Víte, že?

Spolupráce probíhá i na místní úrovni - mnohé pionýrské skupiny a oddíly pořádají společné akce s oddíly jiných organizací, domy dětí a mládeže a podobně.

Postup orgánů SODM ČSR (1969)

1969
Postup orgánů SODM ČSR
v procesu sjednocování dětského a mládežnického hnutí
a postupného budování jednotné masové dobrovolné organizace.

Informátor č. 29
  
Usnesení Rady SODM z 19. 12. 1969

Vycházeje ze závěrů Federální rady organizací dětí a mládeže půjde nejbližších měsících ve všech orgánech SODM a orgánech organizací všech stupňů na území ČSR o:

  • proces postupného ideově politického a  organizačního sjednocování dětského a mládežnického hnutí a  vytváření podmínek pro budování jednotné masové dobrovolné organizace dětí a mládeže;
  • získávání funkcionářů a mladých lidí v základních kolektivech pro myšlenky a ideje jednotné organizace; organizace, jejíž program bude vycházet z politických cílů strany, svoji činností bude vychovávat mladé lidi v duchu marxisticko leninské ideologie a proletářského internacionalismu;
  • rozvoj všestranné a bohaté činnosti v základních kolektivech, o zakládání nových kolektivů a získávání mladých lidí do organizací, přičemž zvýrazněny musí být ideově politické akce u příležitosti 100. výročí narozenin V. I. Lenina a  25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.

V celém procesu sjednocování a budování jednotné masové dobrovolné organizace volit politický – tedy citlivý a trpělivý přístup na všech úrovních práce orgánů, k základním kolektivům a mladým lidem.

I.
Sjednocovací proces vychází z jednotného ideově politického základu

Základ procesu sjednocování a budování jednotné organizace nutno spatřovat především v politické a ideově výchovné práci v oblastech:

  • ideály mladé generace lze uskutečnit jen pod vedením strany. Cesta k dalšímu pokroku v této zemi mimo KSČ nevede. Přihlásit se k politice KSČ, pochopit její základní principy a cíle;
  • upřímný vztah k socialismu na principech marxismu-leninismu a všestranné úsilí mladých a jeho vybudování;
  • ve spolupráci a přátelství se socialistickými zeměmi a zejména SSSR je záruka naší společnosti a  suverenity. Rozvíjet upřímnou a soudružskou spolupráci se všemi organizacemi v socialistických zemích, především VLKSM.

Z toho pro jednotlivé orgány SODM a orgány jednotlivých organizací na území ČSR vyplývá:

  1. Posoudit a přehodnotit ty dokumenty a  stanoviska přijatá v minulém období, která jsou v rozporu a principy politiky strany. V nově přijímaných dokumentech bez výhrad se přihlásit k vedoucí úloze strany, socialismu na marxisticko leninských základech, k proletářskému internacionalismu a v celé svoji činnosti tyto zásady naplňovat do života.
  2. Provést hodnocení uplynulého vývoje a  položit základ pro analýzu období činnosti ČSM, období jeho rozbití a života samostatných organizací dětí a mládeže.
  3. Provést hodnocení vedoucích funkcionářů, členů orgánů a pracovníků aparátu organizací a SODM a  včetně závěrů předložit k projednání orgánům. V souvislosti s tím doplnit orgány o politicky pevné, schopné a obětavé funkcionáře.
  4. Zpracovat jednotný plán ideově výchovné činnosti, rozpracovat jej na úrovních všech orgánů i  v základních kolektivech. Usilovat zejména o zformování politicky pevného jádra funkcionářského aktivu, o výchovu a výběr kádrů.
  5. Sjednotit kampaň v okresech, krajích i  v republice ke 100. výročí narozenin V.I. Lenina a 25. výročí osvobození, podporovat především rozvoj pracovních iniciativ kolektivů a mládeže, provádět bohatou ideově výchovnou činnost.
  6. Obnovit a plně rozvíjet vzájemné kontakty mezi našimi organizacemi a organizacemi socialistických zemí, zejména s VLKSM.

