Dospívající ohroženi předčasným odchodem ze školy
U nás je povinná školní docházka po dobu 9. let. Na středních školách (ať již maturitních nebo učebních oborech) už dospívající být nemusí. Jaké jsou příčiny toho, proč odchází? A proč by vlastně měli do školy chodit? Mezi nejčastější důvody pro odchod ze školy nebo změnu dosavadní školy patří špatný školní prospěch, výrazné a opakované porušování školního řádu, problémy s vrstevníky a učiteli, ale také ztráta zájmu o obor. Vzhledem k vývojovým zvláštnostem tohoto období jsou nevyžádané rady a názory nepřijímané.
Co můžeme dělat
Pokusit se bez domlouvání a dospěláckého poučování hledat další pohled na danou situaci. Povídat si a probírat spolu různá pro a proti.
Proč není vhodné opustit školu
- bez potřebné kvalifikace je uplatnění na trhu práce ještě složitější (což takhle jít se podívat na vývěsku úřadu práce);
- ve škole se přeci jen něčemu učím (schopnost pracovat na PC, alespoň trochu cizí jazyk, levnější získání řidičáku, svářečských zkoušek a různých jiných oprávnění…);
- ztrácí se čas, který už jsme učení věnovali;
- uzavírá nebo se alespoň výrazně oddaluje šance získat výuční list nebo maturitu a to většina zaměstnavatelů vyžaduje;
- zpomalí se kariéra;
- výrazně se sníží společenská prestiž;
- klesne výrazně ekonomické zabezpečení (zjistěte si, kolik a jestli vůbec bude dostávat nějakou podporu, jaké jsou podmínky).
Když má dospívající pocit, že na školu nestačí, když má zprávy o tom, že je prospěch nedostatečný:
- zmapujte upřímně a nejdřív to, jestli se škole opravdu věnujete, učení samo většinou nejde;
- normální je se učit (alespoň trochu pravidelně, úspěch ve škole daleko víc závisí na délce přípravy než na tom, jak chytří jsme „přišli na svět“);
- motivace, vlastní rozhodnutí, to je něco, co výrazně ovlivňuje školní úspěšnost;
- hledejte odpovědi na to, jestli je reálné zvládat nároky školy, kde hledat rezervy, jak se učit… v tom mohou napomoci psychologové (pedagogicko-psychologické poradny školní psychologové, úřady práce poskytují tuto službu zdarma).
Když má pocit, že jej vybraný obor nebaví:
- Zvažte, kolik už jste investovali času, v jakém jste ročníku, chtělo by se vám např. v osmnácti letech začínat někde v prvním ročníku?
- Nedá se najít něco, proč by mělo smysl vytrvat?
- Zmapujte si to, co byste si od jiného oboru slibovali, co vás na oboru nebaví, jaké jsou možnosti v okolí, co všechno budete muset přestupem jinam změnit.
- Investujte čas do toho, abyste získali co nejvíc informací, jděte do nové školy, ptejte se studentů.
Když má konflikty s vyučujícími, spolužáky, když má potíže s respektováním školního řádu:
Veďte dospívající k tomu, aby byli:
- k sobě upřímní, hledejte to, co mohou ovlivňovat sami; většinou jsou potíže něco jako „spojené nádoby“, platí zpravidla zákon akce a reakce, samo sebou se nic neděje, všechno má nějakou příčinu.
- když se nebudou chtít sami nějak podílet na změně, tak asi vše zůstane tak, jak to je; pokud neví jak, pomozte jim hledat odborníky, kteří jim s problémem pomohou.