout. Výhodné je jasně definovat pravidla chování a vytknout srozumitelný, nejlépe krátkodobější cíl (např. oddílový tábor, vícedenní výpravu, účast na soutěži). Vůči dětem se chováme vstřícně. Vlastním příkladem jim ukazujeme, že neshody se dají řešit vyjednávání, nikoli hádkami a nevraživostí;

  • integrace – třenice se postupně tlumí. Nespokojenost se zmenšuje, začne převažovat vzájemná důvěra a spolehlivost. Lze rozdělit zodpovědnost, děti jsou schopny spolupracovat, dodržovat stanovená pravidla. Při vedení můžeme zmenšit rozsah kontroly, konstruktivně hodnotit a poskytovat zpětnou vazbu, podporovat jednotlivce;
  • produktivní fáze – oddíl je schopen vysoké výkonnosti a efektivní práce. Převažuje spokojenost, důvěra a optimismus. Členové jsou vysoce loajální. Funkce vedoucího se v této fázi může omezit na participaci a delegování pravomocí i zodpovědnosti;
  • zánik – věkově homogenní oddíl ukončí školní docházku. Nebo zanikne ze zcela jiných důvodů. Také v případě, že se obmění převážná část osazenstva, vývoj skupiny se začne odvíjet od začátku.

Jak bylo řečeno výše, délka trvání jednotlivých fází se může podstatně lišit. Závisí to mimo jiné také na vhodném výchovném vedení. Spokojený vedoucí oddílu pak může už jen přihlížet tomu, jak jeho děti fungují samostatně, nezávisle, a dokáží se bez potíží podílet na vedení.

Pomocná otázka:

Ve které fázi je nyní můj oddíl?

Čemu se věnuji, na co spoléhám

Jsou věci, které člověk považuje za vyřešené a spoléhá na ně. Jsou také věci, kterých by rád docílil, a pak je ochoten věnovat jim spoustu času a úsilí. Když se ale začne něco hroutit, najednou se všechny priority změní. Jak je tomu u vás a u vašich instruktorů? Máte stejné či odlišné chápaní toho, co chcete a na co naopak spoléháte? Roztřiďte seznam (jako obvykle je dole v tabulce) do dvou sloupců podle toho, čemu se chcete věnovat a na co naopak spoléháte.

Čemu se chci věnovat: Na co spoléhám:
   
   
   
   

rodina

prima parta v oddíle

kamarád/kamarádka

osobní úspěch

uznání ostatních

zřetelné výsledky

umístění v soutěži

získání vědomostí

složení zkoušky

řidičské oprávnění

zajištění bydlení

zajímavé zážitky

Udělej si čas

Teď se zaměříme na časové možnosti dětí a dospívající mládeže. Skoro každý si dnes stěžuje, že nic nestihne, a přitom čas plyne na hodinkách všem úplně stejně. Jak je tedy možné, že někdo má čas na oddílovou činnost a jiný ne? Někdo si ho prostě vytvoří a někdo dá přednost jiné aktivitě.

Udělejte si proto malé zhodnocení toho, kolik času jste ochotni oddílu věnovat (jako vedoucí, instruktoři, pomocníci apod.). Můžete například sestavit dotazník podobný následujícímu:

Kolik času mohu věnovat činnosti pro děti a  mládež?

Týdně:

1 hodina (příprava akcí, zajištění chodu skupiny či oddílu)

2 hodiny (návštěva schůzky)

3 hodiny (příprava schůzky a její vedení)

Měsíčně:

víkend (pomoc při zajištění víkendové akce)

víkend a cca pět hodin navíc po večerech (příprava a zajištění víkendové akce)

Ročně:

týden během jara (pomoc při zajištění jarních prázdnin)

týden a asi čtyři večery (příprava a zajištění jarních prázdnin)

dva týdny během léta (pomoc při zajištění letního tábora)

dva týdny a asi tři víkendy během roku (příprava a zajištění letního tábora)

jiná možnost (jaká)

Časové rozpisy upravte podle svých oddílových nároků a zvyklostí při přípravě jednotlivých typů akcí. Případný dotazník vám může pomoci při hledání vhodných spolupracovníků.

Delegování činností

Co všechno musí udělat oddílový vedoucí? Co všechno může delegovat na své spolupracovníky? Následující tabulka pomůže při sestavování toho, co může instruktory či starší děti bavit a přitom pomoci. Navíc se ještě spoustu věcí naučí.

 

Co delegovat:

Na koho:

hledání dalších finančních zdrojů

?

propagace činnosti (vytváření letáků o akcích)

?

www stránky

?

nabídky činnosti mezi spolužáky na školách

?

opravy a údržba klubovny

?

příprava a  organizace her

?

vedení schůzek

?

jiná činnost: …

?

Další informace o delegování činností jsme zařadili i do přílohy této knížky.