Osvědčilo se nám

Máte tupé mini nůžky? Stačí párkrát střihnout do alobalu.

Více...

Nejlepší hry

  1. Kolotoč
         
  2. Pejskové do boudiček
         
  3. Pane za mnou, pane proti mně
         
  4. Filmové ateliéry
         
  5. Ozdoby z přírodnin
         

Moje rodina

Čas přípravy
15 minut
Čas realizace
1,5 hodiny
Místo
místnost, klubovna, venku
Roční období
celý rok
Počet účastníků
žádný
Hodnocení
     
Autor
Pionýr
Stav
Publikována
Vytvořeno
17. 10. 2014
Upraveno
15. 2. 2018
Věková kategorie
11 let
Náročnost na materiál
Žádná
Výchovný program
Putování se psem
Pracovní listy
Ano
Klíčové kompetence
Kompetence ke komunikaci
Kompetence občanská
Kompetence pracovní

Cíle

Rozvoj těchto kompetencí: pracovní, občanská, ke komunikaci.
Zná svoji rodinu, dovede vyjmenovat členy rodiny, zná příbuzenské vztahy, snaží se o rodině hovořit. Chápe slova „mít rád“, učí se je říkat nahlas.

Motivace

Každý z nás žije v nějakém malém seskupení, kterému se říká rodina. Tam bychom se měli cítit nejlépe, nejbezpečněji. Máme zde mámu, tátu, sourozence a prarodiče. Víme, že rodina může být široká – patří do ní tety a strýcové, bratranci a sestřenice.

Potřeby

Kancelářský list papíru, silnější fixy, psací potřeby, pastelky, barvičky. Rozmístění dětí /doporučuji/ v kroužku, na zemi – lépe se komunikuje a lépe se udrží oční kontakt při komunikaci.
K tomuto metodickému listu je pracovní list C6A.

Provedení

Vedoucí navodí atmosféru klidu a pohody. Zklidní děti, které se seskupí do kroužku. Vychází z motivačního obrázku rodiny. Vedoucí začíná povídat o své rodině, zeptá se, kdo by chtěl pokračovat v povídání. Pokud se děti samostatně nepřihlásí, vedoucí se pomocí návodných otázek ptá a předá postupně slovo aktivnějším dětem. Povídají o své rodině. Děti se zaměřují na vyprávění, sledují vypravování ostatních. Vedoucí zachycuje slovní zásobu dítěte, citové zabarvení hlasu, existence vztahů mezi rodinnými příslušníky, pohodu nebo naopak zachycuje nezdravé indicie vztahů. Nedopustí posměch a vyprovokování.
Po společném naslouchání a vypravování o vlastních rodinách vedoucí představí svou představu společné oddílové (pionýrské) rodiny. Společenství, kde se budeme cítit dobře, bezpečně a kam se budeme vždycky těšit. Místa, kde nás také někdo poslouchá a zajímá se o nás. Místa, kde se můžeme pochlubit svými úspěchy nebo postěžovat na věci, které nás trápí. Místa, kde najdeme povzbuzení a kde najdeme pomoc.
Každý z nás má v naší pionýrské rodině někoho, kdo je mu nejbližší, koho má rád. Nebát se slova „rád“, učit toto slovo říkat děti nahlas. Vysvětlit jim podstatu pojmu, slov „mít rád“.
Po ukončení této části dostanou děti pracovní list, který se týká jejich znalostí o své rodině a jejich členech.
Další nabídkou činnosti může být aktivita, která je založena na jménech dětí. Dětem rozdáme kancelářský papír formátu A4 a přeložíme si ho společně vertikálně (delší stranou). Na jednu stranu podél přeložení napíší děti psacím písmem jméno svého nejbližšího z naší pionýrské (oddílové) rodiny. Proti světlu si na druhou stranu jméno obtáhneme. Papír rozděláme a hledáme v řečišti čar svou fantazii, představu. Mohou vzniknout skřítkové, tajemné tváře, vesmírní mužíčci. Svoji představu si každé dítě vykreslí, podle toho, jak má bohatou fantazii, viz ukázka.
Tento vypracovaný list se jménem může dítě darovat svému kamarádovi do kufříku.
Tato aktivita přibližuje Ideál Pionýra: Přátelství, Poznání, Pravda, Pomoc.

Pozor na

Některé dítě nechce samostatně o rodině povídat, pak na něho nebudeme naléhat. (Může mít subjektivní důvody, proč nemá zájem o tomto tématu hovořit.)

Přístup k dětem se specifickými vlastnostmi

Děti s poruchou řeči nebudou chtít hovořit v kroužku – stydí se za svou vadu. Pokud budou hovořit, pak myslete na to, že jim musíme dát větší časový prostor. U dětí koktajících balbutici nevyslovujeme za ně slova, ale dáme jim čas, aby to samostatně vyslovily.
U dětí s diagnózou dysgrafie, dyslexie, dysortografie... pomáháme při řešení pracovního listu. Některé děti nemají fixované tvary psacího písma, pomůžeme jim.
Děti s ADHD (hyperaktivní) nebo děti s poruchou pozornosti si musí vedoucí posadit blízko sebe, aby kontakt s těmito dětmi byl velmi těsný. V případě nepozornosti zadat dítěti samostatný úkol k danému tématu, aby se jeho pozornost nasměrovala jiným směrem.
Dětem autistickým vždy nabídnout konkrétní obrázky, aby se při činnosti dokázaly orientovat.