Výměna mezi dobrovolníky ČR–Izrael 2016

V říjnu jste se tu mohli dočíst o pravidelné výměně, při které zástupci organizací ČRDM uvítali dobrovolníky z Izraele. V listopadu jsme jim návštěvu oplatili a bylo to vážně super!
Obrazek
1. den: Po příletu do prosluněného Tel Avivu a náročné celní kontrole nás vyzvedla Shlomit (Šéfka CYMI – Council of Youth Movement in Israel). U uvítacího oběda (místní speciality Shakshuka a hummus) nás uvedla do toho, jak to vlastně funguje s organizacemi mládeže a s dobrovolníky všeobecně v Izraeli. Po obědě nám průvodkyně Maya ukázala krásy Tel Avivu a starého Města Jaffy. Den uzavřela večeře s Izraelci, které jsme v Praze hostili na začátku září, procházka k hotelu a koupel v moři.

2. den: Na severu Tel Avivu jsme navštívili organizaci Young Maccabi. Ta má na starosti lidi ve věku 18–19, kteří roční státní službou oddalují armádu. Poté jsme se odebrali na místní trhy, kde se dalo sehnat snad úplně všechno. Odpoledne jsme jeli za Tel Aviv za organizací Noar Leumi, která je podobná jako Pionýr, Skaut… Po krátké prezentaci už v místnosti bylo 50 dětí, se kterými si vedoucí hráli hry… Odtud zpět do centra do skautské klubovny v bombovém krytu (kterých je v Izraeli jak máku). Dost nás překvapilo, že na „schůzce“ bylo cca 400 dětí různých národností (Afrika, Filipíny, Vietnam, Izrael, Arábie).

3. den: Měli jsme volno, a tak jsme si se třemi kolegy udělali výlet do Nazaretu. Navštívili jsme chrám zvěstování, kde Marie údajně dostala zvěst, že porodí dítě boží. Sedli jsme si do horní části kostela na bohoslužbu, přispěli nějaký šekel na rozvoj kostela a vydali se vyšplhat na vrchol Nazaretu. Dech beroucí výhled na hornatou oblast Galilea byl odměnou za vytrvalost.

4. den: Ráno jsme vyrazili směr Jeruzalém, nejdříve do Institutu studií Holocaustu (Yad Vashem). Po obědě nás průvodkyně Adi protáhla starým městem: arabskou, křesťanskou, židovskou a nakonec i arménskou čtvrtí. U Zdi nářků jsme viděli zkoušku dospělosti, kterou skládají ortodoxní židé okolo 12–14 let.
Dál jsme vyrazili podívat se na činnost organizace Kyriat Yovel do centra volnočasových aktivit pro mládež ve věku 10–17 let.
Okolo půlnoci nám to nedalo a šli jsme se podívat do Starého města. Má v tu dobu úplně jinou atmosféru, všechny obchody jsou zavřené, nikde nikdo. Po tiché procházce Muslimskou čtvrtí, kde na nás místní koukali trochu zvláštně, jsme se dostali ke Zdi nářků, kde jsme byli jediní turisti, kolem nás stovky modlících se židů. Bylo to zvláštní ale i obohacující. Zpátky jsme šli skrz arménskou čtvrť, kde židovská omladina zpívala a hrála na kytaru. Sedli jsme si k nim a vypadalo to, že to nikomu nevadí, chvilku jsme poslouchali a koukali na židovské radovánky.

5. den: Průvodce Ben nás zavedl do ultra ortodoxní židovské čtvrti, kde nikdo nemluvil, nesmělo se křičet a do některých oblastí se nesmělo vůbec. Holky musely mít zakrytá ramena a my dlouhé kalhoty… Po této zvláštní procházce nás minibus odvezl do Judské pouště (úžasný výhled na Mrtvé moře). Uprostřed pouště jsme si dali oběd a povídali si o aktuálním dění v Izraeli a o památkách. Později v hostelu v Ein Gedi nás čekala Šabatová večeře ve společné jídelně. Po ní jsme seděli v kolečku na trávě, diskutovali, popíjeli víno, dojídali – po všem cestování to byl opravdu relax.

6. den: V přírodní rezervaci Ein Gedi jsme žasli nad přírodními vodopády uprostřed pouště a spoustami zvířat okolo. Z vrcholu Ein Gedi se nám naskytl úžasný výhled na celý resort a mrtvé moře. Po sestupu dolů nás čekal výlet na Pevnost Masada. Cestou jsme viděli pozůstatky táborů Římanů, kteří Masadu obléhali. Nahoře jsme si sedli do kroužku a diskutovali na toto téma. Večer zpět v Tel Avivu byl volný program, který zpestřil kolega od A-TOMu svou ohnivou show.

7. den: Ráno jsme jeli do muzea, věnovaného Rabinovi Yitzhakovi, na kterého byl spáchán atentát, protože se snažil sjednotit a vylepšit vztahy mezi Izraelem a Palestinou. V Izraeli je dokonce svátek, který oslavuje jeho jméno. Poté už nás čekal jen poslední oběd, odjezd na letiště, opravdu „příjemná“ celní prohlídka a let do Prahy, kde bylo -7 stupňů…

Výměnu jsem si opravdu užil a chci trochu apelovat na mladé pionýry (18–26): zkuste se taky přihlásit, v roce 2017 se bude výměna opakovat. Já se jí účastnil jako první pionýr, ukázal jsem Izraelcům dost z naší činnosti a byla by škoda, kdyby naši organizaci nikdo v dalších letech nezastupoval.

Tento článek vyšel také v lednovém vydání našeho zpravodaje Mozaika Pionýra.

17. 1. 2017, Honza Paulík, 63. PS Sosna