Výroba jednoduchého předmětu

Rozvoj těchto kompetencí: pracovní, sociální a personální.
Učí se pracovat s různými materiály, vyrábí z nich předměty, které následně využije v dalších činnostech. Učí se spolupráci s ostatními členy oddílu, podává co nejlepší výkon a tím přispívá dobrému výsledku společné práce.

Když se rozhodneme, že se budeme věnovat technickým činnostem a zkusíme něco vyrobit, měli bychom si vybrat takový výrobek, který nám bude současně i dál sloužit. Vyrobíme si tedy dvě věci, které následně můžeme využít – krmítko pro zimní dokrmování ptáků a kapsář pro uložení našich věcí v klubovně.

Krmítka: desky (max. 50 × 50 cm), tyčky nebo tenké laťky, hřebíčky a vruty, kladívko, pilka, šroubovák, kovový úhelník, řetízek.
Kapsář: látka, gumička nebo stuha, nit, nůžky, jehly, laťka a provázek nebo řetízek na zavěšení.
Tento metodický list nemá k dispozici žádný pracovní list.

Výroba složitějších věcí, vyžadující mnohdy malou dílnu nebo alespoň dostatek nářadí, nebude asi náplní běžné oddílové schůzky. Na táboře ji ale můžeme realizovat naprosto běžně.
Předem si vedoucí připraví materiál, se kterým budou děti pracovat, a zkontroluje nářadí, které budou mít děti k dispozici.
A už můžeme začít. Děti rozdělíme do pracovních skupinek nejlépe po 3–5 členech, každá z nich může dělat jinou část výrobku. Ve skupinách vybereme „mistry“, kteří budou práci ve skupinkách koordinovat. První z výrobků je krmítko pro ptáky. Začneme tím, jak ho následně v oddíle využijeme. Dohodneme se, kam v zimě krmítko umístíme, a vysvětlíme důležitost zimního přikrmování.
Ideální je, když si předem narýsujeme na desky rozměry, ještě lepší, když nám materiál rodiče nebo někdo z vedoucích předem nařeže, pak můžeme budky dělat i v klubovnách s běžným vybavením.


Jednoduché krmítko k zavěšení na větev nebo na zeď, pod okno apod.
Deska dna má rozměry 40 × 40 cm nebo 50 × 50 cm. Kraje prkénka osadíme laťkami 3 cm vysokými, aby vítr krmení nerozfoukal nebo aby je ptáci nevyházeli, když se o ně perou. Laťky přibijeme shora na desku dna, nebo je připevníme ze stran. Děti musí volit správnou velikost hřebíků či vrutů, aby laťky nepopraskaly. Krmítko zavěsíme pomocí řetízku. Do tohoto krmítka nejdou vrabci, kteří se jeho pohupování bojí. Nevýhoda je, že bez stříšky zapadne sněhem, proto je nutné krmítko výhodně umístit (pod husté větve, které napříč propleteme, pod římsu nebo balkon apod.).
Krmítko se stříškou
Toto krmítko je upevněno na kůlu o průměru 10 cm. Do rohů desky dna přišroubujeme sloupky s rámem, na který posadíme sedlovou střechu ze dvou prkének. Opět pozor na velikost použitého spojovacího materiálu. Ze slabších latěk uděláme ještě zábradlíčko, aby do krmítka nešli příliš velcí ptáci (holubi, hrdličky). Desku dna připevníme ke kůlu pomocí kovového úhelníku. Kdybychom použili prostě jen hřebík do dna krmítka, toto by se vyviklalo a brzy by z kůlu spadlo.
Závěsné kapsy
Není to žádná novinka, takže přesný střih není nutný. Velikost kapes je dána tím, co se v nich má ukrývat. Na drobné předměty, jako jsou hřebeny, kartáče na vlasy a zrcátka, budou kapsy menší; budou-li však sloužit na trepky, bude třeba kapes víc a větších.
Můžeme si vyrobit i větší kapsáře do klubovny – na pomůcky ke hrám, na nůžky, tužky apod.
Dohodneme se, k čemu bude kapsář sloužit – to je důležité, abychom věděli, jak bude velký. Pak si vysvětlíme základní bezpečnostní pravidla při práci s nůžkami a jehlou. A pak už si rozložíme materiál.
Základním materiálem je kus látky. Z ní se dá vytvořit: jednoduchá kapsa na zadrhnutí, trojdílná kapsa, poschoďová několikadílná kapsa, kombinované kapsy.
Připravíme si základní kus látky a olemujeme ji. Máme-li možnost, připravíme si pro děti už hotový olemovaný kus látky, aby s ním děti dále pracovaly. To je důležité, aby se nám pak kapsář různě nekroutil. Na kapsář pak vystřihujeme z dalšího kusu látky různě velké kapsy. Ty zase nejdříve olemujeme nebo je na kapsář nastehujeme. Do horní části každé kapsy můžeme provléknout gumičku nebo stuhu na zdrhnutí. A pak už šijeme. Po přišití všech kapes provlékneme horní stranou kapsáře tyčku, na niž upevníme po stranách provázek nebo řetízek, a je hotovo. Kapsy můžeme zdobit aplikacemi, každý člen oddílu může mít svou kapsu se svým obrázkem, pak ale kapsářů musíme ušít víc.
S výrobky se můžeme přihlásit do soutěže rukodělných činností Pionýrského Sedmikvítku.
Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Pomoc, Přátelství, Příroda a Překonání.

Pokud vyrobíme oddílové krmítko v létě, nesmíme na něj zapomenout, na podzim jej vytáhneme, někam umístíme a společně přikrmujeme ptáčky.

Aktivita umožňuje začlenění dětí do kolektivu a nevytváří bariéry pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Vedoucí musí dbát na individuální přístup k těmto dětem a respektovat obecná doporučení v úvodní části metodiky.