Víte, že?

Ideály Pionýra, jež jsou základní osnovou naší výchovné práce, vycházejí z tradičních evropských hodnot a pravidel chování. Jejich cílem je vychovat slušné a aktivní občany, lidi vnímavé a ohleduplné k bezprostřednímu i širšímu okolí.

Pokyn Ústřední rady Junáka (1970)

1970
Pokyn Ústřední rady Junáka
všem složkám Junáka k zajištění jednotného postupu při výstavbě Socialistického svazu mládeže
 

JUNÁK – Ústředí skautské výchovy
Praha 1, Gorkého nám. 24

POKYN
Ústřední rady Junáka
všem složkám Junáka k zajištění jednotného postupu při výstavbě Socialistického svazu mládeže

Mládežnické a dětské hnutí v ČSSR vstoupilo v roce 1970 do významného období boje za znovuobnovení jednotné organizace mládeže, která byla po lednu 1968 rozbita působením pravicových sil.

Vytvoření SSM odpovídá dosaženému stupni socialistického společenského vývoje v ČSSR, zásadám marxismu-leninismu, je součástí úsilí KSČ o úplnou konsolidaci, vytváří předpoklady pro odstranění a vyvarování se minulých chyb a nedostatků a  polednových deformací, navazuje na mnohaleté pokrokové tradice mládežnického a dětského hnutí v naší zemi.

Ideová, politická, organizační a akční jednota dětí a mládeže odpovídá nejenom základní společenské potřebě v socialismu, ale je i v nejvlastnějším zájmu samotné mladé generace. Pouze prostřednictvím své jednotné a silné organizace se mladá generace může podílet na práci a životě státu, získávat dostatek prostoru pro svou seberealizaci, vstup do života, může společnosti nejenom dávat, ale i klást své oprávněné požadavky.

Z politicky a společensky objektivní a správné nutnosti výstavby jednotné organizace vycházejí základní ideové a politické předpoklady a podmínky pro postupné sjednocování dětského a mládežnického hnutí a vybudování Socialistického svazu mládeže. Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze 17. 11. 1969 a 26. 1. 1970, usnesení byra ÚV KSČ z ledna 1970 byly tyto podmínky rozpracovány v materiálech a závěrech 1. a 2. plenárního zasedání Federální rady a v závěrech zasedání Rady sdružení organizací dětí a  mládeže ČSR z 27. 2. 70.

Všem dokumentům a závěrům vyjádřila Ústřední rada Junáka plnou podporu v Prohlášení Ústřední rady z 1. 2. 1970.

Jsme si vědomi toho, že vytvoření SSM a Pionýrské organizace ČSSR, jako relativně samostatné součásti Socialistického svazu mládeže, se neobejde bez problémů a  potíží. Chceme se aktivně podílet na budování jednotné organizace a  přispět svými zkušenostmi, znalostmi a přesvědčením k úspěšné činnosti pevné a jednotné pionýrské organizace, která by byla důstojným pokračováním všeho pokrokového, revolučního a užitečného v dětském hnutí.

Podrobnější rozpracování výstavby jednotné dětské a mládežnické organizace v ČSSR tak, jak bylo přijato na I. a II. plenárním zasedání Federální rady 27. 11. 1969 a 31. 1. 1970 na plenárním zasedání Federální rady 27. 2: 1970 je uvedeno v brožuře vydané Federální radou. Tato brožura s názvem „Základní otázky budování jednotné dětské a mládežnické organizace – SSM“ – byla rozeslána do všech středisek. Materiál, schválený Radou sdružení a byrem ÚV KSČ se nazývá „Postup při budování Socialistického svazu mládeže“ a  je k dispozici na všech OV SODM.

Za účelem zajištění jednotného postupu všech složek Junáka vydává Ústřední rada následující politické a organizační pokyny, které jsou závazné pro všechny nižší jednotky, složky a orgány. Z těchto materiálů Federální rady a Rady Sdružení upozorňujeme na následující zásady, které určují pro Junáka ideové, politické, a organizační principy v období výstavby jednotné pionýrské organizace a určují směr naší aktivní účasti.

I.

