Víte, že?

Největší akcí pro veřejnost, kterou pořádá Pionýr, je Ledová Praha. První ročník se konal v roce 2000. V posledních letech mívá pravidelně přes 14 000 účastníků.

Nástin stavu organizace Pionýr (1990)

1990
Nástin stavu organizace Pionýr
půl roku po mimořádné celostátní konferenci
pionýrských pracovníků
a náměty k východiskům
28. srpna 1990

Na mimořádné celostátní konferenci PP v lednu 1990 rozhodli delegáti o osamostatnění Pionýrské organizace a o jejím postupném přechodu v organizaci jinou. Konference schválila „Prozatimní programové zásady“ a „Prozatimní statut“ nové organizace PIONÝR.

Mimořádný sjezd SSM v ČSSR, který se konal také v lednu 1990 schválil osamostatnění Pionýrské organizace ode dne registrace nové organizace Pionýr u FMV. Sjezd v usnesení doslovně konstatoval: „Organizace Pionýr je právním nástupcem PO SSM – bývalé součásti SSM.“

9. III. 1990 byla organizace Pionýr zaregistrována na FMV. V období do ustavujících zasedání nejvyšších orgánů působila Přípravná federální rada Pionýra (zvolená krajskými delegacemi – zastupitelským způsobem – na MCK PP), která dosáhla oficiálního zaregistrování organizace, připravila stěžejní dokumenty, potřebné pro fungování organizace, včetně výše a způsobu placení členských příspěvků a vyhlásila anketu k symbolům.

PFRP rozhodující úkoly splnila, ale mnoho věcí nebylo propracováno tak, jak by bylo v tomto období třeba. To znamená, že už v této fázi formování organizace Pionýr byly založeny některé problémy, s nimiž se dnes potýkáme.

V první řadě bylo nedůsledně řešeno majetkoprávní vypořádání se Svazem mladých v celé naší organizaci, odlišný byl postup v jednotlivých republikách, nebyly vymezeny kompetence federální a republikových rad.V mnoha okresech nedošlo k důslednému přeregistrování členů, resp. pionýrských kolektivů, do organizace Pionýr, členské příspěvky pro rok 1990 nebyly řádně zdůvodněny, a proto také nebyly pochopeny mezi členy a dnes působí jako výrazný rozkladový faktor.

Ustavující zasedání ČRP a  SRP a následně i FRP ve dnech 5. a 6. května 1990 zahájilo novou etapu práce naší organizace. Byli zvoleni funkcionáři rad (předsedové a  předsednictva) i předsedové kontrolních a revizních komisí. Následně byla formována ústředí jednotlivých rad (i ORP), uskutečnila se další zasedání rad a předsednictev, byla zahájena rehabilitace bývalých činovníků a pracovníků Pionýra (z let 1968 – 70), pracují skupiny zabývající se teoretickými otázkami, historií pionýrského hnutí, výchovnými programy, propagací a formují se další.

Předsedové jednotlivých rad a další zástupci organizace absolvovali jednání na řadě institucí, s představiteli různých orgánů a organizací (MF, časopisy, ČNR, MŠMT ČR,…), zúčastňujeme se jednání majetkoprávních unií a jejich dvoustranných jednání s partnerskými organizacemi.

Vcelku jsme dokázali zvládnout nelehký úkol vykázání majetku právních subjektů – dle zákonného opatření FS ČSFR.

Jako pozitivní je možné hodnotit i určité „pročištění“ organizace – pod vlivem a tlakem nejrůznějších událostí týkajících se naší organizace, i když tento proces probíhal zcela živelně a zasáhl určitě i negativně – mezi poctivé pionýrské pracovníky a děti.

Nepodařilo se nám vytvořit koncepci organizace a zavést pořádek do jejího fungování. To se týká zejména kompetencí rad a jejich vazeb na okresní rady. Nesplněn zůstal i úkol proškolit revizní orgány a hospodáře.

V důsledku nedořešení majetkoprávních otázek je naše hospodaření chaotické a neodpovídá příštím nárokům v samostatné organizaci.

Odkládání řešení symboliky, krojového předpisu, zásad přípravy PP apod. se stává limitujícím faktorem pro oddíly a  skupiny.

Chceme-li, byť v hodně obecné podobě shrnout, jaký je stav v základních kolektivech, musíme přiznat, že jej známe spíš útržkovitě. Kontakty s předsedy okresních rad, pokud nejsou členy ČRP, prakticky neexistuje, nebýt vykazování majetku, nového uzavírání pracovních smluv a přebírání materiálu od armády byl by i kontakt s výkonnými tajemníky spíše náhodný.

Z návštěv pionýrských táborů vyplynulo poznání, že lidé na pionýrských skupinách mají mnoho otázek, ale nemají kontakt s těmi, kteří by jim mohli odpovědět.

V současném období vyvstal v ČR problém, který souvisí s ukončením pracovních poměrů vedoucích PS z povolání. Na mnohých místech, v momentě jejich odchodu, se rozpadne celá PS, neboť končící vedoucí PS nemá komu skupinu předat. Tento jen zdánlivě „administrativní problém“ (jde o závažné nedostatky v práci s lidmi), který je navíc umocněn vrcholícím prázdninovým obdobím se zřejmě negativně promítne do vývoje členské základny.

