Jsem Pionýr, jsem vidět!
3. kolo Rozhovor:
PS Jitřenka oddíl Sportovka 3 body
PS Jitřenka oddíl Partička 3 body
PS Čtyřlístek 9 bodů
PS Tuláci 10 bodů
PS Nepomuk 4 body
PS Hrádek 5 bodů
PS Otava Sušice 3 body
PS Dobřany oddíl Delfíni 3 body
PS Dobřany oddíl Delfíňata 0 bodů
PS Safír 0 bodů
4. kolo Prezentace:
PS Jitřenka oddíl Sportovka 3 body
PS Jitřenka oddíl Partička 3 body
PS Čtyřlístek 4 body
PS Tuláci 6 bodů
PS Nepomuk 9 bodů
PS Hrádek 3 body
PS Otava Sušice 6 bodů
PS Dobřany oddíl Delfíni 5 bodů
PS Dobřany oddíl Delfíňata 1 bod
PS Safír 0 bodů
Celkové hodnocení:
PS Jitřenka oddíl Sportovka 20 bodů
PS Jitřenka oddíl Partička 16 bodů
PS Čtyřlístek 23 bodů
PS Tuláci 25 bodů
PS Nepomuk 18 bodů
PS Hrádek 14 bodů
PS Otava Sušice 22 bodů
PS Dobřany oddíl Delfíni 15 bodů
PS Dobřany oddíl Delfíňata 6 bodů
PS Safír 0 bodů
Jsem Pionýr, jsem vidět – PS Dobřany
Oddíly Delfíni a Delfíňata z Pionýrské skupiny Dobřany pojaly otázku „prezentace“ možná jinak než byla myšlena. Neumíme sami připravit video o své činnosti a tak jsme prezentovali svoji činnost na dvou akcích na začátku září.
Tou první byla akce 1.zvonění, kterou pořádalo Městské kulturní středisko 2.září ve spolupráci se spolky, které pracují s dětmi na koupališti Kotynka. Tam jsme mimo dvou disciplin na nástěnce umístili fotky z naší celoroční činnosti, připravili letáčky s tím, kde nás děti najdou, kde najdou webové stránky a další informace a současně jsme rozdávali letáčky na naši akci Začínáme, která se konala 12.září. Byla to vlastně akce, kterou známe pod původním názvem „Otevřené klubovny“. Tuto akci jsme plakátovali v místních Dobřanských listech, ve vitrinách po městě, v městském rozhlase na webu našem i městském. Na akci samé si děti vyzkoušely několik disciplin, vyrobily si záložky a mezitím si rodiče prohlíželi naše klubovny, kroniky z činnosti a nástěnky s historií 20 let našeho tábora na Újezdu u Plánice. No a děti pak získaly mimo sladkostí placku s logem akce. O akci opět vyšel článek v Dobřanských listech, navíc je článek na našem webu no a zatím se přišlo na schůzky podívat 5 nových dětí. Vzhledem k tomu, že ve městě je velké množství nabídek využití volného času a převážná část se koná ve stejném termínu, kdy naše schůzky, tak někteří členové odešli na judo, fotbal, hokejbal, zumbu apod.
Nevíme, zda můžeme toto podat za oba oddíly, nebo považovat za prezentaci, ale ……
Prezentační materiály jsou v příloze tohoto článku. Fotodokumentace na webu ve fotogalerii.
Za oddíl Delfíňata L.Erhardová a oddíl Delfíni L.Nejedlá
Výsledky z druhého kola soutěže:
Výsledky z prvního kola soutěže
PS Dobřany
Dvacátý tábor dobřanských pionýrů na TZ v Újezdu u Plánice
Rozhovor s Monikou Madayovou, účastnicí a “pamětnicí” tábora, k jeho 20. výročí vedl Lukáš Gittler
Lukáš: Moniko pokolikáté jsi už na tomto táboře ?
Monika: Letos jsem přijela již poosmé.
Lukáš: Která celotáborovka se ti za tu dobu líbila nejvíc?
Monika: Nejvíc se mi líbí asi ta letošní na téma Harry Potter.
Lukáš: Vyber si jeden ročník tábora. Dokázala bys ho popsat ?
Monika: například v loňském roce 2018, kdy větší část účastníků odjíżděla domů dřív s ohledem na na to, že měli angínu. Nakonec jsem odjížděla I já.
Lukáš: Máš nějakou oblíbenou hru ?