K tomu plenární zasedání Rady sdružení organizací dětí a mládeže ukládá:

 

  1. všem orgánům SODM v okresech a krajích realizovat uvedené úkoly a uplatňovat při jejich naplnění řídící funkci vůči jednotlivým organizacím;
  2. orgánům národních organizací zabezpečit splnění uvedených úkolů a důsledně vyžadovat od nižších orgánů aktivní podíl na úrovni OV a KV SODM;
  3. předsednictvu, sekretariátu a  oddělením SODM rozpracovat jednotlivé úkoly do plánu práce své činnosti a zabezpečit způsob jejich kontroly.

II.
Ideové a politické sjednocení musí mít odpovídající organizační formy.

Zásady pro postupné sjednocování a budování jednotné organizace položilo jednání a  rozhodnutí Rady Sdružení z 16. září a 11. listopadu 1969 a přijaté dokumenty umožňují:

  • vycházet na všech stupních ze základních principů politiky strany
  • v tomto smyslu volit jednotný postup a  práci s předním funkcionářským aktivem a všemi orgány;
  • sjednotit cíle veškeré ideologické a  propagandistické práce;
  • podřídit specifiku jednotlivých organizací na všech stupních jednotným politickým cílům mládežnického a dětského hnutí.

Z toho pro jednotlivé orgány vyplývá:

  1. Vytvořit akceschopné orgány na úrovni okresů a krajů podle zásad o postavení a pojetí činnosti okresních a  krajských výborů SODM.
  2. Na principech demokratického centralismu budou orgány SODM na všech úrovních:
    1. plnit funkci řídícího článku ve stanovených oblastech činnosti SODM a členských organizací;
    2. plnit funkci přípravného výboru pro postupně budovanou jednotnou organizaci.

K tomu plenární zasedání Rady sdružení organizací dětí a mládeže ukládá:

  1. Provést kontrolu v průběhu měsíce ledna 1970, jak OV SODM postupují při realizaci závěrů Rady SODM z 16. 9. a 11.11. 1969.
    Informaci předložit předsednictvu SODM ČSR do 15. února 1970.
    Zodpovídá: s. Pěnkava, tajemník Rady SODM ČSR
  2. Dobudovat krajské výbory SODM v průběhu měsíce ledna, o situaci informovat průběžně sekretariát a  závěrečnou zprávu předložit předsednictvu Rady SODM do 31. ledna 1970.
    Zodpovídá: s. Pěnkava, tajemník Rady SODM ČSR

III.
Postupně budovat jednotnou masovou dobrovolnou organizaci dětí a  mládeže.

Postupné budování jednotné masové dobrovolné organizace musí především vycházet:

  • ze základních kolektivů, z přesvědčení funkcionářského aktivu v okresech a nutnosti a potřebě spojit a  znásobit síly, sjednotit ideově politické cíle hnutí;
  • přitom se opírat o zdravé síly všech stávajících organizací, především o pracující mládež;
  • vycházet a rozvíjet všechny pozitivní stránky bývalé jednotné organizace ČSM i stávajících organizací ČSR;
  • budovat jednotnou organizaci s diferencovaným přístupem k jednotlivým sociálním, věkovým i  zájmovým skupinám, s relativně samostatným postavením organizace dětí, vysokoškoláků a vojenské mládeže.

Z toho vyplývá:

