Po řece Otavě za medvídkem Pú

Hned po příjezdu se děti jako obvykle rozdělily do šesti družinek a ještě během čtvrtečního večera se mohly setkat s první postavou příběhu, který letošní tábor doprovázel – Kryštůfkem Robinem. Již druhý den se začalo se čtením příběhů o medvídkovi Pú z knihy pana A. A. Milneho a hraním her, které s počínáním hloupoučkého medvěda a jeho přátel ze Stokorcového lesa souvisejí – děti se pokoušely stejně jako ztloustlý Pú dostat z Králíčkovy nory, unášely Klokánka, přetlačovaly se v mydlinkách jako Klokanice, když umývala malé Prasátko. Po náročném vodáckém výcviku následoval pěší výlet do Střelských Hoštic a zpáteční cesta lodí do Katovic.

V pondělí se pak celý tábor úspěšně přesunul po vodě na další vodácké tábořiště, do Slaníku. Hned po ubytování zahnal děti zpět do stanů vydatný déšť, který pokračoval bez přestávky až do pozdních nočních hodin. Následující den se počasí se umoudřilo a po nezbytném sušení věcí následovaly opět hry. Děti pomohly postavit dům pro oslíka Ijáčka a do Stokorcového lesa zavítal nový obyvatel – Tygr. Stejně jako on se děti pokoušely rozeznat tekutiny podle chuti a stejně jako Tygr se s pomocí buzoly a dalších dovedností úspěšně neztratily v lese a na vodě. Ve čtvrtek se tábor přesunul na poslední tábořiště na soutoku Blanice s Otavou u Putimi a hned v pátek následovala expedice do Písku, kde děti podle Púova vzoru hledaly Severní tyčnu.

Po západu slunce se skupinky postupně vydaly na noční hru, jejímž cílem bylo splnit úkoly od zvířátek a na konci správně rozeznat nový dům pro Sovu. To se nakonec všem podařilo a mohli se těšit na sobotní slavností oheň, vyhlášení výsledků a pěkné ceny. V neděli proběhlo už jen balení a odjezd vlakem zpět do Kdyně, kde už na malé táborníky čekali natěšení rodiče.

Všem dětem i vedoucím a instruktorům patří velké díky za pohodový tábor. Fotografie najdete na facebooku PS Safír Kdyně nebo na webu .