Jedná se především o  koncepci řešení základních otázek dětského hnutí v ČSSR /viz str. 18 – 20 brožury Federální rady/, která řeší vztah pionýrského hnutí a Junáka

II.

Při praktickém postupu sjednocování je důležitým momentem, aby budování jednotné organizace dětí probíhalo současně s výstavbou organizace mládeže. v „Postupu“, který byl schválen Radou sdružení ČSR dne 27.2. 1970 se praví:

„V závěrečné fázi integrace bude velen následující postup:

  1. Budování jednotné organizace dětí orientovat tak, aby byla ustavena současně s organizací mládeže. Tam, kde ze závažných ideových a politických důvodů nebude možno tento postup dodržet /tzn., že pro sjednocení dosud nebudou vytvořeny vhodné podmínky/, přijme ustavující okresní konference jednotné dětské a mládežnické organizace SSM opatření k dalšímu průběhu integrace dětského hnutí.
  2. a/ Pokud budou k integraci dětských organizací takové, aby jednotná dětská organizace mohla být ustavena současně s jednotnou organizací dětí a mládeže SSM, sejdou se před ustavující konferencí mládeže okresní rady Pionýra a českého Junáka, přihlásí se k organizaci dětí a  jednotné organizaci mládeže SSM a k jejich principům a ukončí svoji činnost.
    b/ Tam, kde podmínky pro sjednocení dětských organizací v této době nebudou, projednají okresní rady Pionýra a Junáka programové teze jednotné organizace dětí a mládeže SSM, přihlásí se k nim a přijmou opatření k dalšímu postupu integrace svých organizací. Svou činnost neukončí a budou dál pracovat až do ustavující konference jednotné dětské organizace.
  3. Po ukončení práce okresních rad Pionýra a Junáka až do zvolení nové rady jednotné dětské organizace bude činnost pionýrských skupin a junáckých středisek řídit komise dětských organizací /přípravný výbor jednotné dětské organizace/.“

III.

Proto Ústřední rada Junáka zavazuje všechny své složky, aby se aktivně zúčastnily sjednocovacího procesu, který již započal a má v jednotlivých okresech různou konkrétní formu, která odpovídá daným politickým a ideovým podmínkám.

S těžištěm sjednocovacího procesu se počítá v roce 1970. Ke konci roku budou zřejmě celostátně vytvořeny podmínky k ustanovení jednotné organizace dětí a mládeže – Socialistického svazu mládeže – a ke svolání celostátní konference Pionýrské organizace ČSSR.

Na základě dosavadních poznatků se počítá s postupem sjednocovacího procesu ve dvou základních obdobích:

  1. přípravné období – od ustavení komisí dětských organizací SODM /zároveň přípravných výborů Pionýrské organizace/ v okrese nebo kraji až po ustavující konferenci okresní nebo krajské Pionýrské organizace.
  2. období výstavby – od ustavující konference SSM a PO v okrese nebo kraji po celostátní konferenci Pionýrské organizace, se kterou se počítá ke konci letošního roku.

Teprve tato konference přijme dokumenty, především programové prohlášení a  organizační řád Pionýrské organizace, v nichž budou zakotveny základní politické, výchovné, ideové, organizační a hospodářské principy jednotné pionýrské organizace.

1. Přípravné období

Hlavním úkolem přípravného období je neustále vytvářet podmínky pro politické, ideové a  akční sjednocování.

To pro Junáka především znamená vysvětlovat pozitivní význam a objektivní nutnost výstavby jednotné pionýrské organizace a vývoj v mládežnickém hnutí po lednu 1968, seznámit se důkladně s ideovými a politickými principy vzniku a  výstavby SSM, Pionýrské organizace ČSSR, programem, vzájemnými vztahy mezi pionýrskou a mládežnickou organizací, principy organizační výstavby atd, které jsou v této době projednávány v nejvyšších orgánech dětí a  mládeže a budou dány k široké diskusi v základních kolektivech všech organizací.

Pochopení a aktivní přístup k výstavbě SSM a naší účasti při budování jednotné pionýrské organizace znamená pochopitelně pro Junáka nutnost základního přehodnocení celé řady otázek a principů, které byly po mnoho let s naší organizací spojeny.

