Pionýr, z. s.

1. Pionýr, z. s. (dále v těchto stanovách jen „Pionýr“) je demokratický, dobrovolný, samostatný a nezávislý spolek dětí, mládeže a dospělých.
2. Předmětem hlavní činnosti Pionýra je veřejně prospěšná činnost.
   Pionýr:
3. Podporuje tvorbu a naplňování zejména sociálních, kulturních a sportovních programů, především s ohledem na ochranu práv dětí a rozvíjení jejich volnočasových aktivit. Zabývá se osvětovou, výchovnou, vzdělávací, charitativní činností; obhajobou a uspokojováním zájmů a oprávněných potřeb dětí a mládeže bez ohledu na jejich členství ve spolku. Podrobněji je vymezení a účel spolku Pionýr rozpracováno v Programu Pionýra.
4. Hlásí se k „Úmluvě o právech dítěte“ a „Listině práv a svobod“ a podílí se na naplňování jejich zásad.
5. Podporuje českou státnost. Vede své členy i další účastníky činnosti k aktivnímu občanství a kladným morálním hodnotám.
6. Umožňuje svým členům i dalším účastníkům uspokojovat jejich zájmy a potřeby prostřednictvím všestranné činnosti v různorodých, převážně dětských kolektivech při pravidelné celoroční činnosti, prázdninových (táborových) a dalších volnočasových aktivitách, včetně mezinárodních. Nabídkou aktivního využití volného času dětí a mládeže pomáhá v boji proti kriminalitě a v prevenci rizikového chování.
7. Svou činnost zabezpečuje zejména prostřednictvím práce dobrovolných pracovníků a dobrovolníků, jimž zajišťuje podmínky pro činnost.
8. Prostřednictvím systému přípravy zajišťuje odbornou způsobilost a vzdělání pro vedení kolektivů dětí a mládeže a pro odborné a speciální funkce ve všech oblastech činnosti spolku. Pro členy i nečleny spolku připravuje a realizuje vzdělávací programy v oblasti neformálního vzdělávání a dalšího vzdělávání.
9. Podporuje a rozvíjí spolupráci s dalšími spolky a organizacemi dětí a mládeže v České republice a v zahraničí. Spolupracuje s orgány státní správy a územní samosprávy a dalšími subjekty.
10. Pro dosažení účelů spolku může Pionýr a jeho pobočné spolky vykonávat činnosti v oblasti mimoškolní výchovy, vzdělávání a sportu, včetně pořádání pobytových akcí, sportovních akcí, soustředění a akcí zotavovacího charakteru (zpravidla formou táborů), pořádat kurzy, školení a zajišťovat lektorskou činnost, provozovat kulturní a kulturně-vzdělávací zařízení, pořádat kulturní produkce, zábavy, výstavy, přehlídky a obdobné akce, provozovat tělovýchovná a sportovní zařízení, poskytovat služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, vykonávat reklamní a marketingovou činnost, výzkum a vývoj v oblasti zejména společenských věd, poskytovat poradenskou a konzultační činnost a grafické služby, zpracovávat odborné posudky a studie, pronajímat a půjčovat movité věci, provádět správu a údržbu nemovitostí, půjčovat a pronajímat nemovitosti, byty a nebytové prostory a poskytovat s tímto pronájmem související služby, poskytovat ubytovací služby, poskytovat poradenství v oblasti informačních technologií a zpracování dat, provádět hostingové a související činnosti a provozovat webové portály, vyrábět a distribuovat zvukové a zvukově-obrazové záznamy, provozovat vydavatelskou činnost, polygrafickou výrobu, knihařské a kopírovací práce, vyrábět výrobky, provozovat velkoobchod a maloobchod.
11. Pro efektivní využití kapacit mohou Pionýr a jeho pobočné spolky uskutečňovat nahodilou výdělečnou činnost cílenou k finanční podpoře dosahování účelu spolku.
12. Pionýr a jeho pobočné spolky mohou vykonávat i vedlejší hospodářskou činnost na základě podnikatelského oprávnění nebo jinou výdělečnou činnost, která není podnikáním, za podmínek stanovených těmito stanovami v části XIII.

13. Pionýr uskutečňuje svou činnost na území České republiky.
14. Sídlem spolku je Praha.

15. Pionýr, jeho pobočné spolky a členové používají tyto základní jednotící prvky:
    
    1. název;
    2. znak, kterým je vpravo vzhůru směřující vlaštovka na pozadí trikolory. Celkové uspořádání znaku je kruhové;
    3. maskot (pionýrský pes).
16. Podrobný popis a způsoby užití jednotících prvků upravuje vnitřní předpis spolku.

