Jaký byl turistický pochod Hornobřízský puchýř

Letos se konal už 33. ročník pochodu Hornobřízský puchýř, což už je poměrně slušná tradice. Jak pochod vznikl?
Turistický pochod Horní Bříza byl jako jednodenní akce pořádán od 90. let minulého století. Když jsme jako členové novodobé Pionýrské skupiny Horní Bříza přišli v roce 2005 s myšlenkou pochod obnovit a pojmout ho jako plnohodnotnou třídenní víkendovou akci, psal se 17. ročník pochodu. V letošním roce 2024 se uskutečnil již 33. ročník, pochod se koná každý rok v březnu. Ovšem v letech 2020 až 2022 byl pochod zrušen kvůli covidové pandemii.

Podtitul pochodu zní Memoriál Jardy Nováka – proč?
Na počest! Jarda Novák byl jeden z mála lidí, který má zásluhu o fungování Pionýrské skupiny v Horní Bříze, především při přechodu z dob minulých do dnešní podoby Pionýra. I já, přesčtyřicátník a otec od rodiny, jsem byl v té době desetiletým klukem, který chodil do Pionýra vedeného Jardou. Jarda byl jedním ze dvou hlavních organizátorů tohoto pochodu, ale v roce 2016 náhle zemřel ve věku 52 let. Na počest a uznání jeho celoživotní činnosti věnované dětem, výchově a učení jsme se hromadně shodli, že pochod by měl být jeho memoriálem. Mj. dva dny před konáním letošního pochodu by Jarda oslavil 60. narozeniny.

Jak jste spokojeni s letošní účastí? Kolik tras a kolik účastníků jste nabídli a evidovali?
S účastí jsme spokojeni a jsme rádi, že lidé neztratili chuť pro aktivní pohyb, ať jsou to místní obyvatelé nebo turisté z různých koutů republiky, ale nejen z ní. Letošní ročník byl dvoudenní – v pátek byla pro účastníky připravena jedna trasa 11 km, v sobotu pět tras – 7 km (tzv. kočárková, vhodná pro rodiče s dětmi) a delší trasy 15, 20, 31 a 50 km. V pátek vyrazilo na trasu 155 účastníků, v sobotu šlapalo po našem kraji 805 účastníků.
Kolik nejvíce a nejméně účastníků na Puchýř vyrazilo? Čím si výkyvy vysvětlujete?
Nejvíce účastníků nás navštívilo v roce 2017, kdy se na pochod během tří dnů vydalo celkem 1563 účastníků. Naopak nejméně účastníků jsme zaznamenali v roce 2019 (991 účastníků). Největší vliv na účast má počasí (viz rok 2019). Přestože ho vždy „objednáváme“, někdy to prostě nevyjde. Dalším možným vlivem je souběh s jinými akcemi, čemuž se snažíme vyhnout tím, že domlouváme termín konání tak, aby nebyl v kolizi s jinými programy v našem v okolí.

Proč při organizování spolupracujete s Klubem českých turistů (KČT)?
Pionýrská skupina nemůže pořádat turistický pochod s plnohodnotnými atributy turistického pochodu KČT, např. uvedení akce v ročním kalendáři turistických pochodů, status pochodu IVV (mezinárodní pochod) apod. Tím, že tento pochod vzniká ve spolupráci s Klubem českých turistů, můžeme tyto požadavky plnit. Díky tomu, že je několik členů naší pionýrské skupiny (včetně mě) zároveň členy KČT Třemošná, máme situaci částečně ulehčenou.

Pochod má zázemí v hornobřízské škole. Jak se podařilo takovou spolupráci domluvit?
Jedná se o mnohaletou spolupráci s Masarykovou základní školou Horní Bříze nejen při pořádání pochodu, a v neposlední řadě vytvoření důvěry a dodržení úmluv, které mezi naším spolkem a školou máme. I tímto děkujeme paní ředitelce za vstřícnost a spolupráci.

Součástí pochodu je i systém odznaků, můžete to trochu objasnit?
Od obnovení pochodu Hornobřízský puchýř v roce 2005 vydáváme každý rok kovový odznak, které na sebe navazují v sériích. Účastníkovi pochodu však vzniká nárok dle jeho účasti – zúčastníte-li se pochodu poprvé, dostanete první odznak, zúčastníte se např. podesáté, dostanete desátý odznak série. Kdo absolvoval od roku 2005 všechny ročníky, vlastní 17 odznaků – těchto turistů je pouze pět.

Plánujete do budoucna nějaké změny? A co 35. ročník, čeká účastníky něco speciálního?
Zatím žádné velké změny neplánujeme. Je ale pravda, že pocovidové ročníky (2023 a 2024) byly pouze dvoudenní, bez nedělních tras. Cílem pro příští rok, 34. ročník, je uspořádat pochod znovu třídenní, jako tomu bylo v letech předchozích. A jestli k 35. ročníku nabídneme účastníkům něco nového, necháme zatím jako překvapení. Náš kolektiv je ale plný mladých lidí a o inovativní návrhy rozhodně není nouze.

Kdyby se někdo chtěl do něčeho podobného pustit a třeba založit tradici i u sebe na skupině, co byste mu poradili?
Chce to mít myšlenku a cíl. Pak už stačí jen podobné nadšence kolem sebe, se nimiž vše zrealizujete. A nezapomenout, že víc hlav víc ví. K tomu, aby se ze záměru stala tradice, je nutná píle, neustálé zlepšování a udržet záměr či aktivitu zajímavou. Pak se z ní jednoho dne stane tradice. A to přesně máme u nás. Jsem na naši skupinu a její členy pyšný, opravdu jsme za ta léta něco dokázali… stejně jako náš bývalý člen Jarda Novák.

Ptala se Mirka