Monika: Nemám. Líbí se mi tady všechny hry,co se tu hrály i hrajou.
Lukáš: Včera tu byli na návštěvě někteří bývalí vedoucí a instruktoři. Po kterém z nich se Ti nejvíc stýská?
Monika: Nejvíc asi po Kachně (Kateřině Šrámové),Martinu Krýzlovi a Sýkorce (Evě Sýkorové).
Lukáš: Máš nějaký návrh na zlepšení?
Monika: Ne,nemám. Ať to zůstane takové, jaké to je teď. To je nejlepší.
Lukáš: Jaké téma celotáborovky by jsi chtěla příští rok?
Monika: Přála bych si Disney.
Lukáš: Chtěla bys jet zase sem, nebo třeba spolu s ostatními změnit táborovou základnu?
Monika: Líbilo by se mi klidně někde ve stanech nebo v chatkách.
Lukáš: Děkuji za odpovědi
PS Dobřany
Rozhovor na téma: 20 let s vámi
Rozhovor připravila a vedla: Petra Mašková
Odpovídala: Libuše Nejedlá – Medulka
PM: Můžeš se stručně představit čtenářům?
LN: Zhruba 30 let od mého prvního tábora v Trpístech mi říkají Medulko. A nejen děti, ale i jejich rodiče, ti bývalí i současní.
Jako dnes se pamatuji na svůj křest v Úterském potoku a křestní list mám schovaný dodnes. Jinak už jsem přes 5 let v „důchodu“, ale u práce s dětmi zůstávám.
PM: Skoro 40 let Tě známe v Dobřanech jako vedoucí oddílu, skupiny, tábora i z jiných „funkcí“. Čím pro Tebe bylo vyjimečné letošní léto?
LN: Při přípravě letošních táborů – stáleho i příměstského jsem si uvědomila jak ten čas letí a že na žádný tábor ať v Mostově či Trpístech jsem tak dlouho nejezdila jako na tábor v Újezdu u Plánice, kam jsme letos jeli už podvacáté.
No a po poradě s ostatními vznikla myšlenka na těch předchozích 19 let zavzpomínat, připravit fotoalbumy z jednotlivých táborů, z archivu táborových dokladů připravit seznamy účastníků a celotáborové hry nebo články, které jsme každý rok pravidelně posílali do tisku. Tehdy jsem i pochopila k čemu je dobré mít takový archiv a nejen v počítači. No a pak díky kontaktům na táborové vedoucí z let minulých je začít kontaktovat a pozvat je mezi nás.
PM: A podařilo se „pamětníky“ dohledat?
LN: Ne u všech se to podařilo, někteří vedoucí či instruktoři už na bývalých adresách ani nebydlí, někteří se omluvili např.: M.Černý, J.Korelus, L.Krčmová-Václová, která přijela později. Omluvil se i M.Parlásek, který když jsme v r. 2007 hráli M*A*S*H nás budil hrou na saxofon, nebo po prohrané sázce se nechal oholit dohola, na to jsme nikdy nezapomněli.
A kdo se nakonec přijel podívat: Eva Sýkorová, Katka Šrámová, Verča Löschová, Martin Krýzl, Lukáš a Tomáš Korelusovi, Zdeněk a Patrik Roulovi. Pamětnice, které jezdí na tábor od dětských let dodnes byly i Iva Fidlerová, která přijela poprvé v r.2001, stejně jako Lenka Erhardová. Od r.2006 s námi jezdila i Míša Urbánková, z instruktorů Jana Pěchoučková od r.2010, z dětí pak Matěj Maday od r.2011 a od r.2012 i jeho sestra Monika.
PM: Jak se vám povedlo povídání s „pamětníky“ zařadit do programu?
LN: No v Bradavicích měli studenti jako jeden z předmětů Historii Bradavic a tak jsme tyto hodiny studia nahradili povídáním nad fotkami a připravenými podklady z jednotlivých let. Bylo zajímavé jak si děti prohlížely a četly už podklady připravené na táborové „nástěnce“ od začátku tábora a pak hosty srovnávaly a poznávaly ve fázi fotka – skutečnost, protože rozdíl 5 až 20 let se na vzhledu podepíše. No a diskuse na téma hry dřív a nyní a jak jste to tu vydrželi bez mobilu byly opravdu veselé.
PM: Slyšela jsem, že se hosté zapojili i do programu. Co je na tom pravdy?
