Kdo se těší víc?
Děti? Vedoucí? Rodiče? Asi každá z uvedených skupin má svoji míru těšení se na obnovení činnosti, pozvání na tábor či přípravu na výpravu trochu odlišnou. Ale po měsících vynucené přestávky asi všichni jmenovaní vyhlížejí jakoukoli „novou“ aktivitu dost nedočkavě.
V sobotu 23. 5. jsme měli setkání s předsedy KOP. Mezi hlavními tématy bylo navracení pionýrských oddílů a klubů k běžnému životu, příprava aktivit na červen a samozřejmě také letní činnosti (nejde jen o tábory, ale také třeba o program KoPr). Z jednání jsem si odnesl pocit optimismu a odhodlání. Shodli jsme se, že stále platí omezující pravidla, která musíme dodržovat, ale jsou čím dál volnější a převládl názor, že si s nimi – s potřebnou mírou odpovědnosti – už dokážeme poradit.
Ostatně, zbývá něco jiného? Na podzim, ke kterému někteří upínají velké naděje, rizik o mnoho méně nebude. Čekat, že „bude lépe“, je nejspíš čekání na Godota. Soudím, že s koronáčem se budeme muset naučit žít a pracovat.
Momentálně jsou kroky k „normálu“ někde delší a ráznější, jinde zatím ještě opatrné. Podstatné ale je, že shodně míří k úplné obnově naší činnosti tak, jak běžela před pandemií.
Za to chci všem, kdo jakkoli přikládají ruku k dílu a hledí do budoucna, upřímně poděkovat.
Martin Bělohlávek
Předseda Pionýra
27. 5. 2020, Jakub Kořínek