Nové tváře v oddíle

Z hlediska výchovné práce v oddílu nás bude zajímat právě otázka chování nových členů. Počáteční opatrný přístup nováčků je zpravidla poměrně brzy vystřídán jejich „probuzením“. Ti aktivnější začnou rychle „vystrkovat růžky“ a prosazovat svoje chování v (sociální) skupině. To je naprosto přirozené pro všechny utvářející se a obměňující se skupiny lidí. Problematické v tomto ohledu je, jak nové pořádky přijmou stávající členové oddílu. Některé novinky totiž mohou v oddílu „narazit“, mohou být v nesouladu s hodnotami, které si oddíl mezitím vyjasnil. Často se také stává, že pokud do oddílu přijde několik dětí z jedné třídy najednou, přinesou si i některé stereotypy, které třeba vůbec nemusí být přijatelné. Jedná se o různé typy žertíků, způsoby oslovení některých jedinců apod. Je jasné, že to pak přinese oddílovému vedoucímu spoustu práce. Práce, kterou za něj ale bohužel nikdo jiný neudělá. I když spoustu práce v oddílu může zastat instruktor či šikovné děti (viz průvodcování). Prosazování správných pravidel chování a výchovné působení na celek i na jednotlivce zůstane „chlebem“ oddílového vedoucího, byť se jedná o nevděčnou a někdy i nezáviděníhodnou práci.

Jak na to?

Především je potřeba si uvědomit, že je nutné pracovat s celou skupinou i s jejími částmi a jedinci. V rámci celého oddílu stojí za to připomenout a pojmenovat pravidla, která se osvědčila. Náměty můžete čerpat například z metodické příručky Oáza, kterou vydal Pionýr v roce 2003 (publikace je také k dispozici na webu Pionýra v části Pro členy). Konkrétně můžete využít třeba aktivitu, ve které děti samy pojmenovávají pravidla své Oázy.

Vyplatí se skupině nováčků odděleně připomenout některé oddílové zvyklosti. Nemusí to přitom být přednáška o pravidlech. Využít můžete třeba oddílová fotoalba. Hodí se ale rozmyslet si, ke kterým fotografiím připojíte povídání o tradičních akcích, o nových plánech, ale také o objevených pravidlech. Např. To, že se žertem řekne, že jsem to zapomněl ve vlaku, od této výpravy už neděláme, protože… (tady každý najde vhodný příklad sám).

Skupině zkušených oddílových matadorů pak naopak vysvětlujeme, že mladší členové nemají tolik zkušeností – a to ani těch špatných – a nedokáží včas odhadnout, že něco může špatně dopadnout. Je dobré také si ujasnit, jakým způsobem mohou ti zkušení poučit nováčky, aniž by to mělo vypadat nějak „mazácky či přechytrale“.

Program Pionýra:

• Pionýr je člověk přátelský, snášenlivý s vůli spolupracovat.
• Vedeme členy k odpovědnosti za osobní růst a týmové spolupráci.

Co se nabízí?

Větší oddíly mohou přistoupit k tomu, že z nováčků vytvoří samostatnou družinu. Nováčci se tedy nebudou potkávat hned od počátku tak často s těmi protřelými a ani zmíněné konflikty se hned neprojeví. Na druhou stranu by nám mělo jít o vytvoření funkčního celku, a tak jednoho dne se děti určitě potkají na společné akci. V tomto případě si připravujeme pole působnosti dlouho dopředu, abychom pak nemuseli řešit zbytečnou rivalitu. Celek se nepochybně setká na oddílových výpravách, podzimních prázdninách či jarním táboře. Je proto nutné do výchovných cílů těchto akcí zařadit i podporu komunikace a spolupráce. Na samotné akci pak pomáhá vytvářet malé skupinky dětí s různými zkušenostmi (z hlediska oddílového působení), které se navíc mohou proměňovat od aktivity k aktivitě. Samozřejmě, že měnící se skupinky nejsou vhodné pro soutěžní hodnocení. O to ale snad tentokrát nejde. 

Zamyslete se

• Pracujete v oddíle s nováčky v rámci družiny?
• Jaké hry a aktivity používáte na podporu komunikace a spolupráce? Máte v tom vytvořený nějaký systém?
• Dokážete využít starší děti k tomu, aby předávaly mladším oddílové zvyklosti, tradice a hodnoty? Jak by to mohlo vypadat?
• Máte nějak zhmotněna oddílová pravidla?
• Jsou některá z pravidel zachycena alespoň v řádu klubovny či tábora?

O jakoukoli zkušenost s obměnou dětí v oddíle se můžete podělit. Napište na oddil@pionyr.cz.