17. Podmínky členství:
    
    1. členem může být každé dítě (ve smyslu „Úmluvy o právech dítěte“, tedy každý člověk mladší 18 let) i dospělý bez rozdílu sociálního postavení, národnosti, politické příslušnosti, náboženského vyznání, jestliže souhlasí se Stanovami a Programem Pionýra;
    2. členství vzniká:
       
       1. na základě písemného prohlášení zájemce, případně jeho zákonného zástupce, vyjadřujícího jeho zájem o členství v Pionýru;
       2. registrací členství, o kterém rozhodují těmito stanovami určené orgány, a
       3. úhradou členského příspěvku, stanoveného registrujícím subjektem;
    3. členové se registrují na jeden kalendářní rok (členství trvá ode dne registrace do konce kalendářního roku, v jehož průběhu byl člen registrován); zaplacením členského příspěvku na další rok se členství automaticky prodlužuje (obnovuje) vždy o jeden kalendářní rok. Podrobnosti registrace řeší vnitřní směrnice spolku.
18. Čestné členství:
    
    1. pobočné spolky Pionýra mohou udělovat a odnímat vlastní čestné členství;
    2. o udělení a odnětí čestného členství v Pionýru rozhoduje Česká rada Pionýra;
    3. čestní členové, kteří jsou osvobozeni od platby členských příspěvků (viz čl. 21), se nezapočítávají do členské základny spolku.
19. Členství v Pionýru zaniká:
    
    1. vystoupením člena;
    2. uplynutím doby trvání členství, pokud není obnoveno; zánik členství nastává dnem 31. 1. následujícího roku; podrobnosti stanoví vnitřní směrnice spolku;
    3. vyloučením na základě rozhodnutí stanovami určeného orgánu spolku nebo pobočného spolku, u něhož bylo členství registrováno; proti rozhodnutí o vyloučení je přípustné odvolání;
    4. rozhodnutím v rámci disciplinárního řízení;
    5. smrtí.
20. Práva a povinnosti člena spolku:
    
    1. práva člena:
       
       1. vybrat si kolektiv;
       2. používat jednotící prvky Pionýra v souladu s částí II. Stanov a Programem Pionýra;
       3. spolurozhodovat o činnosti a podílet se na řízení oddílu, pokud je v něm registrován;
       4. spolurozhodovat o činnosti a podílet se na řízení hlavního nebo pobočného spolku, pokud byl zvolen do stanovami definované funkce;
       5. být volen;
       6. odvolat se proti rozhodnutí, kde to stanovy připouštějí;
       7. využívat výhod spolku;
       8. hmotně podporovat spolek;
       9. vystoupit ze spolku;
    2. práva pionýrského pracovníka, kterým se rozumí člen spolku starší 15 let, vykonávající nad rámec běžných povinností, vyplývajících z těchto stanov a dalších vnitřních předpisů pro všechny členy Pionýra, funkci voleného orgánu pionýrské skupiny, člena voleného orgánu pionýrské skupiny, jmenovaného vedoucího oddílu, zástupce vedoucího oddílu, vedoucího družiny nebo instruktora oddílu:
       1. volit své zástupce – delegáty;
       2. spolurozhodovat o činnosti a podílet se na řízení spolku prostřednictvím členství nebo delegovaného členství v radách;
    3. Povinnosti členů:
       
       1. uskutečňovat ideály a cíle spolku;
       2. hájit dobré jméno spolku;
       3. účastnit se aktivně činnosti;
       4. plnit požadavky svého kolektivu;
       5. naplňovat Program Pionýra;
       6. platit členské příspěvky.
21. Práva a povinnosti čestných členů jsou stanoveny v rozhodnutí o udělení čestného členství; při udělení může být čestný člen osvobozen od povinnosti platit členské příspěvky.
22. Disciplinární odpovědnost členů starších 15 let:
    v případě porušení povinností člena, voleného nebo jmenovaného funkcionáře spolku včetně spolků pobočných, při porušení obecně platných nebo vnitřních předpisů spolku a při závažném poškození dobrého jména spolku podléhá člen Pionýra starší 15 let disciplinárnímu řízení spolku. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis spolku - Disciplinární řád.

23. Pionýr zakládá, pro zajištění plnění svého účelu, pobočné spolky dle § 219 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „pobočné spolky“):
    1. pionýrské skupiny (část VI.A.);
    2. pionýrská centra (část VI.B.);
    3. krajské organizace Pionýra (část VI.C.).
24. Pobočné spolky jsou dle těchto stanov:
    1. nadány různými právy a povinnostmi, které jsou stanoveny pro jednotlivé pobočné spolky rozdílně, podle funkce a postavení toho kterého pobočného spolku v organizační struktuře;
    2. každý pobočný spolek má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), pokud při jeho založení není stanoveno jinak, s omezeními dle těchto stanov (viz čl. 114) nebo určenými na základě těchto stanov.

