Zákony týkající se LT

Zde najdete seznam zákonů, včetně výňatků, týkající se letních táborů. Některými zákony se musíte bezpodmínečně řídit, některé stačí vzít na vědomí a některé se vztahují jen na konkrétní tábory (nemáte-li tábor bezprostředně u potoka, řeky nebo rybníka tak vás např. rybářský zákon v zásadě nemusí zajímat).

 

Na stránce se pracuje a počítáme s tím, že ve finální podobě bude představena na oblastních poradách v roce 2025.

Zákon o ochraně veřejného zdraví je pro nás jeden z nejdůležitějších, protože pro pořádání táborů je nejbližší právní předpis, podle kterého jsme nuceni postupovat.

Definuje, co je to zotavovací akce a jaké má základní náležitosti po organizační, hygienické, stravovací a ubytovací stránce.

Ustanovení, která se nás přímo dotýkají:

  • § 8 – definuje co je zotavovací akce, stanovuje základní povinnosti pořádající osoby, požadavky na prostory a ukládá povinnost hlásit tyto akce měsíc dopředu na hygienické stanice a náležitosti tohoto hlášení (zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů);
  • § 9 – definuje podmínky účasti dětí na zotavovacích akcí /táborech/ (lékařské posudky, bezinfekčnost);
  • § 10 – stanovuje podmínky účasti pro vedoucí a další osoby, které akci zabezpečují (lékařský posudek, osoby činné při stravování musí mít příslušné znalosti);
  • § 11 – určuje podmínky pořadatele pro pořádání zotavovací akce (zajištění zdravotní péče a hygienických podmínek zdravotníky, vybavení lékárničky, povinná dokumentace, informování zákonných osob, povinnost proškolit vedoucí a instruktory);
  • § 12 – stanovuje, že i když nenaplňujete rámec zotavovací akce podle § 8 a tudíž není potřeba ji hlásit na hygienu, tak musíte zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou a účast zdravotníka. Když na akci vaříte, tak daná osoba musí mít příslušné vědomosti.

Zákon o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

f) výkonem rybářského práva činnost v rybářském revíru povolená právnické nebo fyzické osobě příslušným orgánem státní správy rybářství podle § 19 až 24, spočívající v plánovitém chovu, ochraně, lovu a přisvojování si ryb, popřípadě vodních organizmů, jakož i v užívání pobřežních pozemků v nezbytném rozsahu,

i) pobřežním pozemkem pozemek tvořící břeh koryta vodního toku nebo pozemek sousedící s tímto korytem nebo břehem, jakož i pozemek tvořící břeh uzavřené vody nebo pozemek s ním sousedící,

§ 11

Hospodaření v rybářském revíru

(8) Uživatel rybářského revíru, rybářský hospodář a jeho zástupce, držitel povolenky k lovu a rybářská stráž mohou při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu; jsou však povinni nahradit škodu, kterou při tom způsobí.

(9) Vlastník nebo uživatel pobřežního pozemku je povinen strpět označení rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti.

§ 12

(10) Je zakázáno poškozovat nebo ničit rybářská zařízení nebo jejich části, nebo zařízení určená k jejich ochraně, označení nebo vybavení.

(12) Vlastník, popřípadě uživatel pozemku zaplaveného při povodni není oprávněn na tomto pozemku lovit ryby a nesmí činit opatření, jímž by rybám zabránil vrátit se do rybářského revíru. Jestliže uživatel rybářského revíru neučinil do 7 dnů po opadnutí vody opatření k záchraně takovýchto ryb, je vlastník, popřípadě uživatel pozemku, na kterém voda zůstala, oprávněn si tyto ryby ponechat. Uživatel rybářského revíru je povinen uhynulé ryby ze zaplaveného pozemku neprodleně odstranit.