Základním předpokladem je aktivní přístup k současné politice strany a podpora jejího úsilí o  úplnou konsolidaci naší země při plném akceptování ideových a  politických zásad KSČ.

Tento náš postoj byl vyjádřen mnohokrát, počínaje III. Junáckým sněmem a konče Prohlášením Ústřední rady z 1. 2. 1970.

Jsme přesvědčeni, že při výstavbě jednotné pionýrské organizace nejde o likvidaci Junáka, nýbrž o  široké využití a uplatnění všech pozitivních a přitažlivých forem socialistické výchovy dětí. Na druhé straně jsme se již v  oce 1949 rozešli se světovým skautským ústředím a jeho ideologií. Nechceme a  nemůžeme být ve svazku s jakoukoliv skautskou organizací, která přímo nebo nepřímo podporuje intervenci ve Vietnamu a konflikt na Středním Východě. Jsme plně pro myšlenky světového přátelství, pro myšlenky soužití, ale v dnešním třídně rozděleném světě je pro nás základním principem mezinárodních vztahů proletářský internacionalismus a podpora mírových, protiimperialistických sil především v rozvojových zemích.

Z této pozice provádíme i  kritickou analýzu historie skautského hnutí v naší zemi v celé jeho složitosti a třídní podmíněnosti. Na analýze se pracuje a bude po ukončení projednána ve vedení Junáka a potom dána k dispozici celému hnutí.

Z usnesení II. plenárního zasedání Federální rady z 31. 1. 1970 vyplývá, že jedním z hlavních úkolů tohoto období je diferenciace mezi pracovníky dětského a  mládežnického hnutí.

Naším hlavním cílem je přesvědčit a získat pro další práci většinu poctivých členů a činovníků Junáka, kteří stojí na pozicích socialistické výchovy a současné politiky KSČ, kteří z lásky k dětem a na základě své politické a  občanské odpovědnosti, junáckého slibu a zákona chtějí věnovat své síly a volný čas výchově mladé generace, s plným využitím progresivních stránek junácké metodiky, forem a obsahu činnosti.

Na druhé straně není možné, aby v dětském a mládežnickém hnutí pracovali ti, kteří se buď svou minulostí nebo v posledních dvou letech aktivně postavili proti straně, socialismu a našim spojencům. Jedná se především o ty, kteří se dostali na protistranické pozice, pracovali aktivně v KANu i v K 231 atd.

Jejich další činnost je neúnosná a z hnutí musí odejít.

Dále se jedná o ty, kteří neprojevili dostatek pevných mravních a morálních zásad a u nichž se projevily charakterové vlastnosti, které jsou neslučitelné s výchovou dětí. Lidé nezdravě ctižádostiví s hospodářskými prohřešky nebo přestupky proti rodině nemají podle našeho názoru základní předpoklady pro práci s dětmi.

V budoucí pionýrské organizaci nebudou rovněž pracovat ti, kteří by usilovali v duchu svého přesvědčení o výchovu dětí v idealistickém světovém názoru ať již náboženském nebo filosofickém, jakož i organizátoři bývalých homogenních oddílů.

Ve všech těchto případech jde o skutečný rozchod a očistu našich složek a orgánů o akt, který je politicky a společensky jedině nutný a správný.

xxx

Hlavní organizační forma, která zajišťuje úspěšný průběh politického, ideového a akčního sjednocení, spočívá ve vytvoření a práci společenských komisí obou dětských organizací při orgánech SODM nebo SSM. Pro složení komisí není rozhodující počet zástupců Junáka, ale jejich kvalita z hlediska politické a společenské důvěry a výsledků jejich práce. Je nutno respektovat zásadu, že budoucí organizace bude organizací pionýrského typu, ve které budou junácké oddíly jednou z jeho zájmových složek. Z toho vyplývá, že složení komisí odpovídá perspektivní úloze Pionýrské organizace.