1. Pionýrská skupina (PS)
   25. Pionýrská skupina (dále i jen jako „PS“) je organizační jednotkou – pobočným spolkem Pionýra ve smyslu § 219 zákona č. 89/2012 Sb. Jejím účelem je řídit a organizačně, informačně a ekonomicky zajišťovat jednak činnosti oddílů a klubů, které zřídila, jednak společnou činnost členů pionýrské skupiny, která může být orientována i na ve spolku neorganizované děti a mládež. Členy pionýrské skupiny jsou členové spolku, kteří jsou u této pionýrské skupiny registrováni – čl. 17 písm. c).
   26. Pionýrská skupina má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), s omezeními uvedenými v čl. 114 stanov. Právní osobnost nabývá pionýrská skupina vznikem a pozbývá zánikem. PS vystupuje pod názvem, jenž musí obsahovat úplný název hlavního spolku a označení typu pobočného spolku slovním spojením „pionýrská skupina“ a vlastní (rozlišovací) část názvu.
   27. O založení pionýrské skupiny rozhoduje Pionýr prostřednictvím Výkonného výboru Pionýra na základě návrhu alespoň dvou fyzických osob, členů spolku starších 18 let, které svými vlastnostmi poskytují záruky, že PS bude vyvíjet činnost v souladu se Stanovami Pionýra a Programem Pionýra a v souladu s právním řádem ČR. Návrh musí mít písemnou formu. Jeho další náležitosti stanoví vnitřní směrnice spolku. V návrhu musí být uvedeni první vedoucí PS a první hospodář PS, kteří musejí splňovat podmínky předepsané pro výkon funkce, a ti se považují okamžikem vzniku PS za zvolené, s funkčním obdobím jednoho roku ode dne vzniku PS; do konce svého funkčního období jsou povinni zajistit volbu povinně zřizovaných orgánů pionýrské skupiny. Do té doby odpovídají za činnost pionýrské skupiny společně a nerozdílně.
   28. VVP rozhodne o založení pionýrské skupiny na svém nejbližším jednání, před kterým byl návrh na založení pionýrské skupiny v řádném termínu (vyplývajícím z jeho jednacího řádu) podán. Při rozhodování o založení PS přihlíží ke stanovisku předsedy příslušné krajské organizace Pionýra a na jeho návrh nebo návrh kteréhokoli člena VVP může pionýrské skupině omezit způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je nad rozsah podle čl. 114 stanov. Návrh na takové omezení může být obsažen i v návrhu na založení. V průběhu rozhodování o založení pionýrské skupiny je jednání VVP přítomen alespoň jeden z navrhovatelů.
   29. Pionýrská skupina je tvořena nejméně 15 členy ve věku do 26 let a současně nejméně dvěma členy staršími 18 let s kvalifikací, stanovenou vnitřní směrnicí spolku, z nichž jeden je vedoucím pionýrské skupiny a jeden hospodářem pionýrské skupiny. Současně musí registrovat nejméně jeden oddíl, splňující definici dle čl. 55, který sdružuje alespoň 5 členů ve věku do 18 let.
   30. Orgány pionýrské skupiny jsou:
       1. Rada pionýrské skupiny, která je nejvyšším orgánem PS, je tvořena pionýrskými pracovníky (dle čl. 20 písm. b)). Jednání rady se mohou účastnit i ostatní členové pionýrské skupiny s hlasem poradním.
          Rada PS:
          1. řídí činnost pionýrské skupiny;
          2. schází se nejméně jednou ročně;
          3. volí a odvolává vedoucího a hospodáře pionýrské skupiny, přičemž právní účinky volby nastávají nejdříve dnem doručení protokolu o volbě do sídla Pionýra (hlavního spolku);
          4. volí a odvolává další členy vedení PS a může každému stanovit jeho individuální odpovědnost za dílčí oblast činnosti PS;
          5. volí a odvolává delegáty pionýrské skupiny na výroční zasedání Pionýra, krajskou radu Pionýra a na další jednání svolaná orgány Pionýra nebo krajské organizace Pionýra, kde má být pionýrská skupina na základě delegačního principu zastupována;
          6. schvaluje účetní závěrku a rozpočet PS;
          7. schvaluje výši členského příspěvku pro členy registrované pionýrskou skupinou, přičemž výše členského příspěvku na úrovni PS může být v odůvodněných případech různá; členský příspěvek musí být vždy stanoven v nenulové výši;
          8. schvaluje podání návrhu na udělení souhlasu k prodeji nemovitého majetku pionýrské skupiny, prodeji movitého majetku a poskytnutí bezúplatného plnění;
