Komunikace s rodiči

Při komunikaci s rodiči vycházíme z Programu Pionýra, zejména části „Kdo jsme“. Základním předpokladem dobrého vztahu je vzájemná důvěra: rodiče nám svěřují své děti a my v rodičích máme nejbližší vnější partnery.

Jaké jsou zákonitosti práce s rodiči?

• Informovat je.
• Pracovat s nimi individuálně.
• Nerozpakovat se žádat je o pomoc.
• Nabízet společné zážitky.
• Být věrohodní a kompetentní.
• Nebát se otevřenosti.
• Reagovat rychle a vstřícně.

Vždyť vychováváme jejich děti.

Konkrétní náměty:

• dostupné kontakty na vedoucí a informace o nich (jejich kvalifikaci aj.);
• informační schůzky 1-2x za rok, spojené s osobními rozhovory o dětech – jejich úspěších, pokrocích, ale i potížích;
• mailing (s pravidelnými – např. měsíčně – spíše kratšími zprávami, případně osobní sdělení k dítěti);
• zprávy prostřednictvím sociálních sítí (Facebook, Instagram);
• aktuální webová prezentace PS s přístupnými informacemi o Pionýru, pionýrské skupině, akcích, evidenci…
• přehled akcí na internetu – například při použití Google kalendáře si ho mohou rodiče navázat na svůj kalendář;
• fotogalerie;
• vzájemná zpětná vazba – neobávejme se požádat je, aby sledovali a zajímali se, jak se dítěti vede, ptát se jaký mají názor na dění v oddíle a současně jim sdělujme své poznatky;
• otevřené akce, či přímo společné akce pro rodiče nebo rodiče s dětmi;

---

Krátké poznámky k uvedeným zásadám…

Informovat je

Dostatek informací obrušuje hrany, odbourává nejistotu, vtahuje rodiče do dění. Pozor ovšem na přehlcení zprávami všeho druhu!

Pracovat s nimi individuálně

Dobrou spoluprací s konkrétním rodičem můžeme dosáhnout toho, že bude vnímat společný přístup k výchově. Udělejme si na rodiče čas a při hodnocení dětí se vyvarujme zobecňujících poznámek, nezapomeňme zmínit jejich konkrétní klady (či zápory) a úspěchy.

Nerozpakovat se žádat je o pomoc

S přispěním rodičů lze lépe řešit řadu nastalých potíží a také využívat jejich podporu při akcích. Je také jedinečným prostředkem k upevnění vzájemných vazeb – činnost v oddíle pak přestává rodič pojímat jako servis, pohlídání dítěte, a jeho zájem roste.

Nabízet společné zážitky

Zkušenosti potvrzují, že prvotní „pouhé“ informování má přerůstat do společných zážitků – je jedno, zda jde o pomoc rodičů při nějaké akci nebo na akci připravené přímo pro rodiče a děti.

Být věrohodní a kompetentní

Projevovat se jako solidní partner – rodič musí z vedoucího cítit spolehlivost, jistotu, otevřenost a vůli vytvořit bezpečné prostředí, zejména u menších dětí. Očekávání rodiče je třeba naplnit a případný problém vysvětlit.

Nebát se otevřenosti

Rozhodně se nesmí nic zatajovat – nepříjemnosti s dítětem ani případné těžkosti oddílu. Rodiče leccos pochopí – znají své dítě… Pochvala je ovšem vždy potěší. S nesnázemi oddílu umějí překvapivě často pomoci.