Dobrodružství na míru
Akce pro veřejnost Akce pro veřejnost Oddíly a kluby Oddíly a kluby OPRAVDU DOBRÝ TÁBOR OPRAVDU DOBRÝ TÁBOR
NAVIGACE: Kdo jsme / Dokumenty / Stanovy Pionýra

Víte, že?

Slovo pionýr pochází z francouzštiny (pionnier) a dnes se užívá především ve významu průkopník. V minulosti označovalo i pěší vojáky a sapéry (dnešní ženisty).

Stanovy Pionýra a Program

jsou základní dokumenty našeho spolku. Zjednodušeně řečeno: Program popisuje, co a proč děláme, stanovy uvádějí základní pravidla a postupy, kterými se při této činnosti řídíme. Oba dokumenty jsou v mnoha směrech provázány. Kromě hlavních pravidel ve stanovách má Pionýr i řadu dílčích vnitřních předpisů.
Stanovy a Program Pionýra najdete ke stažení zde.
V tzv. konvertované podobě zde.
Dostupné jsou rovněž ve Sbírce listin (rejstříku spolků) na webu justice.cz.


Plné znění Stanov Pionýra

  1. NÁZEV SPOLKU
    Pionýr, z. s.
  2. VYMEZENÍ A ÚČEL
    1. Pionýr, z. s. (dále v těchto stanovách jen „Pionýr“) je demokratický, dobrovolný, samostatný a nezávislý spolek dětí, mládeže a dospělých.
    2. Předmětem hlavní činnosti Pionýra je veřejně prospěšná činnost.
    3. Pionýr:
    4. Podporuje tvorbu a naplňování zejména sociálních, kulturních a sportovních programů, především s ohledem na ochranu práv dětí a rozvíjení jejich volnočasových aktivit. Zabývá se osvětovou, výchovnou, vzdělávací, charitativní činností; obhajobou a uspokojováním zájmů a oprávněných potřeb dětí a mládeže bez ohledu na jejich členství ve spolku. Podrobněji je vymezení a účel spolku Pionýr rozpracováno v Programu Pionýra.
    5. Hlásí se k „Úmluvě o právech dítěte“ a „Listině práv a svobod“ a podílí se na naplňování jejich zásad.
    6. Podporuje českou státnost. Vede své členy i další účastníky činnosti k aktivnímu občanství a kladným morálním hodnotám.
    7. Umožňuje svým členům i dalším účastníkům uspokojovat jejich zájmy a potřeby prostřednictvím všestranné činnosti v různorodých, převážně dětských kolektivech při pravidelné celoroční činnosti, prázdninových (táborových) a dalších volnočasových aktivitách, včetně mezinárodních. Nabídkou aktivního využití volného času dětí a mládeže pomáhá v boji proti kriminalitě a v prevenci rizikového chování.
    8. Svou činnost zabezpečuje zejména prostřednictvím práce dobrovolných pracovníků a dobrovolníků, jimž zajišťuje podmínky pro činnost.
    9. Prostřednictvím systému přípravy zajišťuje odbornou způsobilost a vzdělání pro vedení kolektivů dětí a mládeže a pro odborné a speciální funkce ve všech oblastech činnosti spolku. Pro členy i nečleny spolku připravuje a realizuje vzdělávací programy v oblasti neformálního vzdělávání a dalšího vzdělávání.
    10. Podporuje a rozvíjí spolupráci s dalšími spolky a organizacemi dětí a mládeže v České republice a v zahraničí. Spolupracuje s orgány státní správy a územní samosprávy a dalšími subjekty.
    11. Pro dosažení účelů spolku může Pionýr a jeho pobočné spolky vykonávat činnosti v oblasti mimoškolní výchovy, vzdělávání a sportu, včetně pořádání pobytových akcí, sportovních akcí, soustředění a akcí zotavovacího charakteru (zpravidla formou táborů), pořádat kurzy, školení a zajišťovat lektorskou činnost, provozovat kulturní a kulturně-vzdělávací zařízení, pořádat kulturní produkce, zábavy, výstavy, přehlídky a obdobné akce, provozovat tělovýchovná a sportovní zařízení, poskytovat služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, vykonávat reklamní a marketingovou činnost, výzkum a vývoj v oblasti zejména společenských věd, poskytovat poradenskou a konzultační činnost a grafické služby, zpracovávat odborné posudky a studie, pronajímat a půjčovat movité věci, provádět správu a údržbu nemovitostí, půjčovat a pronajímat nemovitosti, byty a nebytové prostory a poskytovat s tímto pronájmem související služby, poskytovat ubytovací služby, poskytovat poradenství v oblasti informačních technologií a zpracování dat, provádět hostingové a související činnosti a provozovat webové portály, vyrábět a distribuovat zvukové a zvukově-obrazové záznamy, provozovat vydavatelskou činnost, polygrafickou výrobu, knihařské a kopírovací práce, vyrábět výrobky, provozovat velkoobchod a maloobchod.
    12. Pro efektivní využití kapacit mohou Pionýr a jeho pobočné spolky uskutečňovat nahodilou výdělečnou činnost cílenou k finanční podpoře dosahování účelu spolku.
    13. Pionýr a jeho pobočné spolky mohou vykonávat i vedlejší hospodářskou činnost na základě podnikatelského oprávnění nebo jinou výdělečnou činnost, která není podnikáním, za podmínek stanovených těmito stanovami v části XIII.
  3. PŮSOBNOST A SÍDLO
    1. Pionýr uskutečňuje svou činnost na území České republiky.
    2. Sídlem spolku je Praha 1, Senovážné náměstí 977/24.
  4. JEDNOTÍCÍ PRVKY
    1. Pionýr, jeho pobočné spolky a členové používají tyto základní jednotící prvky:
      1. název;
      2. znak, kterým je vpravo vzhůru směřující vlaštovka na pozadí trikolory. Celkové uspořádání znaku je kruhové. V případě, že je znak používán v grafickém provedení společně s názvem, musí být název použit ve stanoveném logotypu. Podrobný popis a způsoby užití upravuje vnitřní směrnice spolku.
    2. Dále mohou být používány:
      1. pionýrský odznak, kterým je otevřená kniha a státní vlajka na pozadí s plameny;
      2. maskot;
      3. pozdrav;
      4. součásti oděvu (šátky, košile, trička apod.);
      5. značení (nášivky, odznaky a domovenky apod.).
  5. ČLENSTVÍ
    1. Podmínky členství:
      1. Členem může být každé dítě (ve smyslu „Úmluvy o právech dítěte“, tedy každý člověk mladší 18 let) i dospělý bez rozdílu sociálního postavení, národnosti, politické příslušnosti, náboženského vyznání, jestliže souhlasí se Stanovami a Programem Pionýra.
      2. Členství vzniká:
        1. na základě písemného prohlášení zájemce, případně jeho zákonného zástupce, vyjadřujícího jeho zájem o členství v Pionýru;
        2. registrací členství, o kterém rozhodují těmito stanovami určené orgány, a
        3. úhradou členského příspěvku, stanoveného registrujícím subjektem.
      3. Členové se registrují na jeden kalendářní rok (členství trvá ode dne registrace do konce kalendářního roku, v jehož průběhu byl člen registrován); zaplacením členského příspěvku na další rok se členství automaticky prodlužuje (obnovuje) vždy o jeden kalendářní rok. Podrobnosti registrace řeší vnitřní směrnice spolku.
    2. Čestné členství:
      1. Pobočné spolky Pionýra mohou udělovat a odnímat vlastní čestné členství.
      2. O udělení a odnětí čestného členství v Pionýru rozhoduje Česká rada Pionýra.
      3. Čestní členové, kteří jsou osvobozeni od platby členských příspěvků (viz odst. 5), se nezapočítávají do členské základny spolku.
    3. Členství v Pionýru zaniká:
      1. vystoupením člena;
      2. uplynutím doby trvání členství, pokud není obnoveno; zánik členství nastává dnem 31. 1. následujícího roku; podrobnosti stanoví vnitřní směrnice spolku;
      3. vyloučením na základě rozhodnutí stanovami určeného orgánu spolku nebo pobočného spolku, u něhož bylo členství registrováno; proti rozhodnutí o vyloučení je přípustné odvolání;
      4. rozhodnutím územně příslušné KRP nebo ČRP o vyloučení člena při zvlášť zavrženíhodném jednání v neprospěch spolku Pionýr; proti rozhodnutí o vyloučení je přípustné odvolání;
      5. smrtí.
    4. Práva a povinnosti člena spolku:
      1. Práva člena:
        1. vybrat si kolektiv, používat jednotící prvky Pionýra;
        2. spolurozhodovat o činnosti a podílet se na řízení oddílu, pokud je v něm registrován;
        3. spolurozhodovat o činnosti a podílet se na řízení hlavního nebo pobočného spolku, pokud byl zvolen do stanovami definované funkce;
        4. být volen;
        5. odvolat se proti rozhodnutí, kde to stanovy připouštějí;
        6. využívat výhod spolku;
        7. hmotně podporovat spolek;
        8. vystoupit ze spolku.
      2. Práva pionýrského pracovníka, kterým se rozumí člen spolku starší 15 let, vykonávající nad rámec běžných povinností, vyplývajících z těchto stanov a dalších vnitřních předpisů pro všechny členy Pionýra, funkci voleného orgánu pionýrské skupiny, člena voleného orgánu pionýrské skupiny, jmenovaného vedoucího oddílu, zástupce vedoucího oddílu, vedoucího družiny nebo instruktora oddílu:
        1. volit své zástupce – delegáty;
        2. spolurozhodovat o činnosti a podílet se na řízení spolku prostřednictvím členství nebo delegovaného členství v radách.
      3. Povinnosti členů:
        1. uskutečňovat ideály a cíle spolku;
        2. hájit dobré jméno spolku;
        3. účastnit se aktivně činnosti;
        4. plnit požadavky svého kolektivu;
        5. naplňovat Program Pionýra;
        6. platit členské příspěvky.
    5. Práva a povinnosti čestných členů jsou stanoveny v rozhodnutí o udělení čestného členství; při udělení může být čestný člen osvobozen od povinnosti platit členské příspěvky.
  6. POBOČNÉ SPOLKY
    1. Pionýr zřizuje, pro zajištění plnění svého účelu, pobočné spolky dle § 219 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „pobočné spolky“):
      1. pionýrské skupiny (článek VI.A.);
      2. pionýrská centra (článek VI.B.);
      3. krajské organizace Pionýra (článek VI.C.).
