Prázdniny, to nejsou jen tábory aneb Tisá dále ožívá
V obci Tisá v severních Čechách vlastní Pionýr rozlehlý pozemek s objektem staré prvorepublikové vily – Lípa, která je po kompletní rekonstrukci. Některé věci je potřeba ještě dodělat, ale o tom nechceme dnes hovořit. Základna je umístěna uprostřed obce, ale díky rozložitým pozemkům zde není problém nabýt pocitu pobytu na samotě. Obec Tisá je navíc bránou k romantickému kraji Labských pískovců.
Na našem pionýrském pozemku, jenž nazýváme Areál Tisá, stojí již zmiňovaná vila Lípa, malý domek Lipka, ale jsou zde i pozůstatky bývalého letního tábora. Tyto ostatní budovy na svoji opravu i vymezení účelu ještě čekají. Jsou bohužel ve stavu, který v současnosti neumožňuje jejich využívání. Ve spodní části se nachází rozlehlá louka, na které původně stály chatky a sociální zařízení (sprchy a WC). A právě zde se teď dějí věci.
Díky získané dotaci z MŠMT jsme se v květnu pustili do celkové rekonstrukce těchto sociálek. Nejprve bylo nutné zchátralý objekt vyklidit, vyčistit – no prostě „vypucovat“ vše až na cihlu. A že různého harampádí a nepořádku za ta léta nebylo zrovna málo. Zmizela vymlácená, rozpadlá a rozlámaná okna, shnilá torza dveří (pokud tam ještě nějaká byla), promočené střešní podhledy i rozbitá střecha, ale i hromady natahaného bordelu z dob, kdy jsme Tisou ještě neměli. A také hromada suti z nebezpečných vnitřních příček. A ejhle. Vyklizené to vypadalo hned jinak.
Základem stavby je střecha, to se ví. Takže to byla první etapa, která naše sociálky čekala. Prohnilé trámy byly vyměněny, krovy zakryty OSB deskami a jako střešní krytinu jsme položili plechové pásy, které vypadají jako střešní tašky. A zase to hned vypadá jinak, tak nějak k světu. Ze střechy hurá dovnitř. Už na nás nemůže pršet, tak jde práce od ruky a hlavně – je vidět. Položeny jsou nové odpady, vybetonovány podlahy, vystavěny vnitřní příčky, vsazená nová okna, dveře, nové rozvody vody a elektriky… Však si to umíme všichni představit.
Teď již probíhají ty hezčí věci. Nejdou tak rychle, ale o to víc je pak oko potěšeno. Obklady, dlažba, montování sanity, tedy umyvadel, záchodů, vodovodních baterií… malování… dveře. Je toho ještě dost. Ale už je to vidět – holčičí část bude oranžová a klučičí zelená.
Do konce září by vnitřní prostory měly být hotové a do zimy musíme stihnout ještě fasádu.
Důležitá část letního tábora bude připravena.
Jiří Žďára
8. 10. 2024, Michal Rejzek
Fotografie