LN: To je pravda. Přijeli totiž v den „vánoční“, takže nejen beseda, společné koupání a hry s dětmi, ale i účast na slavnostní večeři, vánočním večírku i předání dárků k mým narozeninám, stejně jako Ivě Fidlerové, která je má ve stejný den a pomohli nám i při noční hře. Krásné bylo i předání dortu na nástupu s nápisem 20 let s vámi, který přivezla E.Sýkorová za všechny vedoucí a ta číslice tam vypadala lépe, než můj věk. A my hostům za to dali Pamětní list, placku s „20“ a další drobnosti na památku.
PM: A vzpomeneš si jaké téma měl první táborový ročník?
LN: Tak to byl rok 2000 a téma Libuše a její rod – na motivy Starých pověstí českých.
PM: Nikde jsem nečetla o oslavách 10.výročí v Újezdě, nebo jste neslavili?
LN: Ne to jsme neslavili, vždyť co je to 10 let? Tenkrát jsme hráli Piráty z Karibiku a navíc tehdy nebylo zas tolik pamětníků.
PM: No a jak dopadl tábor jako celek a co chystáte dál?
LN: Dětem se líbilo, chutnalo a bavili se a o to šlo. To jsme si od nich nechali v rámci dotazníčku potvrdit, stejně jako co se jim nelíbilo a jaké téma pro příští rok. Jinak žádné větší problémy nebyly a na ty malé jsme zvyklí.
No a protože vše jednou začíná a také končí probíhala diskuse na téma změna základny a případně v návaznosti na to i termínu. S tím už byli seznámeni i rodiče, abychom znali jejich názor.
PM: A máš něco úsměvného na závěr?
LN: No jak jsem tak prohlížela fotky za těch 19 let a viděla jak mi postupně přibývala kila a ubývaly vlasy přemýšlela jsem nad tím, že je na čase předat žezlo mladým a nekazit dětem pojem o kráse, protože byť uvnitř těch 20 let necítím, tak zvenku jsou dost vidět.
PM: Děkuji za rozhovor
LN: Prosím a děkuji všem za trpělivost se kterou dočetli až sem a pokud jsem se někoho dotkla tak prosím o prominutí
PS Hrádek u Rokycan
Oslava MDD v pohádkovém lese
Zástupci našeho oddílu Mraveniště z Pionýrské skupiny Hrádek, každoročně pomáhají s organizováním oslavy Mezinárodního dne dětí v Hrádku. Některý rok jsme pomáhali v domě kultury nebo v tělocvičně. Dva roky je oslava spojená s pohádkovým lesem.
Víte jak taková příprava probíhá? Nejprve nám naše vedoucí Vlasta řekne datum konání. Potom se domluvíme na jaká stanoviště půjdeme a co budeme mít za masky.
Pak následuje shánění obleků. Něco máme na skupině, něco nám vozí z Plzně a něco si tvoříme s maminkami doma. Letos byla oslava v pátek 31.5.2019 v lese u pionýrských chatek. Trasu pohádkového lesa, který je vlastně závod dvoučlenných hlídek, vyznačily krepovým papírem naše vedoucí Vlasta a Zdenka. My jsme se spojili s dalšími zástupci oddílů Tykadla, Dráčata, Chameleoni,Lvíčata a Liščata. Oblékli jsme si úbory a odešli jsme na stanoviště. To proto, aby nás předem nikdo neviděl.
U chatek zatím probíhal nástup 80 děvčat a kluků. Dostali startovní čísla a průkazy. S mrňatama mohli jít i rodiče. Skoro dvě hodiny jsme dávali hlídkám úkoly. V lese nám bylo docela chladno,ale to nevadilo.
U chatek zatím byl další program. Sedělo se u táboráku a pekly se špekáčky, mohlo se střílet z airsoftových pistolí nebo si užívat pouťové atrakce. Byl tam také westernový koník, na kterém se děti mohly povozit.
Když byl konec závodu v pohádkovém lese, pomáhali jsme celou trasu a stanoviště uklidit.
Na závěr jsme se všichni sešli u chatek a zavolali jsme našeho maskota, pionýrského psa Tobíka. Ten pomáhal rozdávat odměny , diplomy , sladkosti a různé pionýrské suvenýry. Celkem se nás sešlo přes stovku. Vedoucí nás chválili , že jsme se dobře do celého odpoledne zapojili. Měli jsme z toho radost.