    2. Pobočné spolky jsou dle těchto stanov:
      1. Nadány různými právy a povinnostmi, které jsou stanoveny pro jednotlivé pobočné spolky rozdílně, podle funkce a postavení toho kterého pobočného spolku v organizační struktuře.
      2. Každý pobočný spolek má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), pokud při jeho zřízení není stanoveno jinak, s omezeními dle těchto stanov (viz článek XIII.A.2.) nebo určenými na základě těchto stanov.
    1. PIONÝRSKÁ SKUPINA (PS)
      1. Pionýrská skupina (dále i jen jako „PS“) je organizační jednotkou – pobočným spolkem Pionýra ve smyslu § 219 zákona č. 89/2012 Sb. Jejím účelem je řídit a organizačně, informačně a ekonomicky zajišťovat jednak činnosti oddílů a klubů, které zřídila, jednak společnou činnost členů pionýrské skupiny, která může být orientována i na ve spolku neorganizované děti a mládež. Členy pionýrské skupiny jsou členové spolku, kteří jsou u této pionýrské skupiny registrováni – článek V.1.c).
      2. Pionýrská skupina má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), s omezeními uvedenými v článku XIII.A.2. stanov. Právní osobnost nabývá pionýrská skupina vznikem a pozbývá zánikem. PS vystupuje pod názvem, jenž musí obsahovat úplný název hlavního spolku a označení typu pobočného spolku slovním spojením „pionýrská skupina“ a vlastní (rozlišovací) část názvu.
      3. O zřízení pionýrské skupiny rozhoduje Pionýr prostřednictvím Výkonného výboru České rady Pionýra na základě návrhu alespoň dvou fyzických osob, členů spolku starších 18 let, které svými vlastnostmi poskytují záruky, že skupina bude vyvíjet činnost v souladu se Stanovami Pionýra a Programem Pionýra a v souladu s právním řádem ČR. Návrh musí mít písemnou formu. Jeho další náležitosti stanoví vnitřní směrnice spolku. V návrhu musí být uvedeni první vedoucí PS a první hospodář PS, kteří musejí splňovat podmínky předepsané pro výkon funkce, a ti se považují okamžikem vzniku PS za zvolené, s funkčním obdobím jednoho roku ode dne vzniku PS; do konce svého funkčního období jsou povinni zajistit volbu povinně zřizovaných orgánů pionýrské skupiny. Do té doby odpovídají za činnost pionýrské skupiny společně a nerozdílně.
      4. VV ČRP rozhodne o zřízení pionýrské skupiny na svém nejbližším jednání, před kterým byl návrh na zřízení pionýrské skupiny v řádném termínu (vyplývajícím z Jednacího řádu České rady Pionýra) podán. Při rozhodování o zřízení PS přihlíží ke stanovisku předsedy příslušné krajské organizace Pionýra a na jeho návrh nebo návrh kteréhokoli člena VV ČRP může pionýrské skupině omezit způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je nad rozsah podle článku XIII.A.2. stanov. Návrh na takové omezení může být obsažen i v návrhu na zřízení. V průběhu rozhodování o zřízení pionýrské skupiny je jednání VV ČRP přítomen alespoň jeden z navrhovatelů.
      5. Pionýrská skupina je tvořena nejméně 15 členy ve věku do 26 let a současně nejméně dvěma členy staršími 18 let s kvalifikací, stanovenou vnitřní směrnicí spolku, z nichž jeden je vedoucím pionýrské skupiny a jeden hospodářem pionýrské skupiny. Současně musí registrovat nejméně jeden oddíl, který sdružuje alespoň 5 členů ve věku do 18 let, nebo klub.
      6. Orgán členská schůze se nezřizuje.
      7. Orgány pionýrské skupiny jsou:
        1. Rada pionýrské skupiny, která je nejvyšším orgánem PS; je tvořena pionýrskými pracovníky (dle článku V.4.b). Jednání rady se mohou účastnit i ostatní členové pionýrské skupiny s hlasem poradním.
          Rada PS:
          1. řídí činnost pionýrské skupiny;
          2. schází se nejméně jednou ročně;
          3. volí a odvolává vedoucího a hospodáře pionýrské skupiny, přičemž právní účinky volby nastávají nejdříve dnem doručení protokolu o volbě do sídla Pionýra (hlavního spolku);
          4. volí a odvolává další členy vedení PS a může každému stanovit jeho individuální odpovědnost za dílčí oblast činnosti PS;
          5. volí a odvolává delegáty pionýrské skupiny na Výroční zasedání Pionýra, krajskou schůzi delegátů v rámci jednání České rady Pionýra, na další jednání svolaná orgány Pionýra nebo krajské organizace Pionýra, kde má být pionýrská skupina na základě delegačního principu zastupována;
          6. schvaluje účetní závěrku a rozpočet PS;
          7. schvaluje výši členského příspěvku pro členy registrované pionýrskou skupinou, přičemž výše členského příspěvku na úrovni PS může být v odůvodněných případech různá; členský příspěvek musí být vždy stanoven v nenulové výši;
          8. schvaluje podání návrhu na udělení souhlasu k prodeji nemovitého majetku pionýrské skupiny, prodeji movitého majetku a poskytnutí bezúplatného plnění;
          9. schvaluje podání návrhu na zrušení, sloučení či rozdělení pionýrské skupiny – pobočného spolku; ke schválení takového podání je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady pionýrské skupiny;
          10. schvaluje vyloučení člena pionýrské skupiny;
          11. hodnotí činnost PS v předchozím období a plánuje činnost v období následujícím;
          12. schvaluje vnitřní předpisy pionýrské skupiny;
          13. může svým usnesením rozhodnout, že některé pravomoci rady PS přenese na vedení PS (je-li zřízeno), mimo bodů ii), iii), iv), vi), ix), xiii).
        2. Vedení pionýrské skupiny je výkonným orgánem pionýrské skupiny, plní usnesení rady pionýrské skupiny a řídí činnost pionýrské skupiny mezi zasedáními rady PS. Vedení pionýrské skupiny je kolektivní orgán, jehož členové jsou voleni radou pionýrské skupiny. Automaticky se jeho členy stávají vedoucí pionýrské skupiny a hospodář pionýrské skupiny, kteří jsou voleni jmenovitě do svých funkcí. Vedení pionýrské skupiny má alespoň 3 členy.
          Vedení PS:
          1. schvaluje návrh programového a organizačního zajištění akcí pionýrské skupiny, včetně jejich rozpočtu;
          2. rozhoduje o zřízení oddílů a volnočasových klubů v rámci PS a o jejich případném zrušení nebo sloučení, proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání;
          3. jmenuje a odvolává jmenované funkcionáře PS minimálně v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy spolku;
          4. schvaluje registraci nových členů;
          5. vykonává další povinnosti stanovené radou PS nebo vnitřními předpisy Pionýra. Vedení PS nemusí být ustaveno, pokud tak rozhodne rada PS. Jeho působnost pak vykonává vedoucí pionýrské skupiny s tím, že hospodář pionýrské skupiny odpovídá za činnosti uvedené v bodě d) a je při výkonu své činnosti podřízen vedoucímu pionýrské skupiny; vedoucí pionýrské skupiny odpovídá za veškerou ostatní činnost.
        3. Vedoucí pionýrské skupiny je statutárním orgánem pionýrské skupiny a je oprávněn za pionýrskou skupinu jednat ve všech věcech v rozsahu právní osobnosti PS; dále vykonává usnesení rady PS a vedení PS (je-li ustaveno) a obstarává její chod v běžných záležitostech. Pokud Rada PS nezvolí řádného delegáta PS dle článku VI.A.6.a)v), a to nejpozději na svém posledním jednání, předcházejícím jednání kolektivního orgánu, na kterém má být PS zastoupena, nebo termínu pro volbu členů kolektivních orgánů, vykonává jeho funkci. Stejně se postupuje v případě, že delegát před jednáním či termínem rezignuje na svoji funkci nebo ji nemůže vykonávat.
        4. Hospodář pionýrské skupiny zajišťuje zejména vedení hospodářské a účetní agendy pionýrské skupiny, připravuje a zpracovává podklady pro jednání orgánů pionýrské skupiny v hospodářské oblasti; eviduje, opatruje a spravuje majetek pionýrské skupiny; zanikne-li výkon funkce vedoucího PS, přechází na něj všechna práva a povinnosti statutárního orgánu až do nejbližšího zasedání rady PS.
        5. Revizor pionýrské skupiny – pro zajištění dodržování obecně platných předpisů a vnitřních předpisů spolku, ověřování průkaznosti, kompletnosti a správnosti účetních záznamů na úrovni pionýrské skupiny může rada pionýrské skupiny zvolit revizora pionýrské skupiny a stanovit rozsah jeho úkolů a pravomocí, zpravidla prostřednictvím jednacího řádu PS.
      8. O zrušení pionýrské skupiny – pobočného spolku – rozhoduje Pionýr prostřednictvím ČRP, a to buď na návrh rady pionýrské skupiny, předsedy příslušné krajské organizace Pionýra, nebo předsedy Pionýra. Proti rozhodnutí o zrušení pionýrské skupiny může kterýkoli u ní řádně registrovaný člen podat odvolání k Rozhodčí komisi Pionýra. O způsobu zániku rozhoduje vždy Česká rada Pionýra.
    2. Pionýrské centrum (PC)
      1. Pionýrské centrum (dále jen centrum) je pobočným spolkem Pionýra ve smyslu § 219 zákona č. 89/2012 Sb. Je zřizováno zpravidla za účelem zajištění servisní činnosti pro pobočné spolky.
      2. Pionýrské centrum má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), s omezeními uvedenými v článku XIII.A.2. stanov. Právní osobnost centrum nabývá vznikem a pozbývá zánikem. Centrum vystupuje pod názvem, jenž musí obsahovat úplný název hlavního spolku a označení typu pobočného spolku „pionýrské centrum“ a vlastní (rozlišovací) část názvu.
      3. Ke vzniku centra je třeba nejprve jeho založení. O zřízení pionýrského centra, coby pobočného spolku, rozhoduje Pionýr prostřednictvím VV ČRP, a to na základě návrhu minimálně dvou pobočných spolků (zakladatelů), přičemž navrhovatelem nemůže být jiné pionýrské centrum. Návrh musí mít písemnou formu. Jeho další náležitosti a náležitosti založení stanoví vnitřní směrnice spolku.