  1. Všemi politickými prostředky získávat funkcionáře jednotlivých organizací i mladé lidi v základních kolektivech pro myšlenky jednotné organizace.
  2. Dojdou-li orgány jednotlivých stávajících organizací i po konzultaci v rozhodujících kolektivech k závěru, že je potřebné a nutné spojit síly a přejít k vytvoření jednotné organizace – může OV SODM se prohlásit za Přípravný výbor Socialistického svazu mládeže.
  3. Přípravný výbor SSM zpracuje programové téze v souladu se závěry Federální rady a respektováním podmínek okresů.
  4. Vyhlásí kampaň členských schůzí ve všech základních kolektivech ve stejném časovém období. V těch základních kolektivech, kde neproběhly VČS, mohou tyto členské schůze být výročními.
  5. Základní kolektivy projednají programové téze budoucí jednotné organizace, přihlásí se k jednotné organizaci, případně sdělí svoje názory na její budoucí organizační uspořádání a zvolí delegáty na slučovací okresní konferenci (případně zástupce na konferenci své sociální skupiny). Počet delegátů – klíč určí Přípravný výbor SSM. Zásadou je, aby z každého základního kolektivu, pokud je přímo řízen z OV, byl na konferenci jeden delegát.
  6. Před slučovací konferencí se mohou sejít na konferenci zástupci jednotlivých sociálních skupin (pracující, vesnické, studující a učňovské mládeže). Zástupci klubů – jako základních kolektivů ve městech na poradách, táborníci na sněmech. Konference či porady a sněmy by se měly přihlásit k jednotné organizaci a v duchu programových tézí přípravného výboru SSM přijmout závěry pro svoji specifickou činnost přibližně do konce roku 1970 a zvolit rady. Konference sociálních skupin, porady klubů a sněmy táborníků se mohou také konat jako součást slučovací konference (práce v sekcích).
  7. Slučovací konference vyhlásí Socialistický svaz mládeže v okrese, schválí program činnosti včetně specifických záměrů sociálních a zájmových skupin a zvolí plénum OV a okresní revizní komisi. Zvolený okresní výbor potvrdí složení jednotlivých rad a komisí, v případě orgánů dětských organizací by jej měla potvrdit okresní slučovací konference.
  8. Do slučovací konference zůstávají pracovat jednotlivé organizace, jejichž představitelé se účastní činnosti v přípravném výboru SSM. Organizace dále budou získávat členy a rozvíjet všestrannou činnost základních kolektivů, budou i  dále platit členské průkazy.
  9. Slučovací konference a jejích příprav se také zúčastní zástupci Čs. Pionýra a Junáka. Vzájemné vztahy mezi nimi a vazby na jednotnou organizaci budou dohodnuty v centru. V současném období lze vytvářet společné komise (vedení) federace dětských organizací i na úrovni OV.
  10. V současné období probíhají výroční členské schůze Juveny a SPM, které by měly vyústit v okresní konference. Podle situace, tedy podle tempa sjednocovacího procesu v okrese by se tyto okresní konference měly uskutečnit tak, aby byly dalším impulsem pro práci základních kolektivů i podporou pro myšlenku jednotné organizace.

K tomu plenární zasedání Rady SODM ukládá:

  1. OV SODM vycházeje ze specifických podmínek v okrese zpracují postup při budování jednotné organizace, který předložit a konsultovat s okresním výborem KSČ a KV SODM. Schválený postup realizovat;
  2. Předsednictvu a sekretariátu Rady SODM:
    • dopracovat předložený materiál a  předložit jej Byru ÚV KSČ k vyjádření;
    • zaslat jej po dopracování a  projednání v Byru ÚV KSČ okresním a krajským výborům SODM, uskutečnit poradu předsedů OV, případně společnou poradu s tajemníky OV KSČ (v měsíci lednu 1970);
    • zpracovat společně s Federální radou programové téze budoucí jednotné organizace a projekt jejího organizačního uspořádání. V něm zejména vymezit pojem relativní samostatnosti a diferencovaného přístupu (leden – únor 1970);
    • zpracovat návrh a rozhodnout o  postavení učňovské mládeže v budoucí jednotné organizaci;
    • zpracovat koncepci mládežnického tisku v souladu s představami o budoucí jednotné organizaci dětí a  mládeže a v souladu s vytvořením a činností Federální rady;
    • zpracovat hospodářské směrnice pro rok 1970, zejména pro přechodné období.
  3. Předsedům jednotlivých národních organizací:
    • svolat nejpozději do 15. ledna 1970 plenární zasedání rad a důsledně zabezpečit jejich přípravu;
    • na jednání rad přijmout stanovisko a  postup v souladu s jednáním pléna RS, která plně podpoří proces sjednocování a budování jednotné organizace v okresech.