Jedním z hlavních úkolů komise při plném respektování zásad, principů a směrnic Federální rady a  Rady sdružení a jejich aplikace na podmínky okresu nebo kraje, je organizování společných akcí obou organizací. Je nezbytné, aby se děti i  dospělí členové Pionýra i Junáka navzájem poznávali v každodenní práci, aby se tak odstraňovaly případné bariery vzájemné nedůvěry nebo obav, aby společné úsilí bylo zaměřeno ke společnému cíli při plném využití všeho pozitivního z činnosti Pionýra i Junáka v socialistické výchově našich dětí. Důležitá je i jednotná příprava vedoucích.

Zásadní koncepční otázky jsou řešeny ve Federální radě a jejím orgánu – Československém ústředí dětských organizací – v němž pracují i  zástupci Junáka. Práce Ústředí dětských organizací je v současné době soustředěna na tyto základní materiály, které budou po svém schválení ve Federální radě dány do široké diskuse v průběhu dubna a  května. Na základě vyjádření základních kolektivů budou vypracovány ve své definitivní podobě a předloženy ke konci roku celostátní konferenci Pionýrské organizace ČSSR. Jedná se o:
  1. Postavení Pionýrské organizace ČSSR v Socialistickém svazu mládeže – ve kterém je rozpracován princip relativní samostatnosti zajišťující optimální práva dětské organizace při řešení svých základních problémů;
  2. programové prohlášení, které bude vycházet z programových zásad SSM;
  3. organizační řád – tj. celý systém vnitřního uspořádání včetně vymezení základních organizačních pojmů, vyjádření vnitřní diferenciace formou různých typů kolektivů, v tom i junáckých atd.

Vyvrcholením činnosti komisí dětských organizací v okrese a kraji je v úzké spolupráci s orgánem SODM nebo SSD a na základě rozhodnutí OV KSČ příprava a svolání ustavující konference okresní a krajské pionýrské organizace, jako relativně samostatné součásti Socialistického svazu mládeže. V této funkci komise dětských organizací jako orgán příslušného OV nebo KV SODM nebo SSM funguje jako přípravný výbor budoucí Pionýrské organizace a řídí se ve své práci příslušnými směrnicemi Federální rady a Československého ústředí dětských organizací.

V přípravném období pro naše oddíly a střediska hlavní těžiště spočívá:

  1. v aktivním přístupu k procesu sjednocování a výstavby budoucí jednotné dětské organizace na základě materiálů, závěrů, principů, zásad, pokynů, se kterými se v současné době buď seznamujete nebo budete seznámeni. Pouze aktivní společenský přístup, jasné politické názory a vědomí své odpovědnosti a společenské prospěšnosti může přinést pozitivní výsledek.
  2. ve vysvětlování principů jednotné pionýrské organizace dětem i dospělým, včetně rodičů
  3. v konkrétní výchovné práci podle plánů jednotlivých oddílů nebo středisek, přičemž zvláštní pozornost klademe na důstojný průběh oslav obou velkých výročí, přípravu a realizaci kursů pro vedoucí letních táborů a lesních škol, MHR, pomoc vesničkám SOS dárcovství krve atd. V této oblasti vidíme obzvláště vhodné pole pro spolupráci s pionýrskými kolektivy.

2. Období výstavby

Období výstavby Pionýrské organizace ČSSR bude prakticky trvat od ustavení příslušné okresní nebo krajské organizace SSM a PO až do celostátní konference Pionýrské organizace, se kterou se počítá ke konci letošního roku. Tato konference završí období výstavby a schválí další směr vývoje dětského hnutí, včetně zvolení vrcholných orgánů.

V tomto období se všechny junácké složky a orgány řídí dle smyslu citovaného usnesení Federální rady následujícími zásadami:

  1. Jakmile budou vytvořeny podmínky pro ustavení jednotné Pionýrské organizace v okrese nebo v kraji, ukončí okresní rada Pionýra a Junáka svou činnost. Běží o ukončení činnosti jako právního subjektu s tím, že veškerá práva, závazky a povinnosti orgánu přecházejí na okresní radu Pionýrské organizace. Převod je nutno provést protokolem, jehož kopii spolu s oznámením o ukončení činnosti příslušné okresní rady Junáka zašle předseda ORJ Ústřední radě Junáka. o době konání konference podávejte Ústřední radě včas zprávu.
  2. Po ukončení činnosti obou organizací se sejde ustavující konference PO, jejíž složení a  způsob svolání určí OV SODM, který za její přípravu na základě instrukcí spolu s komisí dětských organizací odpovídá.
  3. Konference:
    1. vyhlásí okresní nebo krajskou pionýrskou jednotnou organizaci
    2. přihlásí se k programovému prohlášení a organizačnímu řádu
    3. rozpracuje plán činnosti
    4. zvolí okresní radu Pionýrské organizace.
 