      4. VV ČRP rozhodne o zřízení pionýrského centra – pobočného spolku – na svém nejbližším jednání, před kterým byl návrh na zřízení pionýrského centra – pobočného spolku – v řádném termínu (vyplývajícím z Jednacího řádu České rady Pionýra) podán. Při rozhodování o zřízení pobočného spolku přihlíží ke stanovisku předsedy příslušné krajské organizace Pionýra a na jeho návrh nebo návrh kteréhokoli člena VV ČRP může centru omezit způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je nad rozsah podle článku XIII.A.2. stanov. Návrh na takové omezení může být obsažen i v návrhu na zřízení. V průběhu rozhodování o zřízení centra je na jednání VV ČRP zastoupen alespoň jeden z navrhovatelů.
      5. Ustanovení stanov o pionýrské skupině a jejích orgánech se na centra použijí analogicky, není-li stanoveno jinak. Působnost rady centra vykonávají statutární orgány subjektů, které zřízení centra navrhly, tyto jmenují vedoucího pionýrského centra. Vedení se nezřizuje, jeho působnost vykonává vedoucí pionýrského centra. Dnem, kdy centrum splní podmínky dle článku VI.A.5., je povinno ustanovit orgány v rozsahu stanovami určeném pro pionýrské skupiny a prvým dnem následujícího roku se pionýrské centrum transformuje na pionýrskou skupinu. Orgány zvolené před datem transformace na základě tohoto bodu se automaticky stávají orgány pionýrské skupiny a jejich funkční období se počítá ode dne původní volby. Název upraví v souladu se zněním článku VI.A.2 stanov.
      6. O zrušení pionýrského centra – pobočného spolku – rozhoduje Česká rada Pionýra, a to na návrh rady PC nebo předsedy příslušné krajské organizace Pionýra nebo předsedy Pionýra. Proti rozhodnutí o zrušení pionýrského centra může kterýkoli u něj řádně registrovaný člen nebo statutární orgán kteréhokoli ze subjektů, které navrhly zřízení pionýrského centra, podat odvolání. O způsobu zániku rozhoduje vždy Česká rada Pionýra.
    3. Krajská organizace Pionýra (KOP)
      1. K zajištění a řízení činnosti spolku v rámci jednotlivých krajů ČR, v souladu s územním uspořádáním ČR, zřizuje Pionýr krajské organizace Pionýra. Krajská organizace Pionýra plní své poslání na území kraje, pro který byla zřízena (územní působnost KOP).
        Krajská organizace Pionýra (KOP) je organizační jednotkou – pobočným spolkem Pionýra ve smyslu § 219 zákona č. 89/2012 Sb.
        Územně sousedící krajské organizace se mohou sloučit na základě vzájemné dohody. Tento úkon schvaluje Česká rada Pionýra, podrobnosti řeší vnitřní směrnice spolku.
      2. Krajská organizace Pionýra vystupuje pod názvem, který obsahuje úplný název hlavního spolku, sousloví „krajská organizace“ a název kraje či krajů, na jehož území působí. Odlišně se upravuje název pro organizaci Pionýra na území hlavního města Prahy – „Pražská organizace“. Pokud je ve stanovách uveden pojem krajská organizace Pionýra (KOP), je tím třeba rozumět kteroukoli z krajských organizací Pionýra v České republice.
      3. Krajská organizace Pionýra má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), s omezeními uvedenými v článku XIII.A.2. stanov. Právní osobnost KOP nabývá vznikem a pozbývá zánikem. Podrobnosti zániku řeší vnitřní směrnice spolku, o způsobu zániku rozhoduje Česká rada Pionýra.
      4. Vnitřní poměry krajské organizace Pionýra, coby pobočného spolku, jsou upraveny podle principu subsidiarity. Rozhodování o činnostech realizovaných na krajské úrovni, správě majetku a dalších činnostech a úkonech, které nejsou řešeny vnitřními směrnicemi spolku Pionýr, je svěřeno společně všem pionýrským skupinám v působnosti KOP a za dále stanovených podmínek i členům registrovaným v oddílech zřízených KOP (viz článek VI.C.10.) prostřednictvím orgánů KOP.

        Krajská organizace Pionýra svými orgány:
        1. stanovuje výši příspěvku na činnost krajské organizace Pionýra pro všechny pobočné spolky ve své působnosti;
        2. schvaluje výši členského příspěvku pro členy registrované krajskou organizací Pionýra, přičemž výše členského příspěvku na úrovni KOP může být v odůvodněných případech různá, vždy však v nenulové výši a stanovena na jednoho individuálního člena;
        3. rozhoduje o zřizování a rušení oddílů a klubů registrovaných přímo u KOP a řídí jejich činnost; proti rozhodnutí o zrušení je přípustné odvolání;
        4. rozhoduje o registraci členů individuálně registrovaných u KOP;
        5. zastupuje organizační jednotky ve své působnosti při jednání s partnery na úrovni kraje;
        6. pořádá a spolupořádá akce pro členy i veřejnost;
        7. zajišťuje propagaci spolku v rámci své územní působnosti;
        8. spravuje majetek ve vlastnictví KOP a majetek svěřený;
        9. pro zajištění součinnosti s orgány krajské územní samosprávy, orgány Pionýra a dalšími spolupracujícími subjekty, pro zajištění, přípravu a realizaci společných aktivit v rámci své územní působnosti rozhoduje o postupech, termínech a podmínkách účasti, které jsou závazné pro pobočné spolky a jejich individuální členy v rámci územní působnosti KOP.
      5. Krajská organizace Pionýra je Pionýrem pověřena vůči pobočným spolkům ve své působnosti:
        1. v souladu s jednacím řádem České rady Pionýra a termíny stanovenými pokynem předsedy Pionýra pro přípravu a realizaci jednání České rady Pionýra organizačním zajištěním krajského shromáždění delegátů;
        2. vedením evidence pobočných spolků, jejich výchovných jednotek, individuálních členů a pionýrských pracovníků (viz článek XI.);
        3. výběrem odvodu z členského příspěvku schváleného Českou radou Pionýra, a to od všech pobočných spolků v působnosti KOP;
        4. kontrolou dodržování podmínek pro existenci pionýrských skupin a pionýrských center a dodržování souladu jejich vnitřních poměrů se Stanovami Pionýra, dalšími vnitřními předpisy spolku a obecně platnými právními předpisy. Prostřednictvím svých orgánů (předsedy KOP, VV KRP a kontrolní komise KOP) je KOP oprávněna tento soulad kontrolovat, vyžadovat nápravu zjištěných chyb a nedostatků a stanovovat pro tyto úkony závazné termíny v souladu s vnitřními předpisy Pionýra;
        5. zajištěním vzdělávací činnosti prostřednictvím pionýrského vzdělávacího centra, je-li toto v rámci příslušné KOP ustaveno;
        6. rozhodováním o vyloučení člena registrovaného při KOP a při zvlášť zavrženíhodném jednání v neprospěch Pionýra o vyloučení člena pobočného spolku ve své působnosti; tato rozhodnutí činí prostřednictvím KRP; proti rozhodnutí o vyloučení je přípustné odvolání;
        7. vykonáváním dalších činností a jednorázových úkonů, kterými byla pověřena orgány Pionýra.
      6. Krajská organizace Pionýra hospodaří vždy na základě schváleného rozpočtu. Tento rozpočet schvaluje krajská rada Pionýra, a to zpravidla jako přebytkový nebo vyrovnaný. Ztrátový rozpočet je možné schválit pouze na řádném jednání krajské rady Pionýra jako řádný materiál, předložený v souladu s jednacím řádem krajské organizace Pionýra s tím, že pokud je v jednacím řádu krajské organizace Pionýra stanoven termín kratší, platí pro takové předložení rozpočtu termín minimálně 20 dní před jednáním krajské rady Pionýra.
        Návrh ztrátového rozpočtu je možné předložit pouze jako nesporný společný návrh předsedy KOP a hospodáře KOP. Předložený návrh je zaslán všem statutárním orgánům pobočných spolků v působnosti příslušné KOP písemně (příp. elektronicky) a prokazatelným způsobem. Statutární orgán KOP zajistí dále ve stejném termínu informování předsedy Pionýra a předsedů kontrolní komise KOP a Kontrolní komise Pionýra, a to zasláním kompletního materiálu na jejich korespondenční adresu. Součástí návrhu na ztrátový rozpočet je důvodová zpráva k tomuto rozpočtu a návrh na zajištění vykrytí plánované ztráty. Podrobný postup pro schválení ztrátového rozpočtu KOP upravuje vnitřní Směrnice pro hospodaření spolku Pionýr.
        Návrh ztrátového rozpočtu se schvaluje většinou oprávněných hlasů. Pokud statutární orgán Pionýra nebo předseda Kontrolní komise Pionýra nebo předseda kontrolní komise KOP vznesou k tomuto návrhu připomínky, musí být tyto připomínky před hlasováním o přijetí ztrátového rozpočtu vypořádány, a to buď písemně, jako materiál předložený členům KRP, nebo ústně, v rámci projednávání rozpočtu s tím, že toto vypořádání připomínek musí být podrobně zaznamenáno v zápise z jednání KOP.
        Pokud ze strany předkladatelů návrhu na rozpočet byly v rámci důvodové zprávy, návrhu na vykrytí plánované ztráty nebo ve vypořádání došlých připomínek uvedeny informace, které se nezakládají na pravdě, nebo byly některé z připomínek členům KRP zamlčeny, ručí předkladatelé návrhu za způsobené škody společně.
        Za závazky či škody vzniklé v příčinné souvislosti s porušením schváleného rozpočtu odpovídá statutární orgán KOP, a to tak, že za tyto závazky ručí a za škodu vzniklou odpovídá. Ručení se zprostí, pokud prokáže, že závazky vznikly bez jeho viny přesto, že jednal s odbornou péčí řádného hospodáře, odpovědnosti za škodu se zprostí, pokud prokáže, že by ke škodě došlo i jinak.
      7. Pokud KOP zřídila vlastní oddíl(y), případně klub(y), tvoří jejich rozpočet samostatnou kapitolu rozpočtu KOP. V působnosti krajské organizace Pionýra jsou všechny pobočné spolky Pionýra, jejichž sídlo je umístěno na území příslušného kraje. Výjimku z tohoto pravidla může schválit pouze Česká rada Pionýra, a to na žádost pobočného spolku s přihlédnutím ke stanovisku obou dotčených krajských organizací Pionýra. Pokud Česká rada Pionýra této žádosti vyhoví, přikáže svým rozhodnutím pobočný spolek do působnosti krajské organizace Pionýra v žádosti navržené. Podrobnosti řeší vnitřní směrnice spolku.