Stejně negativně se projeví i další „administrativní“ opatření, tentokráte ze strany vedení škol – požadující odchod PIONÝRa z budovy školy.

V obou případech vzniká další problém – co s majetkem PS ? Objevují se tendence předávat jej škole, což odporuje zákonnému opatření FS ČSFR. Jde nejen o možnost nezanedbatelných ztrát, ale i o porušení zákona.

Výše naznačené opatření (nutný odchod ze školy) souvisí i s dalším problémem. Jde o prostorové podmínky pro činnost oddílů a PS – nejde však jen o školy, ale zejm. od 1. 1. 1991 bude hlavně nájemné za klubovny významným limitujícím faktorem.

Nezanedbatelný není ani psychologický tlak vyplývající z reakce veřejnosti, často nelíčený údiv nad tím, že Pionýr ještě existuje.

I když toto vyjádření stavu je zobecněním, za kterým se skrývá diferencovanost v různých místech, je to asi realita, kterou bychom měli akceptovat.

Co nás čeká v blízké budoucnosti?

Pozitivní bude, že dopad této tvrdé reality pomůže rychleji zformovat ty pionýrské kolektivy, které mají „zdravé jádro“ a organizačně schopné a  samostatné pionýrské pracovníky, a vynutí si i zkvalitnění práce s dětmi.

Mnohem více lze očekávat negativní jevy.

Budou pokračovat problémy ve vztazích se školami a kolem nájmu nebytových prostor, dále lze očekávat potíže s přechodem na fungování PS, příp. i ORP, bez profesionálů, budou i  problémy s kontaktem s dětmi tam, kde se k tomu dosud využívala jen škola ( např. přestávky ve vyučování). Je zřejmé, že tyto problémy nelze řešit z úrovně ČRP, ale jen na konkrétních okresech a PS.

Dále lze očekávat nedostatek prostředků na financování činnosti orgánů (na nájemné, telefony, mzdy, cestovné, stravování, poštovné, papír, tiskoviny,…).

Důsledkem všech těchto negativ bude pokračování odlivu členů z organizace, ale i celkový další pokles sebedůvěry.

Současný stav ani výhled do nejbližší budoucnosti nedává důvod ke spokojenosti a vyžaduje odpovědět si na otázku: PROČ JE TOMU TAK?

Vnější podmínky:
  1. Pionýr je stále spojován s překonaným minulým obdobím, je stále mnoha lidmi považován za „totalitní organizaci“.
  2. Ve veřejnosti převládá názor, že organizace Pionýr neexistuje nebo končí svoji činnost.
  3. Existuje představa, že máme velký majetek, o který se nechceme s nikým dělit.
  4. Resort školství, se kterým leckde pionýrská činnost splývala, dává náhle (a někdy až unáhleně) od PIONÝRa „ruce pryč“ – bez ohledu na § 47 zákona č. 171/1990 Sb., (školského zákona), který hovoří o poskytování prostor a  vybavení škol pro činnost zájmových organizací dětí a mládeže.
  5. S postupem ekonomické reformy se zhoršují materiální podmínky pro činnost.
  
Vnitřní podmínky:
  1. „Zhýčkanost“ a nesamostatnost některých pionýrských kolektivů, nepřipravených v těžších podmínkách (bez podpory zvenčí) fungovat.
  2. Malomyslnost a podléhání vnějšímu psychologickému tlaku.
  3. Nedostatečně vymezené místo organizace ve společensko-politickém spektru a neujasněné vlastní cíle PIONÝRa. S tím souvisí i symbolika a obsah činnosti.
  4. Nejednotnost postupu řídících orgánů PIONÝRa, nekoordinovanost postupu vně i dovnitř organizace.
  5. Slabá, neefektivní organizátorská práce na všech úrovních organizační výstavby, nedůslednost v práci, nedotahování věcí do konce, pomalost postupu.
  6. Nejasno v základních ekonomických otázkách, organizace se nechová jako svéprávný ekonomický subjekt.

CO S TÍM DĚLAT?

Měnit podmínky!

Vnější:
  1. Propagovat a popularizovat org. jako celek a její činnost, informovat o naší práci na všech úrovních.
  2. Dovést do konce osamostatnění org. včetně úplného vyjasnění a dořešení majetkoprávních otázek a hledat cesty k získávání materiálních prostředků.
  3. Jednat se státními orgány, institucemi a dalšími org., jako samostatná, významná společenská organizace, uzavírat dohody o spolupráci na všech úrovních.
  4. Usilovat o udržení, obnovení či rozšíření mezinárodních vztahů.
  5. Nepromarnit šanci, kterou poskytnou komunální volby.
 
Vnitřní:
  1. Posilovat sebevědomí pionýrů a pionýrských pracovníků.
  2. Pracovat systematicky na podkladech pro celostátní konferenci, o postupu prací informovat celou organizaci, radit se s pionýrskými pracovníky na PS o všech otázkách.
  3. Popularizovat mezi pionýry a pionýrskými pracovníky „Doporučení ČRP“ k symbolice, široce využívat pionýrský znak.
  4. Vyřešit vazby mezi ČRP a jednotlivými ORP.
  5. Vyřešit vztahy mezi republikami a federálem.