Vzhledem k dosavadní aktivní práci a  činnosti se předpokládá, že do všech orgánů budoucí jednotné Pionýrské organizace bude zvolena řada dosavadních junáckých činovníků.
  1. Okresní rada PO se po svém zvolení stává orgánem a představitelem dětského hnutí v okrese s plnou odpovědností za politické, ideové, hospodářské a organizační řízení dětských kolektivů všech typů. Považujeme za společensky důležité,aby za junáckou zájmovou složku byli navrženi do okresní rady pionýrské organizace naši členové, kteří splňují politické a společenské předpoklady, mají plnou důvěru příslušných politických orgánů, národních výborů a vlastních jednotek a svou junáckou kvalifikací mohou plnou měrou přispět k obohacení práce PO.
    Zvlášť velkou odpovědnost klademe, na všechny naše činovníky a  činovnice, členy strany, kteří by měli svou prací ve vlastních jednotkách i orgánech budou PO být příkladem v práci a postoji.
  2. Jako pomocný, poradní orgán, který má funkci odbornou a metodickou, vytváří okresní rada PO z členů junáckých oddílů a středisek zvolených do okresní rady PO a  eventuelně z dalších činovníků okresní metodickou komisi pro řízení junáckých oddílů a středisek, které bude v rámci jednotné pionýrské organizace odborně a metodicky řídit junácká střediska a oddíly v okrese, v plném souladu s politickými a ideovými principy PO a usneseními příslušných orgánů SSM a PO. Podobně je tomu i u krajských rad.
  3. Junácké oddíly a střediska zůstávají v období výstavby zachovány včetně označení a krajů a  stávají se zájmovými složkami PO. Základní výchovnou organizační a právní jednotkou zůstává do konečného uspořádání, které přijme celostátní konference PO, junácké středisko se stejnými právy a  povinnostmi jako dosavadní pionýrská skupina. Středisko se dělí na oddíly a v jeho čele je středisková rada, která je schvalována předsednictvem okresní rada PO a ve své práci je řízena okresní metodickou komisí. V platnosti zůstávají dosavadní názvy a čísla středisek a číslování oddílů.
  4. Junácké středisko PO dostane právní subjektivitu podle směrnic SSM.
  5. Majetek nabytý činností dětí zůstává vlastnictvím střediska jako součást majetku celé organizace. Střediska samostatně hospodaří a nakládají se svým majetkem na základě směrnic hospodářského oddělení Federální rady.
  6. Podrobná náplň činnosti okresních a krajských metodických komisí pro řízení junáckých oddílů bude vypracována a schválena Československým ústředím dětských a  mládežnických organizací v nejbližší době.
  7. Lesní školy Junáka zůstávají v roce 1970 v kompetenci Ústřední rady Junáka. Jelikož se s nimi počítá jako s jedním z prostředků výchovy kvalifikovaných vedoucích, je třeba věnovat výběru účastníků velkou pozornost. Rovněž v  náplni škol se musí objevit aktivní přístup k výstavbě jednotné dětské organizace. Výběr posluchačů doporučujeme konsultovat v komisích dětských organizací SODM.

xxx

Jsme přesvědčeni, že většina členů Junáka pochopí nutnost výstavby jednotné vnitřně diferencované pionýrské organizace a bude se na jejím budování aktivně podílet.

Je to v zájmu dětí, naší socialistické společnost, její budoucnosti a rozvoje.

 

Ústřední rada Junáka
Dr. Antonín SUM, starosta Junáka
Vlasta Macková, náčelník
Ing. Václav Marhoul, místostarosta
Dr. Rudolf Plajner, náčleník