        V případě vzniku pobočného spolku na území kraje, kde došlo k rozhodnutí o zrušení dle článku VI.C.11 těchto stanov, VV ČRP současně s rozhodnutím o zřízení pobočného spolku přikáže pobočný spolek do působnosti vybrané krajské organizace Pionýra.
      8. Krajská organizace Pionýra má tyto orgány:
        1. Krajskou radu Pionýra (KRP), kterou tvoří delegáti pobočných spolků v působnosti KOP, přičemž každý z nich zastupuje jedním hlasem každých započatých 30 registrovaných členů. Krajská rada Pionýra je svolávána předsedou krajské organizace Pionýra minimálně jedenkrát ročně.
          Krajská rada Pionýra:
          1. hodnotí, plánuje a řídí činnost krajské organizace a svého výkonného výboru, zřizuje své pracovní orgány (sekce), jmenuje jejich vedoucí a členy, rozhoduje o zřízení či zrušení kanceláře krajské organizace Pionýra;
          2. volí a odvolává předsedu KOP a hospodáře-ekonoma KOP, přičemž právní účinky této volby nastávají nejdříve dnem doručení protokolu o volbě do sídla Pionýra (hlavního spolku), tito se automaticky stávají členy VV KRP, další členy výkonného výboru krajské rady Pionýra, předsedu a členy kontrolní komise krajské organizace Pionýra – viz článek VI.C.8.e);
          3. schvaluje a mění jednací řád krajské organizace Pionýra, vnitřní směrnice krajské organizace a další předpisy, platné v územní působnosti KOP (viz článek XII.), a přijímá další rozhodnutí, která jsou jí svěřena těmito stanovami;
          4. schvaluje účetní závěrku a rozpočet KOP;
          5. schvaluje návrh na udělení souhlasu k prodeji nemovitého majetku, prodeji movitého majetku a poskytnutí bezúplatného plnění;
          6. schvaluje návrh na sloučení krajské organizace Pionýra s jiným pobočným spolkem, a to nadpoloviční většinou hlasů všech členů KRP.
        2. Výkonný výbor krajské rady Pionýra (VV KRP) je výkonným orgánem krajské organizace Pionýra, který vykonává usnesení krajské rady Pionýra a řídí činnost KOP mezi jednáními KRP. Má alespoň tři členy, způsob volby stanovuje jednací řád KOP. Každý člen VV KRP odpovídá za uskutečňování dílčích úseků činnosti, které mu byly s jeho souhlasem svěřeny VV KRP.
          Výkonný výbor KRP:
          1. schvaluje návrh programového a organizačního zajištění akcí KOP, včetně jejich rozpočtu;
          2. rozhoduje o zřízení oddílů a volnočasových klubů přímo u KOP a o jejich případném zrušení nebo sloučení;
          3. rozhoduje o registraci individuálních členů při KOP;
          4. jmenuje a odvolává jmenované pionýrské pracovníky pobočného spolku minimálně v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy spolku.
        3. Předsedu krajské organizace Pionýra, který je statutárním orgánem krajské organizace Pionýra a je oprávněn za ni jednat ve všech věcech; současně je členem výkonného výboru krajské rady Pionýra. Obstarává chod KOP v běžných záležitostech, řídí činnost kanceláře KOP, je-li zřízena, a odpovídá za ni. Na návrh výkonného výboru KRP svolává zasedání KRP. Účastní se jednání ČRP a pokud není delegátem své KOP, má v ČRP hlas poradní.
        4. Hospodáře – ekonoma krajské organizace Pionýra, který je členem výkonného výboru krajské rady Pionýra. Tento zajišťuje zejména vedení hospodářské a účetní agendy KOP, připravuje a zpracovává podklady pro jednání orgánů KOP v hospodářské oblasti; eviduje, opatruje a spravuje majetek KOP, není-li touto agendou či její částí pověřen jiný člen VV. Zanikne-li výkon funkce předsedy KOP, přechází na něj práva a povinnosti statutárního orgánu až do nejbližšího jednání KRP.
        5. Předsedu, místopředsedu a členy kontrolní komise krajské organizace Pionýra. Provádí kontrolu dodržování vnitřních předpisů spolku Pionýr a obecně platných předpisů, a to jak v rámci KOP, tak i ve všech pobočných spolcích v její působnosti.
        6. Radu oddílů při krajské organizaci Pionýra; je-li zřízena (viz článek VI.C.10.b), tvoří ji jmenovaní pionýrští pracovníci oddílů zřízených přímo KOP, její činnost řídí předseda KOP. Rozhoduje o naložení s finančními prostředky vyčleněnými v rámci rozpočtu KOP pro činnost oddílů při KOP.
      9. Činnost orgánů krajské organizace Pionýra podrobněji upraví jednací řád krajské organizace Pionýra.
      10. Oddíly u KOP:
        1. Oddíly, založené krajskou organizací Pionýra a registrované krajskou radou Pionýra, zastupuje na všech úrovních zástupce jmenovaný výkonným výborem příslušné krajské rady, při hlasování mu náleží počet hlasů určený počtem, na nějž by měla právo podle součtu všech členů všech těchto oddílů pionýrská skupina, která by registrovala jen tyto oddíly.
        2. Pokud počet členů, registrovaných v KOP zřízených oddílech, splní podmínky dle článku VI.A.5., pak se od 1. dne následujícího roku ustaví rada oddílů při KOP dle článku VI.C.8.f).
        3. Rada oddílů dle bodu b) volí a odvolává delegáty na Výroční zasedání Pionýra, schůzi krajských delegátů v rámci jednání České rady Pionýra, na další jednání svolaná orgány Pionýra nebo krajské organizace Pionýra, kde mají být členové oddílů zřízených KOP na základě delegačního principu zastupováni.
      11. O zrušení krajské organizace Pionýra rozhodne Česká rada Pionýra v případě, že zanikne poslední pionýrská skupina, která v rámci příslušné KOP vyvíjela svoji činnost. Dále rozhodne Česká rada Pionýra o zrušení KOP v případě, že tato není schopna nadále zajišťovat úkoly, které jí ze Stanov Pionýra a dalších vnitřních předpisů vyplývají, tyto předpisy opakovaně nebo hrubým způsobem porušuje. V tom případě současně s rozhodnutím o zrušení KOP musí rozhodnout o přikázání pionýrských skupin a pionýrských center do působnosti jiných KOP. Při tom nemusí zohlednit požadavky dotčených pobočných spolků na výběr příslušné KOP. Proti rozhodnutí o zrušení je přípustné odvolání.
  7. VÝCHOVNÉ JEDNOTKY – ODDÍLY A KLUBY
    Pro zajištění přímé práce s dětmi a mládeží zřizuje Pionýr, zpravidla prostřednictvím svých pobočných spolků, oddíly a kluby. Tyto jednotky jsou výchovnými jednotkami bez právní osobnosti (nejsou pobočnými spolky dle § 219 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.).
    1. Pionýrský oddíl (dále jen oddíl) je základní výchovnou jednotkou spolku. Jeho účelem je zajišťovat pravidelnou, systematickou, celoroční výchovnou činnost kolektivu dětí a mládeže. Za pravidelnou je považována práce uskutečňovaná v průběhu školního roku nejméně 1x měsíčně. Za takovou činnost ve smyslu předchozí věty se nepovažuje pouze pořádání táborů a recipročních výměn mládeže. Oddílem se rozumí skupina nejméně 5 osob.
    2. Oddíl vzniká rozhodnutím výkonného orgánu spolku nebo pobočného spolku o založení oddílu.
    3. O ukončení činnosti oddílu (zrušení registrace) rozhoduje výkonný orgán zakladatele nebo rada vyššího stupně. Proti rozhodnutí o zrušení registrace usnesením rady vyššího stupně může zakladatel podat odvolání k Rozhodčí komisi Pionýra.
    4. Činnost pionýrského oddílu organizuje, zajišťuje a řídí vedoucí oddílu, jmenovaný a z funkce odvolávaný výkonným orgánem zakladatele. Na organizování, zajištění a řízení činnosti oddílu se mohou podílet instruktoři, vedoucí družin a zástupci vedoucího oddílu. Při vykonávání těchto činností jsou podřízeni vedoucímu oddílu. Instruktory oddílu, vedoucí družin a zástupce vedoucího oddílu do funkce jmenuje a z funkce odvolává výkonný orgán zakladatele na návrh vedoucího oddílu.
    5. Na řízení činnosti oddílu se formou přiměřenou svému věku podílejí jeho členové, zejména při rozhodování o programu činnosti, přípravě jednotlivých akcí, stanovení vnitřní organizační struktury oddílu, přijímání nových členů, udělování vyznamenání, odměn, ocenění a trestů. K tomu účelu oddíly mohou zřizovat oddílové rady či jiné podobné členské aktivy.
    6. Oddíly se mohou dále členit na družiny, které v rámci plánu práce oddílu pracují částečně samostatně. V takovém případě jmenuje výkonný orgán zakladatele na návrh vedoucího oddílu družiny. Tím může být osoba starší 15 let, dostatečně volně a morálně vyspělá, s odpovídající kvalifikací.
    7. Volnočasový klub (dále jen klub) je výchovnou jednotkou spolku, jejímž posláním je výchovná činnost zejména s neorganizovanými dětmi a mládeží. Klub vyvíjí pravidelnou činnost uskutečňovanou nejméně 1x měsíčně, zpravidla obsahově nenavazující, která umožňuje i jednorázovou nebo nepravidelnou účast na činnosti klubu. Klub neregistruje členy spolku.
    8. Ustanovení odstavců 2. – 4. se přiměřeně vztahují i na poměry klubu.
  8. ORGÁNY PIONÝRA
    1. Pionýr má orgány, kterými jsou:
      1. Výroční zasedání Pionýra (VZP):
        1. Je nejvyšším orgánem Pionýra.
        2. Je svoláváno předsedou Pionýra nejméně jednou za 5 let. Účastní se ho delegáti pionýrských skupin a dále krajských organizací Pionýra, splňujících k rozhodnému dni dle článku XIII.B.2. podmínku dle článku VI.A.5.