          9. schvaluje podání návrhu na zrušení PS nebo změnu na PC, schvaluje sloučení či přeměnu (odštěpení) pionýrské skupiny – pobočného spolku; ke schválení takového rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady pionýrské skupiny;
          10. schvaluje vyloučení člena pionýrské skupiny;
          11. hodnotí činnost PS v předchozím období a plánuje činnost v období následujícím;
          12. schvaluje vnitřní předpisy pionýrské skupiny;
          13. rozhoduje o změně sídla pionýrské skupiny.
          Rada PS může svým usnesením rozhodnout, že některé pravomoci rady PS přenese na vedení PS (je-li zřízeno), mimo bodů, iii), iv), vi), ix).
       2. Vedení pionýrské skupiny je výkonným orgánem pionýrské skupiny, plní usnesení rady pionýrské skupiny a řídí činnost pionýrské skupiny mezi jednáními rady PS. Vedení pionýrské skupiny je kolektivní orgán, jehož členové jsou voleni radou pionýrské skupiny. Automaticky se jeho členy stávají vedoucí pionýrské skupiny a hospodář pionýrské skupiny, kteří jsou voleni jmenovitě do svých funkcí. Vedení pionýrské skupiny má alespoň 3 členy.
          Vedení PS:
          1. schvaluje návrh programového a organizačního zajištění akcí pionýrské skupiny, včetně jejich rozpočtu;
          2. rozhoduje o zřízení oddílů a volnočasových klubů v rámci PS a o jejich případném zrušení nebo sloučení, proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání;
          3. jmenuje a odvolává jmenované funkcionáře PS minimálně v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy spolku;
          4. schvaluje registraci nových členů;
          5. vykonává další povinnosti stanovené radou PS nebo vnitřními předpisy Pionýra.
          Vedení PS nemusí být ustaveno, pokud tak rozhodne rada PS. Jeho působnost pak vykonává vedoucí pionýrské skupiny s tím, že hospodář pionýrské skupiny odpovídá za činnosti uvedené v bodě d) a je při výkonu své činnosti podřízen vedoucímu pionýrské skupiny; vedoucí pionýrské skupiny odpovídá za veškerou ostatní činnost.
       3. Vedoucí pionýrské skupiny je statutárním orgánem pionýrské skupiny a je oprávněn za pionýrskou skupinu jednat ve všech věcech v rozsahu právní osobnosti PS; dále vykonává usnesení rady PS a vedení PS (je-li ustaveno) a obstarává její chod v běžných záležitostech. Pokud rada PS nezvolí řádného delegáta PS dle čl. 30 písm. a) bod v), a to nejpozději na svém posledním jednání, předcházejícím jednání kolektivního orgánu, na kterém má být PS zastoupena, nebo termínu pro volbu členů kolektivních orgánů, vykonává jeho funkci. Stejně se postupuje v případě, že delegát před jednáním či termínem rezignuje na svoji funkci nebo ji nemůže vykonávat.
       4. Hospodář pionýrské skupiny zajišťuje zejména vedení hospodářské a účetní agendy pionýrské skupiny, připravuje a zpracovává podklady pro jednání orgánů pionýrské skupiny v hospodářské oblasti; eviduje, opatruje a spravuje majetek pionýrské skupiny; zanikne-li výkon funkce vedoucího PS, přechází na něj všechna práva a povinnosti statutárního orgánu až do nejbližšího jednání rady PS.
       5. Revizor pionýrské skupiny – pro zajištění dodržování obecně platných předpisů a vnitřních předpisů spolku, ověřování průkaznosti, kompletnosti a správnosti účetních záznamů na úrovni pionýrské skupiny může rada pionýrské skupiny zvolit revizora pionýrské skupiny a stanovit rozsah jeho úkolů a pravomocí, zpravidla prostřednictvím jednacího řádu PS.
   31. O zrušení pionýrské skupiny – pobočného spolku – rozhoduje Pionýr prostřednictvím ČRP, a to buď na návrh rady pionýrské skupiny, předsedy příslušné krajské organizace Pionýra, nebo předsedy Pionýra. Proti rozhodnutí o zrušení pionýrské skupiny může kterýkoli u ní řádně registrovaný člen podat odvolání k Rozhodčí komisi Pionýra. O způsobu zrušení rozhoduje vždy Česká rada Pionýra.
2. Pionýrské centrum (PC)
   32. Pionýrské centrum (dále jen centrum) je pobočným spolkem Pionýra ve smyslu § 219 zákona č. 89/2012 Sb. Je zakládáno zpravidla k naplňování účelu spolku, organizování činnosti oddílů podle čl. 56, klubů nebo pro zajištění servisní činnosti pro pobočné spolky a členy spolku, případně realizaci akcí pro děti a mládež.
