Víkend Zlaté fazole – 2012

Co mají společného Bobři, Brabrouci, Tuláci, Bubáci a Poutníci, tedy kromě toho, že jsou pionýři? Tihle všichni absolvovali cirkusovou školu pořádanou Cirkusem Fazol kousek od Náměště nad Oslavou. Celkem se sem poslední zářijový víkend sjelo 380 pionýrů z celé republiky – nejdále to měli Domažličtí. Podle mapy 330 km, prakticky ještě mnohem dál. A všichni zmínění úspěšně zvládli rozličné předměty – od těch rozvíjejících šikovnost rukou přes čistě cirkusové (žonglování, malování na obličej, chození po laně) až po ty naše – pionýrské, jako je Uzlařská regata nebo Pionýrská stezka – v našem případě Fazolová stezka. A proč Fazol? Přece proto, že jde o jeden z plodů tříletého projektu Klíčení!

Hned po příjezdu čekal účastníky speciální Deník PIC, který je poté provázel každým dnem. Večer se při koncertu představilo několik kapel, mezi nimi Vodníci z Mohelnice nebo D. N. A. z Brna. Překvapením večera se stal Roman Horký ze skupiny Kamelot, který sklidil obrovský potlesk. „Také jsem byl pionýrem a byl jsem na to hrdý. Ve skupině Lesní moudrost jsem v sedmdesátých letech vedl i oddíl,“ řekl Deníku PIC Roman.

Páteční a sobotní program byl opravdu nabitý a na nudu zkrátka nebyl čas. Každý ze studentů cirkusové školy si svůj rozvrh seskládal z mnoha předmětů. A že bylo z čeho vybírat: kin-ball, plachtovaná, lakminton, ringo, airsoft nebo chůze po lanech. Čtrnáctiletá Zuzka Vetterová z 66. PTO Brabrouci (Brno) nejvíc ocenila plachtovanou, tedy hru, v níž družstva přehazují míč přes síť pomocí plachty. „U té jsme se hodně pobavili, zvlášť když se plachta roztrhla. A už teď přemlouváme vedoucí, abychom si ji zahráli i u nás,“ přiznala Zuzka, která je v Pionýru už osm let. Komu se do sportu příliš nechtělo, sáhl spíše po vyrábění. Během dvou dní tak vznikly pod vedením Ivany Mochurové a dalších lektorů desítky korálkových rybiček, motanic, papírových náramků i růží.

Ovšem, co by to bylo za cirkus bez žonglérů, což? I proto se dílna, kde se míčky pro obratné prohazování vyráběly, stala vedle malování na obličej jednou z nejoblíbenějších. Lektorka Ivana Rýma  Vejvodová nešetřila chválou. „Studentům jde i vyrábění i žonglování. A nutno říct, že některé děti jsou mnohem zručnější než jejich vedoucí!“ upozornila Rýma. A právě na tomto stanovišti se zrodilo i motto tohoto víkendu: Kdo není od mouky, jako by ani nebyl na fazoli! Velký zájem byl také o geocaching – přestože byl pro mnohé velkou neznámou, statečně se na trasu vydalo více než padesát hlídek. A téměř všem se podařilo najít i indicie, které byly později nutné k nalezení truhly s pokladem. Když se řekne Uzlařská regata, co se vám vybaví? Nám 101 soutěžících, z nichž někteří by podle Michala Houdíka Houdy klidně obstáli i v ostré soutěži O Putovní pohár Zlaté růže. Tak proč se napřesrok nepřihlásit, no ne?

Je na místě poděkovat všem, kteří se na Víkendu Zlaté fazole podíleli, protože díky nim vše proběhlo (skoro přesně) tak, jak mělo. Díky patří zejména Darině Zdráhalové z Olomoucko-zlínské KOP a také Aničce Novákové z Prahy, pracovité tajemnici celé akce. V sobotu dopoledne se v areálu sešli dokonce dva novináři. Kromě mé maličkosti, která jsem měla na starosti Deník PIC, se na naši akci přijel podívat i redaktor Třebíčského deníku Luděk Mahel. V pondělí si tak část kraje Vysočina mohla přečíst o našem prodlouženém fazolovém víkendu. A sluší se poděkovat i všem, kteří přijeli a přežili péči nájemce rekreačního areálu Jiskra a jeho zaměstnanců. Protože, přiznejme si to na rovinu, tady to moc v pořádku nebylo. S našimi představami se zejména kuchyně slučovala jen málo, po naší důrazné domluvě se ale i ta zlepšila a nikdo hlady netrpěl a nezemřel… 🙂

V neděli dopoledne už byl čas tak akorát na vyhlášení výsledků, pochvalu, úklid, rozloučení a cestu domů. „Kdyby byl podobný víkend i příští rok, jedu určitě!“ shodovali se malí i velcí účastníci. A to je přece to nejlepší, ne?

Mirka Tolarov