        3. Delegáti výročního zasedání jsou voleni radami pionýrských skupin a radami oddílů při KOP či při Pionýru (pokud byly zřízeny):
          1. Pionýrské skupině náleží 1 hlas za každých započatých 150 členů.
          2. Oddílům zřízeným krajskou organizací Pionýra nebo Pionýrem a registrovaným řádně v den zahájení Výročního zasedání náleží 1 hlas za každých započatých 150 členů.
        4. Příprava a jednání VZ Pionýra se řídí Řádem pro přípravu a jednání VZ Pionýra.
        5. Výroční zasedání rozhoduje o změnách Stanov Pionýra a Programu Pionýra, hodnotí a plánuje činnost spolku.
        6. Výroční zasedání Pionýra volí a odvolává předsedu a na jeho návrh místopředsedy Pionýra v pořadí (dle získaných hlasů), ekonoma Pionýra a další členy VV ČRP, dále volí a odvolává předsedu, místopředsedu a členy Kontrolní komise Pionýra a předsedu, místopředsedu a členy Rozhodčí komise Pionýra.
        7. Schvaluje a mění Řád pro přípravu a jednání VZ Pionýra.
        8. Projednává a přijímá další usnesení, kterými může zavázat ostatní orgány Pionýra, pobočné spolky a členy.
      2. Česká rada Pionýra (ČRP):
        1. Je svolávána předsedou Pionýra minimálně jedenkrát ročně. Její jednání je zpravidla rozděleno na dvě dílčí zasedání.
        2. Je shromážděním volených delegátů:
          1. Funkční období je započato dnem, na který je svoláno první dílčí zasedání ČRP, a ukončeno dnem předcházejícím dni, na který je svoláno první dílčí zasedání ČRP pro následující funkční období.
          2. Delegáty ČRP volí Krajské shromáždění delegátů, a to jednoho delegáta za každých započatých 6 % členské základny spolku registrovaných KOP a pobočnými spolky v její působnosti.
          3. Na jednání krajského shromáždění delegátů náleží pionýrské skupině 1 hlas za každých započatých 30 členů.
          4. Statutární orgán KOP může svolat mimořádné krajské shromáždění delegátů k projednání důležitých materiálů dotýkajících se činnosti pobočných spolků, k projednání návrhu na odvolání delegáta v ČRP a k případné volbě nového delegáta.
          5. Krajské shromáždění delegátů může delegáty v ČRP zavázat k předložení návrhů či materiálů, které schválilo.
        3. Nejpozději do 31. 10. předchozího kalendářního roku vydá předseda Pionýra pokyn pro přípravu a realizaci jednání České rady Pionýra, kterým svolá jednání ČRP, určí počet řádných zasedání včetně jejich termínů, stanoví v souladu s jednacím řádem nejzazší termín pro konání krajských shromáždění delegátů a termín a formu pro předání výsledků těchto shromáždění delegátů, včetně údajů o zvolených delegátech, na Ústředí Pionýra. Nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku se zveřejní termíny pro shromáždění delegátů na úrovni KOP. Způsob zveřejňování těchto termínů stanoví Jednací řád ČRP.
        4. ČRP řídí spolek mezi Výročními zasedáními Pionýra; pokud zanikl výkon funkce předsedy Pionýra, nadpoloviční většinou členů potvrzuje ve funkci předsedy 1. místopředsedu Pionýra a na jeho návrh volí dalšího místopředsedu na jím uvolněné místo, stejným způsobem potvrzuje kooptaci členů VV ČRP, KKP a RKP.
        5. ČRP rozhoduje mimo jiné:
          1. o jednacích řádech orgánů celorepublikové úrovně, vnitřních směrnicích spolku (viz článek XII.), rozpočtu a závažných ekonomických otázkách, zejména určení výše odvodu členského příspěvku, změnách stanov spolku, jejichž uskutečnění si vyžaduje změna právní úpravy, nebo pokud byl orgánem veřejné moci zjištěn rozpor stanov, schválených Výročním zasedáním Pionýra, s platnou právní úpravou;
          2. o zřízení, udělování a odnímání vyznamenání, udělení a odnětí čestného členství ve spolku Pionýr;
          3. může rozhodnout o termínu mimořádného zasedání ČRP.
        6. Zřizuje pracovní orgány – sekce, které zajišťují po obsahové a organizační stránce dílčí úseky činnosti spolku, zejména připravují náměty a podklady pro jednání orgánů České rady Pionýra, spolupracují s obdobnými orgány na úrovni krajských organizací Pionýra, vedením sekcí pověřuje na návrh předsedy zpravidla členy VV ČRP.
        7. Svolává tematicky zaměřené konference pro řešení zásadních tematických otázek spolku a schvaluje jejich závěry.
        8. Může rozhodnout o svolání Výročního zasedání Pionýra. V tom případě je předseda Pionýra povinen Výroční zasedání svolat nejdéle do 2 měsíců, následně platí termíny dle Řádu pro přípravu a jednání VZP.
        9. Schvaluje účetní závěrku a rozpočet Pionýra.
        10. Rozhoduje o vyloučení člena registrovaného přímo Pionýrem, a při zvlášť zavrženíhodném jednání v neprospěch spolku Pionýr o vyloučení člena kteréhokoli pobočného spolku. Proti rozhodnutí o vyloučení je přípustné odvolání.
      3. předseda Pionýra:
        1. Je statutárním orgánem Pionýra a je oprávněn za něj jednat ve všech záležitostech;
        2. je současně členem Výkonného výboru České rady Pionýra a obstarává chod běžných záležitostí spolku Pionýr, řídí činnost Ústředí Pionýra, je-li zřízeno, a odpovídá za ni;
        3. svolává v souladu s těmito stanovami a jednacím řádem řádné jednání a dílčí zasedání České rady Pionýra a na návrh VV ČRP, předsedy KKP nebo předsedy RKP mimořádné zasedání České rady Pionýra, o důvodech svolání takovéhoto zasedání informuje, zpravidla elektronicky, statutární orgány všech pobočných spolků;
        4. svolává Výroční zasedání Pionýra v souladu s Řádem pro přípravu a jednání VZ Pionýra;
        5. může svolávat porady předsedů KOP a dalších funkcionářů Pionýra, zejména pro zajištění přenosu informací ve spolku, koordinaci činností mezi hlavním a pobočnými spolky, nebo jako poradní orgán pro výkon funkce předsedy Pionýra.
      4. dva místopředsedové Pionýra (prvý a druhý) v pořadí (dle získaných hlasů):
        1. Jsou členy Výkonného výboru České rady Pionýra.
        2. Na prvního z nich přechází při zániku výkonu funkce předsedy jeho práva a povinnosti. Tento je povinen svolat do dvou měsíců zasedání ČRP, které jej může nadpoloviční většinou členů orgánu potvrdit ve funkci předsedy, nebo rozhodne o svolání Výročního zasedání Pionýra. Výkon funkce statutárního orgánu mu pak zaniká dnem zvolení řádného předsedy Pionýra.
        3. Jeden z místopředsedů je pověřen řízením úseku výchovné činnosti spolku.
      5. ekonom Pionýra:
        1. Je členem Výkonného výboru ČRP;
        2. je zodpovědný zejména za vedení hospodářské a účetní agendy spolku, připravuje a zpracovává podklady pro jednání orgánů spolku v hospodářské oblasti;
        3. je zodpovědný za evidenci a správu majetku spolku, není-li touto agendou či její částí pověřen jiný člen VV ČRP.
      6. Výkonný výbor České rady Pionýra (VV ČRP):
        1. Je výkonným orgánem České rady Pionýra;
        2. uskutečňuje usnesení Výročního zasedání Pionýra a České rady Pionýra;
        3. řídí činnost Pionýra mezi jednáními České rady Pionýra;
        4. má nejméně 7 členů (včetně předsedy, místopředsedů a ekonoma);
        5. každý člen VV ČRP odpovídá za uskutečňování dílčích úseků činnosti, které mu byly přiděleny VV ČRP;
        6. schvaluje návrh programového a organizačního zajištění akcí Pionýra, včetně jejich rozpočtu;
        7. rozhoduje o zřízení oddílů a volnočasových klubů stojících mimo pobočné spolky a o jejich případném zrušení nebo sloučení;
        8. jmenuje a odvolává jmenované funkcionáře hlavního spolku minimálně v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy spolku, správce pobočných spolků v nečinnosti a likvidátory pobočných spolků;
        9. na základě žádosti statutárního orgánu pobočného spolku rozhoduje o udělení souhlasu k nakládání s majetkem pobočného spolku tam, kde to je těmito stanovami určeno;
        10. rozhoduje o zrušení nebo novém zřízení Ústředí Pionýra; ústředí je určeno zejména pro administrativní a organizační zajištění činností vykonávaných předsedou Pionýra a členy VV ČRP, není právnickou osobou a jeho pracovníci, pokud svou činnost vykonávají na základě pracovněprávního vztahu, jsou zaměstnanci Pionýra; činnost ústředí se řídí vnitřní směrnicí spolku.
      7. Kontrolní komise Pionýra:
        1. Má nejméně tři členy;
        2. zajišťuje kontrolní činnost ve spolku Pionýr;
        3. metodicky řídí kontrolní komise KOP;
        4. pro zajištění své kontrolní činnosti, zejména z důvodu rychlosti a hospodárnosti, může pověřit dílčími úkony kontrolní činnosti kontrolní komise KOP; ty jsou povinny takovému dožádání vyhovět, nebo bez zbytečného odkladu sdělit, co jim v tom brání;
        5. ověřuje správnost volby delegátů do České rady Pionýra.
      8. Rozhodčí komise Pionýra;
        1. Má nejméně tři členy.
        2. Rozhoduje ve lhůtě do 6 měsíců o podaných odvoláních a podává, na žádost předsedy Pionýra, pro spolek závazný právní výklad, zejména ve věci těchto stanov a vnitřních směrnic spolku.
        3. Rozhodnutí Rozhodčí komise Pionýra je konečné a nelze proti němu podat odvolání.
        4. Všechny pobočné spolky a orgány spolku jsou povinny poskytovat na vyžádání Rozhodčí komisi Pionýra veškeré jim dostupné podklady a informace.
        5. Veškerá podání a odvolání k Rozhodčí komisi Pionýra se podávají písemně na adresu sídla hlavního spolku uvedenou v článku III.2.
        6. Odvolání musí být učiněno do 30 dnů od data doručení napadeného rozhodnutí, odvolání je podáno včas, je-li v poslední den lhůty alespoň předáno k poštovní přepravě.