   33. Pionýrské centrum má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), s omezeními uvedenými v čl. 114 stanov. Právní osobnost centrum nabývá vznikem a pozbývá zánikem. Centrum vystupuje pod názvem, jenž musí obsahovat úplný název hlavního spolku a označení typu pobočného spolku „pionýrské centrum“ a vlastní (rozlišovací) část názvu.
   34. Způsoby vzniku pionýrského centra:
       1. O založení pionýrského centra, coby pobočného spolku, rozhoduje Pionýr prostřednictvím VVP, na základě návrhu alespoň dvou fyzických osob, členů spolku starších 18 let, které svými vlastnostmi poskytují záruky, že centrum bude vyvíjet činnost v souladu se Stanovami Pionýra a Programem Pionýra a v souladu s právním řádem ČR. Návrh musí mít písemnou formu. Jeho další náležitosti stanoví vnitřní směrnice spolku. V návrhu musí být uvedeni první vedoucí PC a první hospodář PC, kteří musejí splňovat podmínky předepsané pro výkon funkce, a ti se považují okamžikem vzniku PC za zvolené, s funkčním obdobím jednoho roku ode dne vzniku PC; do konce svého funkčního období jsou povinni zajistit volbu povinně zřizovaných orgánů PC. Do té doby odpovídají za činnost pionýrského centra společně a nerozdílně.
       2. Pionýrské centrum vzniká i změnou pionýrské skupiny, která nesplňuje v době řádné evidence podmínky dle čl. 29, ale zároveň splňuje podmínky dle čl. 36. Orgány a funkcionáři působící původně na pionýrské skupině se považují za zvolené nebo jmenované pro pionýrském centru v rozsahu dle čl. 37 a čl. 38. Bližší podmínky stanoví vnitřní směrnice spolku.
   35. VVP rozhodne o založení pionýrského centra – pobočného spolku – dle čl. 34 písm. a) na svém nejbližším jednání, před kterým byl návrh na založení pionýrského centra – pobočného spolku – v řádném termínu (vyplývajícím z jeho jednacího řádu) podán. Při rozhodování o založení pobočného spolku přihlíží ke stanovisku předsedy příslušné krajské organizace Pionýra a na jeho návrh nebo návrh kteréhokoli člena VVP může centru omezit způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je nad rozsah podle čl. 114 stanov. Návrh na takové omezení může být obsažen i v návrhu na založení. V průběhu rozhodování o založení centra je na jednání VVP zastoupen alespoň jeden z navrhovatelů.
   36. Pionýrské centrum je tvořeno nejméně 15 členy a současně nejméně dvěma členy staršími 18 let s kvalifikací, stanovenou vnitřní směrnicí spolku, z nichž jeden je vedoucím pionýrského centra a jeden hospodářem.
   37. Orgány pionýrského centra jsou:
       1. Rada pionýrského centra, která je nejvyšším orgánem PC; je tvořena členy staršími 15 let.
       2. Vedoucí pionýrského centra, který je jediným statutárním orgánem pionýrského centra a je oprávněn za pionýrské centrum jednat ve všech věcech v rozsahu právní osobnosti PC.
       3. Hospodář pionýrského centra zajišťuje zejména vedení hospodářské a účetní agendy pionýrského centra.
       4. Revizor pionýrského centra, rada pionýrského centra může zvolit revizora a stanovit rozsah jeho úkolů a pravomocí.
   38. Ustanovení stanov o pionýrské skupině a jejích orgánech se na centra použijí analogicky, není-li stanoveno jinak. Vedení se nezřizuje, jeho působnost vykonává vedoucí pionýrského centra s tím, že hospodář pionýrského centra odpovídá za činnosti uvedené v čl. 37 písm. c) a je při výkonu své činnosti podřízen vedoucímu PC; vedoucí pionýrského centra odpovídá za veškerou ostatní činnost.
   39. Pionýrské centrum nemá (nevolí) delegáty pro zastoupení v ostatních orgánech spolku a krajské organizace spolku (není zastoupeno na úrovni KOP, ČRP a VZP).
   40. Pokud po dobu jednoho kalendářního roku plní centrum podmínky dle čl. 29, je povinno podat před termínem řádné evidence krajské organizaci žádost o změnu na pionýrskou skupinu, poté ustanovit orgány v rozsahu stanovami určeném pro pionýrské skupiny. Orgány zvolené před datem změny na základě tohoto článku se automaticky stávají orgány pionýrské skupiny a jejich funkční období se počítá ode dne původní volby. Bližší podmínky stanoví vnitřní směrnice spolku.