§ 16

Oprávnění rybářské stráže

Rybářská stráž v rybářském revíru je oprávněna

d) vstupovat na pozemky, stavby, jezy, rybí přechody a jiná zařízení v souvislosti s výkonem funkce rybářské stráže, a to v rozsahu nezbytně nutném, a užívat k tomu v nezbytné míře existující přístupové cesty;

§ 17

(1) Rybářská stráž je při výkonu své funkce povinna

a) nosit služební odznak na viditelném místě,

b) prokazovat se průkazem rybářské stráže,

Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Vodní zákon se nás bude především dotýkat, pokud využíváte nebo „manipulujete“ s povrchovými nebo podzemními vodami, zasahujete do vodních koryt a staveb a pokud vytváříte a vypouštíte odpadní vody (např. z kuchyně).

Vodoprávní úřad je orgánem státní moci, který vykonává hlavní kontrolní funkci dle tohoto zákona a ke kterému je potřeba případně směřovat žádosti o povolení s využíváním vod.

Ustanovení, která se nás mohou nejčastěji dotýkat:

  • Je potřeba manipulovat s vodami vždy tak, aby nedošlo k jejich znečištění.
  • Bez povolení můžete čerpat povrchovou vodu jen bez použití technického zařízení (§6).
  • Povolení je potřeba k odběru podzemních vod. U povrchových při použití technického zařízení (§8).
  • Povolení je třeba pokud vypouštíte znečištěné vody do povrchových nebo podzemních vod (§8), pokud se na vás nevztahuje následující výjimka:
    • k vypouštění odpadních vod vznikajících při přípravě jídel, osobní hygieně nebo jako produkt lidského metabolismu při provozu tábora, který je zotavovací akcí nebo jinou podobnou akcí pro děti podle jiného právního předpisu, pokud
      1. počet účastníků ve věku do 15 let nepřesahuje 60,
      2. ubytování účastníků je zajištěno výhradně ve stanech a
      3. jsou provedena opatření k zamezení ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod.
  • Potencionálně problémová by mohla být bez povolení chápána činnost, pokud výrazně zasahujete do koryt potoků a řek a například z nich „těžíte“ písek, štěrk, valouny a bahno (§14), nebo na nich provádíte „stavby“(§17).

 

Lesní zákon se nás bude týkat, pokud váš tábor sousedí s lesem nebo les využíváte k hrám. Každopádně důležité je zjistit si kdo je vlastníkem okolních lesů (pozemků). S těmito majiteli bude potřeba případně i jednat.

Pravidla užívání lesů stanovuje hlava třetí. Týká se jak soukromých osob, tak organizovaných skupin.

  • § 19 – Stanovuje obecné právo pohybovat se v lese na vlastní nebezpečí, sbírat lesní plody a na zemi spadlé klestí. Zároveň ukládá povinnosti, jak se v lese chovat a zakazuje jeho poškozování. Dále stanovuje v jakých případech může státní správa zakázat vstup do lesa;
  • § 20 – (pro nás důležitý) Vyjmenovává taxativně zákazy některých činností v lese!

a) rušit klid a ticho,

b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty,

c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,

d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat,

e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,

f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les,

g) jezdit a stát s motorovými vozidly,

h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,

i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,

j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních,

k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,

l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty,

m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo,

n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,

o) znečišťovat les odpady a odpadky.

  • Pozor, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa!
  • § 20 odstavec (4) – nám však zároveň dává možnost některé zákazy „nedodržovat“ a to díky tomu, že si u majitele vyjednáme výjimku. (Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v písm. a) až k). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.)
  • § 39 určuje, že na dohlížení dodržování zákazů je stanovena Lesní stráž, která může požadovat předložení osobních dokladů a smlouvy o udělení výjimky. Je také oprávněna udělit pokutu.
  • § 53 a § 54 – stanovuje maximální výši pokut za porušení zákazů činností v lese. U fyzických osob je to 5 000 nebo 15 000 Kč; u právnických osob je to 100 000 nebo 1 000 000 Kč.