        7. Ve věcech registrace, vyloučení člena či zrušení pobočného spolku má včas podané odvolání odkladný účinek. Do rozhodnutí o odvolání však orgány dotčeného pobočného spolku nesmí nakládat s majetkem pobočného spolku nad rámec základních úkonů, které vyplývají z dříve uzavřených smluv, zejména úhrady běžných provozních nákladů; rovněž nejsou oprávněny zavazovat pobočný spolek k žádným budoucím závazkům bez souhlasu předsedy Pionýra, poskytovat bezúplatná a obdobná plnění. V jiných věcech, než je výslovně uvedeno, odvolání odkladný účinek nemá.
        8. Administrativní a organizační podmínky činnosti Rozhodčí komise Pionýra zajišťuje Ústředí Pionýra.
        9. V případě zániku funkce předsedy Rozhodčí komise přechází výkon funkce předsedy na místopředsedu. Nového místopředsedu volí nejbližší zasedání ČRP.
        10. Do působnosti Rozhodčí komise Pionýra náleží:
          1. spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků;
          2. přezkoumání rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku;
          3. rozhodnutí ve věci odvolání podle těchto stanov;
          4. rozhodnutí o okamžiku vzniku či zániku funkce;
          5. rozhodnutí o splnění nepeněžní povinnosti člena spolku vůči spolku (pobočnému spolku);
          6. určení, zda pobočný spolek či organizační jednotka oprávněná jednat vlastním jménem existovala, existuje či zanikla;
          7. rozhodnutí o odvolání proti usnesení orgánu Pionýra či jeho pobočného spolku, na návrh usnesením dotčeného člena nebo orgánu.
    2. Činnost orgánů republikové úrovně podrobněji upravují jednací řády pro celostátní úroveň.
    3. Činnost Rozhodčí komise Pionýra a vedení řízení před ní je upraveno vnitřním předpisem Pionýra, i odlišně od ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
  9. HOSPODAŘENÍ
    1. Pionýr je spolek, který vystupuje jako samostatná právnická osoba ve svém celku.
    2. Pobočné spolky Pionýra samostatně hospodaří s majetkem, který získaly při svém založení a který nabyly v průběhu své činnosti v souladu s obecně závaznými právními předpisy a vnitřními směrnicemi spolku, a to v rozsahu stanoveném těmito stanovami a ve zřizovací listině pobočného spolku. Pobočné spolky Pionýra hospodaří zejména na základě schváleného rozpočtu, zřizují účty u peněžních ústavů, užívají vlastní razítko a tiskopisy. Bližší podrobnosti stanovují vnitřní směrnice spolku.
    3. Zdrojem příjmů spolku jsou zejména členské příspěvky, bezúplatná plnění a dědictví, dotace a obdobná plnění (např. grantové prostředky), příjmy od odběratelů služeb (např. účastnické poplatky a vybrané vstupné), výnosy z vlastního majetku a z hospodářské činnosti.
    4. Pionýr a jeho pobočné spolky za své závazky vzájemně neručí.
    5. Z důvodu zajištění přehledu, zpracování výkazů a výročních zpráv a nutné evidence předkládá každý pobočný spolek prostřednictvím příslušné krajské organizace Pionýra:
      1. účetní závěrku nebo v případě účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví výkazy o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích;
      2. další skutečnosti požadované jiným právním předpisem.
    6. Podrobnosti týkající se zpracování a formy předkládaných údajů a rozsahu dalších údajů dle článku IX.5 jsou stanoveny vnitřní směrnicí spolku.
    7. O využití likvidačního zůstatku pobočných spolků rozhoduje ČRP. K tomu si v případě zániku PS či PC vyžádá stanovisko příslušné KOP.
    8. Pokud zanikl pobočný spolek (nebo před 1. 1. 2014 organizační jednotka – PS, PC, KOP – či jiné, v minulosti existující a oprávněné jednat vlastním jménem) bez právního nástupce a dodatečně vyjde najevo majetek, který nebyl v rámci likvidace vypořádán, pak platí, že ode dne zániku organizační jednotky nebo pobočného spolku je vlastníkem Pionýr (hlavní spolek), kterému náleží všechna práva a povinnosti vlastníka. Tím se však Pionýr nestává právním nástupcem zaniklé jednotky a ani neodpovídá za její závazky.
    9. Pionýr a pobočné spolky Pionýra mohou vykonávat podnikatelskou činnost pouze jako činnost vedlejší, pro zajištění podpory své hlavní činnosti.
    10. Hospodářský výsledek po zdanění může být využit pouze k zajištění podpory hlavní činnosti spolku, je nepřípustné rozdělování zisku mezi členy spolku či pobočného spolku, členy jejich orgánů nebo jejich zaměstnance ani osoby jim blízké.
  10. KONTROLNÍ ČINNOST
    1. Ke kontrole hospodaření a usnesení jsou voleny samostatné kontrolní komise. Předsedům a členům kontrolních komisí se zasílají pozvánky na jednání orgánů spolku (pobočného spolku), v rámci kterého vykonávají svou činnost a mají právo účasti na jednání těchto orgánů spolku.
    2. Funkce předsedy nebo člena kontrolní komise je neslučitelná s funkcí člena výkonného orgánu stejné organizační jednotky. Toto omezení platí i pro osoby blízké (ve smyslu § 22 zákona č. 89/2012 Sb.).
    3. Člen kontrolního orgánu organizačně vyšší organizační jednotky nesmí vykonávat kontrolní činnost u té organizačně nižší jednotky, kde je registrován jako člen.
    4. Pro členství v kontrolní komisi neplatí výjimka dle článku XIII.C.2.c) pro získání kvalifikace.
    5. Činnost kontrolních orgánů je upravena vnitřní směrnicí Pionýra.
  11. EVIDENCE ČLENŮ
    1. Evidence členů spolku a všech pobočných spolků je prováděna na pobočných spolcích i v rámci Pionýra elektronicky, v Registračním informačním systému Pionýra.
    2. Pobočné spolky mohou tuto evidenci vést souběžně v listinné podobě.
    3. Zápisy do evidence členů provádí pověřená osoba v souladu s vnitřním předpisem Pionýra, a to elektronickým záznamem v registračním systému a případným písemným záznamem, je-li o takové evidenci na úrovni registrujícího pobočného spolku rozhodnuto.
    4. Výmaz z evidence členů provádí pověřená osoba v souladu s vnitřním předpisem Pionýra na základě písemné žádosti člena.
    5. Evidence členů je neveřejná a je zpřístupněna k nahlédnutí kontrolním orgánům Pionýra, Rozhodčí komisi Pionýra a orgánům veřejné moci, pokud takové zpřístupnění bude vyžadováno v souladu s obecně platnými právními předpisy.
    6. Pro účely archivace zajišťuje Pionýr centrálně opis evidence členů v listinné podobě, a to ve třech vyhotoveních, která jsou ukládána v dokumentaci Pionýra. V této písemné podobě jsou ukládány pouze základní informace týkající se členství individuálních členů v příslušném kalendářním roce, jejich příslušnost k pobočnému spolku a informace o funkci, kterou příslušná osoba vykonávala, a její kvalifikaci.
    7. Přístup k evidenci členů je omezen pouze na osoby, jež mají oprávnění nakládat s osobními údaji. Těmto osobám je evidence přístupná v závislosti na rozsahu jejich oprávnění pouze na členy a pobočné spolky v jejich působnosti.
    8. Potvrzení o členství v Pionýru vydá pobočný spolek, u kterého byl člen registrován, po ukončení jeho činnosti příslušná krajská organizace Pionýra, po ukončení její činnosti Pionýr, ten vydává potvrzení i v případě registrace člena přímo na úrovni hlavního spolku. V případě ukončení činnosti Pionýra bude seznam členů v písemné podobě součástí dokumentace předávané do archivu.
    9. Potvrzení o ukončení členství a o vyřazení z evidence členů vydává pobočný spolek, u kterého byl člen registrován.
  12. VNITROORGANIZAČNÍ PŘEDPISY
    1. Vnitřní směrnicí spolku (dále již jen směrnice) se rozumí předpisy (pro všechny členy spolku závazné postupy) vydané příslušnými orgány úrovně celorepublikové, krajské či na PS. Platné vnitřní směrnice spolku, vydané orgány celorepublikové úrovně, jsou zapsány v seznamu (Rejstříku vnitřních předpisů), který je veden Ústředím Pionýra.
    2. Zveřejňování směrnic:
      1. Veškeré vnitřní směrnice a vnitřní předpisy, jakož i důležité výzvy a oznámení, s platností pro všechny organizační jednotky nebo jejich významnou část nebo významný orgán spolku se zveřejňují.
      2. Zveřejněný dokument platí za doručený všem členům spolku 1. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dojde k jeho zveřejnění ve vnitřním periodiku spolku.
      3. Ke zveřejnění dochází i sdělením, že vnitřní směrnice či předpis byl vydán, s uvedením, kde se s jeho obsahem lze seznámit.
    3. Rejstřík vnitřních předpisů:
      1. Pro zajištění objektivní informovanosti a dostupnosti vnitřních směrnic a vnitřních předpisů spolku se zřizuje Rejstřík vnitřních předpisů.
      2. Rejstřík má elektronickou podobu a je přístupný všem členům spolku.
      3. Podrobnosti může stanovit vnitřní směrnice spolku.
    4. Obdobným způsobem řeší zveřejňování směrnic a předpisů pobočné spolky (KOP, PS a PC). Ve svém jednacím řádu stanoví přesný postup pro zveřejňování.
  13. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
    1. Veškerá činnost uskutečňovaná členy spolku, pobočnými spolky a pionýrskými pracovníky v rámci spolku, musí být v souladu se Stanovami Pionýra a Programem Pionýra.
    2. Na zajištění činnosti spolku se mohou podílet i zaměstnanci spolku, zaměstnanci jeho pobočných spolků a dobrovolníci, tj. osoby, které nejsou ani členem spolku, ani zaměstnancem spolku a vyvíjejí činnost ve prospěch spolku bez nároku na odměnu.
    3. V rámci spolku mohou vznikat regionální a zájmové celky.
    4. Hlavní ani pobočný spolek nesmí uskutečňovat jakoukoli činnost směřující ke vzniku individuálního členství vlastních registrovaných členů, ani jiných osob, v jiném zapsaném spolku nebo politické straně.
    5. Člen kolektivního orgánu, který je nadán více hlasy, na základě rozsahu svého mandátu nebo plné moci, nakládá se všemi hlasy jednotně.