   41. O zrušení pionýrského centra – pobočného spolku – rozhoduje Česká rada Pionýra, a to na návrh rady PC nebo předsedy příslušné krajské organizace Pionýra nebo předsedy Pionýra. Proti rozhodnutí o zrušení pionýrského centra může kterýkoliv u něj řádně registrovaný člen, podat odvolání k Rozhodčí komisi Pionýra. O způsobu zrušení rozhoduje vždy Česká rada Pionýra.
3. Krajská organizace Pionýra (KOP)
   42. K zajištění a řízení činnosti spolku v rámci jednotlivých krajů ČR, v souladu s územním uspořádáním ČR, zakládá Pionýr krajské organizace Pionýra. Krajská organizace Pionýra plní své poslání na území kraje, pro který byla založena (územní působnost KOP).
       Krajská organizace Pionýra (KOP) je organizační jednotkou – pobočným spolkem Pionýra ve smyslu § 219 zákona č. 89/2012 Sb.
       Územně sousedící krajské organizace se mohou sloučit na základě vzájemné dohody. Tento úkon schvaluje Česká rada Pionýra, podrobnosti řeší vnitřní směrnice spolku.
   43. Krajská organizace Pionýra vystupuje pod názvem, který obsahuje úplný název hlavního spolku, sousloví „krajská organizace“ a název kraje či krajů, na jehož území působí. Odlišně se upravuje název pro organizaci Pionýra na území hlavního města Prahy – „Pražská organizace“. Pokud je ve stanovách uveden pojem krajská organizace Pionýra (KOP), je tím třeba rozumět kteroukoli z krajských organizací Pionýra v České republice.
   44. Krajská organizace Pionýra má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), s omezeními uvedenými v čl. 114 stanov. Právní osobnost KOP nabývá vznikem a pozbývá zánikem.
   45. Vnitřní poměry krajské organizace Pionýra, coby pobočného spolku, jsou upraveny podle principu subsidiarity. Rozhodování o činnostech realizovaných na krajské úrovni, správě majetku a dalších činnostech a úkonech, které nejsou řešeny vnitřními směrnicemi spolku Pionýr, je svěřeno společně všem pionýrským skupinám v působnosti KOP a za dále stanovených podmínek i členům registrovaným v oddílech zřízených KOP (viz čl. 51) prostřednictvím orgánů KOP. Krajská organizace Pionýra svými orgány:
       1. stanovuje výši příspěvku na činnost krajské organizace Pionýra pro všechny pobočné spolky ve své působnosti;
       2. schvaluje výši členského příspěvku pro členy registrované krajskou organizací Pionýra, přičemž výše členského příspěvku na úrovni KOP může být v odůvodněných případech různá, vždy však v nenulové výši a stanovena na jednoho individuálního člena;
       3. rozhoduje o zřizování a rušení oddílů a klubů registrovaných přímo u KOP a řídí jejich činnost; proti rozhodnutí o zrušení je přípustné odvolání;
       4. rozhoduje o registraci členů individuálně registrovaných u KOP;
       5. zastupuje organizační jednotky ve své působnosti při jednání s partnery na úrovni kraje;
       6. pořádá a spolupořádá akce pro členy i veřejnost;
       7. zajišťuje propagaci spolku v rámci své územní působnosti;
       8. spravuje majetek ve vlastnictví KOP a majetek svěřený;
       9. pro zajištění součinnosti s orgány krajské územní samosprávy, orgány Pionýra a dalšími spolupracujícími subjekty, pro zajištění, přípravu a realizaci společných aktivit v rámci své územní působnosti rozhoduje o postupech, termínech a podmínkách účasti, které jsou závazné pro pobočné spolky a jejich individuální členy v rámci územní působnosti KOP;
       10. prostřednictvím KRP rozhoduje o vyloučení člena registrovaného při KOP, proti rozhodnutí o vyloučení je přípustné odvolání.
   46. Krajská organizace Pionýra je Pionýrem pověřena vůči pobočným spolkům ve své působnosti:
       1. vedením evidence pobočných spolků, jejich výchovných jednotek, individuálních členů a pionýrských pracovníků (viz část XI.);
       2. výběrem odvodu z členského příspěvku schváleného Českou radou Pionýra, a to od všech pobočných spolků v působnosti KOP;
       3. kontrolou dodržování podmínek pro existenci pionýrských skupin a pionýrských center a dodržování souladu jejich vnitřních poměrů se Stanovami Pionýra, dalšími vnitřními předpisy spolku a obecně platnými právními předpisy. Prostřednictvím svých orgánů (předsedy KOP, VV KOP a kontrolní komise KOP) je KOP oprávněna tento soulad kontrolovat, vyžadovat nápravu zjištěných chyb a nedostatků a stanovovat pro tyto úkony závazné termíny v souladu s vnitřními předpisy Pionýra;
