Inzeráty

Rozvoj těchto kompetencí: sociální a personální, komunikativní, občanská.

Děti se na základě vytvořených inzerátů blíže seznamují, navazují bližší vztahy, překonávají bariéry v komunikaci. Zábavnou formou se učí sdělovat něco o sobě a zajímat se o vlastnosti a záliby ostatních.

Četli jste už nějaký seznamovací inzerát? Víte, co se do něj píše? Co byste napsali o sobě, kdybyste se chtěli seznámit přes inzerát?

Papíry na inzeráty (lze předepsat otázky), tužky, izolepa, schránka na vzkazy, seznam hráčů s přidělenými značkami.

K tomuto metodickému listu není k dispozici žádný pracovní list.

Tato aktivita je vhodná jako průběžná hra na tábor. Aby se mohla dobře rozvinout, potřebuje čas, nelze ji zařadit na normální schůzku.

Hru začneme úvodní diskusí (pokud hraje víc dětí než 20, je lepší je na úvodní část rozdělit do menších skupinek). Vedoucí si přinese několik seznamovacích inzerátů z novin, z internetu, společně je s dětmi čtou – diskutují nad obsahem inzerátů. Pak zahájí vlastní hru. Vedoucí si předem připraví seznam účastníků a každému přidělí značku (např. obrázek). Značky musí být jednoduché, aby je hráči zvládli sami kreslit. Pak si připraví pro každého účastníka formulář inzerátu, tj. papír ve formátu A5 s nakreslenou značkou a předepsanými kolonkami, např.: Jak se vidím já/Jak mě vidí ostatní/Znamení horoskopu/Co potřebuji k životu/Oblíbená barva/Oblíbené jídlo/Oblíbená kniha-film/Místa, kde je mi dobře/Jaký by měl být můj kamarád (kamarádka) apod. Požadované údaje lze samozřejmě měnit podle vyspělosti hráčů. Starší děti (8. tř.) můžeme nechat, ať napíšou inzerát volnou formou, jen jim dáme vodítko, co by měl obsahovat. Hráči vyplní kolonky, všechny inzeráty se vyvěsí na určeném místě, a pak začíná seznamka. Důležité je neprozradit svou značku, jen vedoucí hry a určení „pošťáci“ vědí, která značka komu patří. Je zřízena pošta (schránka), prostřednictvím které mohou hráči mezi sebou komunikovat. Napíšou vzkaz, podepíší se svou značkou, složí ho a nahoru nakreslí značku adresáta. Pošťáci průběžně vzkazy doručují, ale nenápadně, aby adresáty neprozradili. Děti jsou zpočátku nesmělé, neví, komu a co napsat. Proto je dobré, když jsou do hry zapojeni i instruktoři a vedoucí, kteří nastartují korespondenci. Pokud je hře věnován dostatečný prostor, děti nakonec přijdou dopisování na chuť a pošťáci nestíhají vzkazy doručovat. Je lepší, když jsou pošťáci 2-3, při větším počtu hráčů je to pro jednoho příliš náročné na čas.

V poslední fázi hry se hráči posadí a společně hádají, komu která značka patří, mohou si povídat, s kým si dopisovali, koho poznali, podle čeho, jak je hra bavila, jestli o někom zjistili něco nového.

Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Poznání a Přátelství.

Je dobré, když se do hry zapojí i vedoucí a instruktoři – mají možnost děti víc poznat, překonávají bariéry v komunikaci.

Hra nemá výraznější rizika. Pozor zejména u dětí s poruchou psaní, k pravopisným chybám jsme tolerantní, nevšímáme si jich, upozorníme taktně, mezi čtyřma očima, případně napíšeme vedle slovo správně. Důležité je podporovat chuť ke psaní.