    6. Vedlejší hospodářská činnost může být uskutečňována buď jako činnost podnikatelská na základě podnikatelského oprávnění, nebo jako jiná výdělečná činnost, která není podnikáním. Tyto činnosti lze uskutečňovat jen tehdy, pokud činnost slouží k podpoře hlavní činnosti, nebo spočívají v hospodárném využití spolkového majetku, přičemž vždy musí být prováděny v souladu s právním řádem ČR.
    7. O rozsahu a způsobu provádění vedlejší hospodářské činnosti Pionýra rozhoduje VV ČRP.
    8. O rozsahu a způsobu vedlejší hospodářské činnosti pobočného spolku rozhoduje výkonný orgán pobočného spolku. V případě vedlejší hospodářské činnosti na základě podnikatelského oprávnění,
      1. rozhodnutí nabývá účinnosti jeho schválením VV ČRP. Ten rozhodnutí schválí, pokud pobočný spolek osvědčí dostatečnou kapacitu (zejména materiální a peněžní zdroje) a odbornou způsobilost osoby odpovědné za uskutečňování této podnikatelské činnosti.
      2. Na základě rozhodnutí VV ČRP je rozšířena zřizovací listina pobočného spolku, která se současně pobočnému spolku v novém znění vydá.
      3. Pobočný spolek je pak povinen do 10 dnů ode dne převzetí podnikatelského oprávnění jeho ověřenou kopii doručit do sídla hlavního spolku pro zápis tohoto oprávnění do příslušného rejstříku.
    1. Pro pobočné spolky
      1. Hlavní spolek podává návrhy na zápis pobočných spolků do spolkového rejstříku, zápis změn zapsaných údajů jednotlivých pobočných spolků do spolkového rejstříku a na výmaz pobočných spolků ze spolkového rejstříku. Hlavní spolek rovněž vkládá do příslušné sbírky listin spolkového rejstříku dokumenty pobočných spolků. Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do spolkového rejstříku a zaniká dnem výmazu. Pobočné spolky, vzniklé před účinností zák. 304/2013 Sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, mají den svého vzniku vyznačen v zakládací listině.
      2. Každý pobočný spolek Pionýra má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), pokud při jeho zřízení není stanoveno jinak, s těmito omezeními:
        1. Nesmí nakládat (zcizovat, zatěžovat, dlouhodobě pronajímat atp.) s nemovitým majetkem subjektu bez předchozího souhlasu Pionýra (hlavního spolku).
        2. Nesmí zcizovat movitý majetek, činící více než 10 % jeho majetku, za cenu nižší než obvyklou, bez předchozího souhlasu Pionýra (hlavního spolku). Pokud se cena obvyklá určit nedá nebo se dá určit jen s nadměrnými obtížemi, vychází se z pořizovací ceny a uplatněných odpisů. Podrobnosti stanovuje vnitřní předpis.
        3. Nesmí poskytovat bezúplatná plnění v hodnotě více než 10% svého majetku dalším subjektům bez předchozího souhlasu Pionýra (hlavního spolku).
      3. Tato omezení mohou být vymezena jinak (zúžena nebo rozšířena) při zřízení pobočného spolku.
      4. Pobočný spolek není oprávněn nakládat, vyjma užití pro vlastní činnost, s jednotícími prvky spolku dle článku IV., zejména uzavírat ohledně těchto jednotících prvků licenční a jiné smlouvy opravňující k jejich užití či udělovat jinou formu souhlasu k jejich užití. To platí, i pokud je jednotící prvek chráněn jako nehmotný statek (např. ochranná známka).
      5. Pobočný spolek se může stát individuálním členem jiného zapsaného spolku (na základě svazového principu nebo kolektivního členství), je-li to v souladu s cíli a principy činnosti Pionýra.
      6. Pobočný spolek může být zrušen s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li jeho veškerý majetek na právního nástupce v rámci Pionýra. Podrobnosti stanoví vnitřní směrnice spolku.
      7. Pobočné spolky prokazují každoročně vždy k 28. únoru, že splňují podmínky pro existenci pobočného spolku. Pionýrské skupiny a pionýrská centra předkládají povinnou dokumentaci cestou krajských organizací Pionýra, přičemž termín pro doložení veškeré dokumentace na KOP je stanoven na 31. ledna. Náhradní termín se stanovuje s lhůtou 30 dnů od výzvy s tím, že odeslání výzvy musí proběhnout nejpozději do 15 dnů po stanoveném termínu předání. Obdobně postupují odpovědné statutární orgány i v případě, že doložená dokumentace vykazuje závažné vady s tím, že lhůta pro odeslání výzvy se prodlužuje na 60 dnů v případě podkladů dle článku IX.5.
      8. Každoročně do 31. 5. předkládají pobočné spolky podklady stanovené v článku IX.5. Pionýrské skupiny a pionýrská centra předkládají povinnou dokumentaci cestou KOP, přičemž termín pro doložení této dokumentace si KOP stanovuje tak, aby dostála svým kontrolním povinnostem.
      9. Pokud pobočné spolky ani v náhradním termínu, stanoveném výzvou statutárního orgánu Pionýra u KOP, nebo statutárního orgánu KOP u ostatních pobočných spolků, požadovanou dokumentaci v úplném rozsahu nedoloží, má se za to, že orgány pobočného spolku nejsou schopny řádně naplňovat výkon svých povinností, a pobočnému spolku je stanoven správce v nečinnosti. V případě PS nebo PC se jím automaticky stává předseda příslušné KOP, v případě KOP se jím stává předseda Pionýra.
    2. Pro orgány spolku a pobočných spolků
      1. Usnesení orgánů Pionýra a pobočných spolků jsou platná a účinná, nestanoví-li orgán účinnost v termínu pozdějším, ihned po jejich řádném přijetí a zveřejnění v souladu s jednacím řádem příslušného orgánu.
      2. Pokud je podle stanov rozhodující pro určení jakékoli skutečnosti (např. počet delegátů) počet registrovaných členů spolku nebo registrovaných členů pobočného spolku, pak je dnem rozhodným pro určení tohoto počtu 31. 12. předcházejícího roku, pokud není výslovně stanoveno jinak.
      3. Kolektivní orgány a pracovní orgány Pionýra a jeho pobočných spolků:
        1. Jsou schopny se usnášet, je-li na zasedání přítomna nebo na základě plné moci zastoupena nadpoloviční většina členů orgánu oprávněných hlasovat, v případě schůze formou delegátů musí být přítomni delegáti disponující nadpoloviční většinou hlasů.
        2. Rozhodují veřejným hlasováním, které se provádí, pokud ten který orgán nerozhodne o tajném hlasování, přičemž usnesení je přijato – mimo stanovami či zákonem daných výjimek – nadpoloviční většinou přítomných hlasů rozhodujících.
        3. Mohou v případě potřeby rozhodovat i písemnou formou (korespondenčně) nebo s použitím technických prostředků (např. e-mail). Podrobnosti mohou stanovit příslušné jednací řády, zásady dle bodů a) a b) však musí být dodrženy.
        4. V případě, že rada či shromáždění delegátů není usnášeníschopná, svolavatel svolá náhradní jednání ve lhůtě do 15 dní. Náhradní jednání se musí sejít nejpozději do 6 týdnů od původního termínu a může jednat jen o záležitostech zařazených na pořad předchozího jednání. Usnesení jsou platná za účasti libovolného počtu členů orgánu či delegátů.
        5. Podrobnosti svolávání, organizace a průběhu jednání mohou upravit jednací řády orgánu či pobočného spolku.
      4. Rady mohou zvolit více delegátů pro shromáždění delegátů, nejvýše však do počtu hlasů, na které má pobočný spolek nárok, přičemž pokud jich zvolí méně, určí každému počet hlasů, kterými disponuje, do celkového nároku subjektu.
    3. Pro funkcionáře spolku
      1. Každý oddílový vedoucí, zástupce oddílového vedoucího, vedoucí družiny a instruktor musí, pokud nejsou stanovami stanoveny další podmínky, před jmenováním písemně prohlásit, že souhlasí se jmenováním a že je mu znám obsah práv a povinností, které mu jmenováním vzniknou. Musí být členem spolku a mít kvalifikaci stanovenou vnitřní směrnicí spolku (dosáhnout stanoveného stupně vzdělání podle systému určeného vnitřní směrnicí spolku). Současně musí oddílový vedoucí a zástupce oddílového vedoucího dosáhnout nejpozději v den jmenování do funkce věku 18 let, vedoucí družiny a instruktor věku 15 let.
      2. Osoby zvolené nebo jmenované k vykonávání funkcí voleného orgánu nebo člena kolektivního orgánu nebo pracovního orgánu musí, pokud nejsou stanovami požadovány další podmínky:
        1. být členy spolku;
        2. před volbou nebo jmenováním písemně prohlásit, že souhlasí s volbou nebo jmenováním a že je jim znám obsah práv a povinností, které jim volbou nebo jmenováním vzniknou, že nejsou v úpadku ve smyslu platné právní úpravy, nebo jsou-li v úpadku, tuto skutečnost v prohlášení uvedou;
        3. být starší 15 let u členů volených kolektivních orgánů, jinak musí být starší 18 let, není-li těmito stanovami nebo obecně závaznou právní normou stanoveno jinak. Kvalifikaci stanovenou vnitřní směrnicí spolku pro tu kterou funkci si doplní nejpozději do roka od prvního zahájení výkonu funkce. Volený delegát na všech úrovních je posuzován jako člen kolektivního orgánu.
      3. Osoby ve spolku (či pobočném spolku) zvolené do funkce statutárního orgánu, hospodáře nebo ekonoma a prvního místopředsedy Pionýra a dále všichni členové rozhodčí a kontrolních komisí, včetně předsedů a místopředsedů, musí být bezúhonné. Za bezúhonného se pro účely těchto stanov nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, trestný čin hospodářský a proti majetku, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
      4. Funkční období jmenovaných a volených funkcionářů pionýrských skupin a pionýrských center není časově omezeno, pokud jmenující nebo volící orgán před volbou či jmenováním takové omezení nestanoví. Funkční období ostatních volených orgánů činí nejdéle 5 let. Výkon funkce však nezanikne do zvolení funkcionáře nového.