       4. zajištěním vzdělávací činnosti, rozsah a bližší podmínky stanoví vnitřní směrnice spolku;
       5. vykonáváním dalších činností a jednorázových úkonů, kterými byla pověřena orgány Pionýra.
   47. Krajská organizace Pionýra hospodaří vždy na základě schváleného rozpočtu. Pokud KOP zřídila vlastní oddíl(y), případně klub(y), je financování jejich činnosti vyčleněno do samostatné kapitoly rozpočtu. Rozpočet schvaluje krajská rada Pionýra, a to zpravidla jako přebytkový nebo vyrovnaný. Podrobnosti jeho schvalování stanoví vnitřní směrnice spolku. Za závazky či škody vzniklé v příčinné souvislosti s porušením schváleného rozpočtu odpovídá statutární orgán KOP, a to tak, že za tyto závazky ručí a za škodu vzniklou odpovídá. Ručení se zprostí, pokud prokáže, že závazky vznikly bez jeho viny přesto, že jednal s odbornou péčí řádného hospodáře, odpovědnosti za škodu se zprostí, pokud prokáže, že by ke škodě došlo i jinak.
   48. V působnosti krajské organizace Pionýra jsou zpravidla všechny pobočné spolky Pionýra, jejichž sídlo je a převážná část oddílové činnosti se uskutečňuje na území příslušného kraje. Výjimku může schválit pouze Česká rada Pionýra, a to na žádost pobočného spolku s přihlédnutím ke stanovisku obou změnou dotčených krajských organizací Pionýra. Podrobnosti řeší vnitřní směrnice spolku.
       Při změně sídla pobočného spolku mezi KOP bude v působnosti nové KOP pobočný spolek od následující řádné roční registrace, pokud splní podmínky stanovené vnitřní směrnicí.
       V případě vzniku pobočného spolku na území kraje, kde došlo k rozhodnutí o zrušení dle čl. 52 těchto stanov, VVP současně s rozhodnutím o založení pobočného spolku přikáže pobočný spolek do působnosti vybrané krajské organizace Pionýra.
   49. Krajská organizace Pionýra má tyto orgány:
       1. Krajskou radu Pionýra (KRP), která je nejvyšším orgánem a tvoří ji delegáti pobočných spolků v působnosti KOP, přičemž každý z nich zastupuje jedním hlasem každých započatých 30 registrovaných členů. Krajská rada Pionýra je svolávána předsedou krajské organizace Pionýra (nebo dle jednacího řádu jiným pověřeným členem KOP) minimálně jedenkrát ročně.
          Krajská rada Pionýra:
          1. hodnotí, plánuje a řídí činnost krajské organizace a svého výkonného výboru, zřizuje své pracovní orgány (sekce), jmenuje jejich vedoucí a členy, rozhoduje o zřízení či zrušení kanceláře krajské organizace Pionýra; rozhoduje o změně sídla KOP;
          2. volí a odvolává:
             • předsedu KOP a hospodáře-ekonoma KOP, pokud to předseda KOP navrhne, volí místopředsedu KOP, tito se automaticky stávají členy VV KOP. Právní účinky nastávají nejdříve dnem doručení informace o tomto rozhodnutí do sídla Pionýra (hlavního spolku) způsobem stanoveným vnitřním předpisem;
             • další členy výkonného výboru krajské organizace Pionýra;
             • předsedu, místopředsedu a členy kontrolní komise krajské organizace Pionýra – viz čl. 49 písm. f);
          3. volí a odvolává delegáty do České rady Pionýra v počtu příslušejícím KOP dle čl. 64 písm. b). Právní účinky nastávají nejdříve dnem doručení informace o tomto rozhodnutí do sídla hlavního spolku způsobem stanoveným vnitřním předpisem.
             Dále:
             • délku mandátu nepřesahující zbývající funkční období ČRP;
             • může své delegáty v ČRP zavázat k předložení návrhů či materiálů, které schválila, a přednesení přijatého stanoviska KOP;
             • delegáti pravidelně seznamují KRP s činností ČRP a svým působením v ní;
             • je povinna do dvou měsíců zvolit nového delegáta vždy, když se dozví o zániku mandátu delegáta nebo je KOP delegátem doručeno odstoupení z této funkce;
          4. schvaluje a mění jednací řád krajské organizace Pionýra, vnitřní směrnice krajské organizace a další předpisy, platné v územní působnosti KOP (viz část XII.), a přijímá další rozhodnutí, která jsou jí svěřena těmito stanovami;
          5. schvaluje účetní závěrku a rozpočet KOP;
          6. schvaluje návrh na udělení souhlasu k prodeji nemovitého majetku, prodeji movitého majetku a poskytnutí bezúplatného plnění;