    4. Pro zánik funkce
      1. Každý funkcionář může ze své funkce odstoupit, musí však své odstoupení písemně oznámit a výkon jeho funkce končí uplynutím 2 měsíců od doručení oznámení. Výkon funkce rovněž končí dnem zániku členství funkcionáře ve spolku, odvoláním z funkce nebo volbou nebo jmenováním do funkce doposud zastávané jinou osobou nebo opětovnou volbou stejné osoby. Orgán, který provedl volbu nebo jmenování, může stanovit i pozdější datum započetí výkonu funkce. K témuž dni zanikne výkon funkce osoby, která doposud tuto funkci zastávala.
      2. V případě zániku funkce předsedy kontrolní komise (kontrolní komise KOP nebo Pionýra), přechází výkon funkce předsedy na místopředsedu kontrolní komise.
      3. Odstupuje-li ze své funkce statutární orgán pobočného spolku, je povinen své odstoupení písemně oznámit pobočnému spolku, vůči kterému odstoupení činí, a hlavnímu spolku cestou Ústředí Pionýra.
    5. Pro zánik pobočných spolků
      1. Pobočné spolky Pionýra mohou zanikat s likvidací nebo bez likvidace. Zánik pobočného spolku probíhá vždy v souladu s občanským zákoníkem.
      2. Zánik bez likvidace je možný:
        1. sloučením s jiným pobočným spolkem Pionýra nebo s hlavním spolkem. Pobočný spolek, se kterým je zanikající slučován, se stává právním nástupcem zaniklého,
        2. rozdělením původního pobočného spolku, přičemž:
          1. ze závazků vzniklých do dne zániku pobočného spolku rozdělením, jsou pobočné spolky přeměnou vzniklé zavázány společně a nerozdílně,
          2. v rozsahu, v jakém na takový závazek bylo pobočným spolkem plněno, se přeměnou vzniklé pobočné spolky vypořádají tak, že pobočný spolek, který plnil, má právo na náhradu za poskytnuté plnění po pobočném spolku (spolcích), do jehož (jejichž) jmění závazek náležel,
          3. byl-li závazek společný více pobočným spolkům přeměnou vzniklých nebo byl-li přeměnou opomenut, vypořádají se v poměru, v jakém jim připadlo jmění přeměnou zaniklého spolku.
      3. Vnitřní směrnice hlavního spolku stanoví závazný postup zániku pobočného spolku přeměnou (§ 219 OZ) podle předchozího odst. 2 písm. a), b).
      4. Při zrušení pobočného spolku s likvidací se postupuje podle občanského zákoníku s tím, že:
        1. Likvidátor nemusí být členem spolku.
        2. Likvidátorem se vždy jmenuje osoba, která byla posledním statutárním orgánem pobočného spolku, ledaže jsou zde skutečnosti, které by vylučovaly řádné plnění povinností likvidátora. Není-li ji možné jmenovat likvidátorem, pak se jím jmenuje poslední hospodář nebo ekonom pobočného spolku, ledaže jsou zde skutečnosti, které by vylučovaly řádné plnění povinností likvidátora. Každý z nich je povinen funkci vykonávat a tato povinnost nezaniká ani ukončením členství ve spolku. Není-li možné jmenování ani jednoho z nich, lze jmenovat likvidátorem jinou osobu. Podrobnosti řeší vnitřní směrnice spolku.
        3. Likvidátor může být zproštěn funkce na vlastní žádost jen tehdy, pokud prokáže jednak, že jsou zde objektivní skutečnosti, které mu brání v řádném plnění povinností likvidátora, jednak že plnil své povinnosti likvidátora řádně a včas.
        4. Likvidaci je likvidátor povinen ukončit do jednoho roku ode dne vstupu pobočného spolku do likvidace. Ze závažných důvodů může být tato lhůta Českou radou Pionýra prodloužena.
        5. O naložení s likvidačním zůstatkem rozhoduje Česká rada Pionýra s přihlédnutím k návrhu likvidátora, a to vždy tak, aby likvidační zůstatek byl využit pro zajištění hlavní veřejně prospěšné činnosti spolku.
    6. Pro ochranu pobočných spolků ohrožených nečinností
      1. Pokud pobočný spolek nejméně po dobu tří měsíců nevyvíjí činnost (pobočný spolek v nečinnosti), jmenuje VV ČRP správce pobočného spolku, přičemž okamžikem jmenování se stává statutárním orgánem tohoto pobočného spolku. Zároveň je ukončen výkon funkce všech dosavadních orgánů pobočného spolku a jejich práva a povinnosti přechází na správce.
      2. Pobočný spolek nevyvíjí činnost zejména pokud:
        1. nezajišťuje organizačně a ekonomicky svoji činnost vyplývající ze zřizovací listiny pobočného spolku, vnitřních předpisů Pionýra a obecně platných právních předpisů, které se k této činnosti vztahují, nebo
        2. nemá obsazeny funkce v rozsahu stanoveném těmito stanovami nebo je průkazné, že tyto orgány nevykonávají svoji působnost v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy Pionýra a obecně platnými právními předpisy, nebo
        3. není schopen prokázat volbu některého ze svých orgánů nebo jsou důvodné pochybnosti o souladu této volby s těmito stanovami nebo se zákonem, nebo
        4. pokud tak určují tyto stanovy.
      3. Návrh na rozhodnutí o jmenování správce je oprávněn podat kterýkoli člen spolku, registrovaný u pobočného spolku v nečinnosti, dále kterýkoli člen územně příslušné krajské rady Pionýra nebo kterýkoli člen ČRP. Rozhodnutí se zasílá poslednímu známému statutárnímu orgánu pobočného spolku, poslednímu známému hospodáři-ekonomovi a známým vedoucím oddílů a klubů, které pobočný spolek naposledy registroval. VV ČRP rozhoduje o změně správce a o jeho odvolání. Pokud je dočasnou správou odstraněna příčina, pro kterou byl správce jmenován, odvolá VV ČRP správce a rozhodne o ukončení dočasné správy.
      4. Proti rozhodnutí o jmenování správce mohou osoby, které jsou oprávněny k podání návrhu, podat odvolání (podá-li odvolání více osob, projednávají se všechna odvolání ve společném řízení). Odvolání nemá odkladný účinek. Pozdějším zrušením rozhodnutí není dotčena platnost úkonů vykonaných správcem jménem pobočného spolku.
      5. Správce musí být fyzickou osobou a je pionýrským pracovníkem ve smyslu článku V.4.b):
        1. Musí být starší 18 let a mít odpovídající kvalifikační předpoklady.
        2. Odpovídá za škodu, která vznikne porušením jeho povinností.
        3. Má právo na náhradu nutných a účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou a které vynaložil při plnění povinností správce. Na to mu může být poskytnuta záloha. Náklady spojené s činností správce nese pobočný spolek v nečinnosti. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis spolku.
        4. Má právo požadovat vydání dokumentace a majetku jím spravovaného pobočného spolku v nečinnosti. Členové rady pobočného spolku, výkonného orgánu pobočného spolku, jeho hospodář nebo ekonom a členové kontrolní komise pobočného spolku a každý, kdo má v držení, jsou povinni správci vydat veškerou dokumentaci (tj. písemnosti a doklady) a majetek pobočného spolku.
      6. Správce je povinen:
        1. vykonávat svou funkci s odbornou péčí;
        2. shromáždit dostupnou a známou dokumentaci a známý majetek pobočného spolku;
        3. podávat o své činnosti nejméně jednou za měsíc zprávu Výkonnému výboru ČRP;
        4. postupovat v souladu s právním řádem ČR, těmito stanovami a vnitřními předpisy spolku;
        5. do šesti měsíců ode dne ustanovení do funkce:
          1. svolat jednání rady pobočného spolku, učinit vše, co je nutné k obnovení činnosti pobočného spolku a zařídit novou volbu jeho orgánů. V případě obnovení činnosti pobočného spolku předá správce statutárnímu orgánu pobočného spolku veškerou dokumentaci (tj. písemnosti a doklady) a majetek, které převzal. Pokud se obnova činnosti nepodaří, pak
          2. navrhnout VV ČRP rozhodnutí o zrušení pobočného spolku a způsob zrušení.
    7. Kooptace členů volených orgánů
      1. Pokud některému z členů volených kolektivních orgánů uvedených v odst. 3. zanikne výkon funkce, může dotčený orgán, pokud počet jeho členů neklesl pod 50 %, na nejbližším zasedání kooptovat nového člena nebo členy a tuto kooptaci poté předkládá ke schválení nejbližšímu zasedání orgánu, který orgán zvolil. V případě orgánů volených Výročním zasedáním Pionýra přísluší schválení kooptace České radě Pionýra.
      2. Nepotvrzení kooptace se nedotýká platnosti rozhodnutí orgánem přijatých v době, kdy jeho členem byla kooptovaná osoba, jejíž kooptace nebyla potvrzena.
      3. Kooptace podle toho článku je možná pouze u:
        1. vedení pionýrské skupiny;
        2. výkonných výborů všech stupňů;
        3. kontrolních komisí všech stupňů;
        4. Rozhodčí komise Pionýra.
  14. NALOŽENÍ S LIKVIDAČNÍM ZŮSTATKEM
    V případě ukončení činnosti Pionýra nabídne likvidátor zbylý likvidační zůstatek jiné veřejně prospěšné právnické osobě s obdobným účelem hlavní činnosti, jako je hlavní činnost Pionýra.
  15. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
    Stanovy Pionýra mohou být změněny nebo zrušeny jen nejvyšším orgánem Pionýra. Omezení práv nebo rozšíření povinností člena spolku lze upravit ve stanovách jen se souhlasem více jak 2/3 přítomných delegátů Výročního zasedání Pionýra. V případě, že se schválený dokument Pionýra dostane do rozporu s dalšími nově schválenými obecně závaznými právními předpisy, provede potřebné změny ČRP. Organizační jednotky Pionýra informuje do 30 dnů. Nejvyšší orgán Pionýra je potvrdí dodatečně.
  16. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
    1. Pionýrské skupiny registrované na územně nepříslušných KOP se považují za příslušné k té KOP, na které jsou v okamžiku skončení jednání IX. VZ Pionýra registrovány.
    2. Správci pobočných spolků v nečinnosti (dle článku XIII. F.), jmenovaní před účinností těchto stanov, se považují za jmenované dle těchto stanov.
    3. Členové České rady Pionýra, zvolení před účinností těchto stanov, se mají za zvolené dle těchto stanov.
    4. Tyto stanovy vstupují v platnost okamžikem jejich schválení IX. výročním zasedáním Pionýra a nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2017.