          7. schvaluje sloučení krajské organizace Pionýra s jiným pobočným spolkem, a to nadpoloviční většinou hlasů všech členů KRP.
       2. Výkonný výbor krajské organizace Pionýra (VV KOP) je výkonným orgánem krajské organizace Pionýra, který vykonává usnesení krajské rady Pionýra a řídí činnost KOP mezi jednáními KRP. Má alespoň tři členy, způsob volby stanovuje jednací řád KOP. Každý člen VV KOP odpovídá za uskutečňování dílčích úseků činnosti, které mu byly s jeho souhlasem svěřeny VV KOP.
          Výkonný výbor KOP:
          1. schvaluje návrh programového a organizačního zajištění akcí KOP, včetně jejich rozpočtu;
          2. rozhoduje o zřízení oddílů a volnočasových klubů přímo u KOP a o jejich případném zrušení nebo sloučení;
          3. rozhoduje o registraci individuálních členů při KOP;
          4. jmenuje a odvolává jmenované pionýrské pracovníky pobočného spolku minimálně v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy spolku.
       3. Předsedu krajské organizace Pionýra, který je statutárním orgánem krajské organizace Pionýra a je oprávněn za ni jednat ve všech věcech; současně je členem výkonného výboru krajské organizace Pionýra. Obstarává chod KOP v běžných záležitostech, řídí činnost kanceláře KOP, je-li zřízena, a odpovídá za ni. Na návrh výkonného výboru KOP svolává jednání KRP. Účastní se jednání ČRP a pokud není delegátem své KOP, má v ČRP hlas poradní.
          Předseda KOP, nezávisle na krajské radě Pionýra, odvolává místopředsedu KOP. O takovém odvolání musí vydat písemné rozhodnutí; účinky odvolání nastávají nejdříve doručením rozhodnutí do sídla Pionýra (hlavního spolku). Bez zbytečného odkladu informuje VV KOP, KRP a předsedu kontrolní komise KOP. Rozhodnutí nemusí být odůvodněno a není proti němu přípustné odvolání.
       4. Hospodáře – ekonoma krajské organizace Pionýra, který je členem výkonného výboru krajské organizace Pionýra. Tento zajišťuje zejména vedení hospodářské a účetní agendy KOP, připravuje a zpracovává podklady pro jednání orgánů KOP v hospodářské oblasti; eviduje, opatruje a spravuje majetek KOP, není-li touto agendou či její částí pověřen jiný člen VV. Zanikne-li výkon funkce předsedy KOP, přechází na něj práva a povinnosti statutárního orgánu až do nejbližšího jednání KRP.
       5. Místopředsedu krajské organizace Pionýra, který je druhým statutárním zástupcem KOP a je oprávněn za KOP jednat ve všech záležitostech samostatně. Funkce nemusí být obsazena.
       6. Předsedu, místopředsedu a členy kontrolní komise krajské organizace Pionýra. Provádí kontrolu dodržování vnitřních předpisů spolku Pionýr a obecně platných předpisů, a to jak v rámci KOP, tak i ve všech pobočných spolcích v její působnosti.
   50. Činnost orgánů krajské organizace Pionýra podrobněji upraví jednací řád krajské organizace Pionýra.
   51. Oddíly zřízené a registrované krajskou organizací Pionýra zastupuje na všech úrovních delegát jmenovaný výkonným výborem příslušné krajské organizace, při hlasování mu náleží počet hlasů určený počtem, na nějž by měla právo podle součtu všech členů všech těchto oddílů pionýrská skupina, která by registrovala jen tyto oddíly, pokud zároveň dosahuje tento součet alespoň 15 osob.
   52. O zrušení krajské organizace Pionýra rozhodne Česká rada Pionýra v případě, že zanikne poslední pionýrská skupina, která v rámci příslušné KOP vyvíjela svoji činnost. Dále rozhodne Česká rada Pionýra o zrušení KOP v případě, že tato není schopna nadále zajišťovat úkoly, které jí ze Stanov Pionýra a dalších vnitřních předpisů vyplývají, tyto předpisy opakovaně nebo hrubým způsobem porušuje. V tom případě současně s rozhodnutím o zrušení KOP musí rozhodnout o přikázání pionýrských skupin a pionýrských center do působnosti jiných KOP. Při tom nemusí zohlednit požadavky dotčených pobočných spolků na výběr příslušné KOP. O způsobu zrušení rozhoduje ČRP, podrobnosti řeší vnitřní směrnice spolku. Proti rozhodnutí o zrušení je přípustné odvolání.

53. Pro zajištění přímé práce s dětmi a mládeží zřizuje Pionýr, zpravidla prostřednictvím svých pobočných spolků, oddíly a kluby. Tyto jednotky jsou výchovnými jednotkami bez právní osobnosti (nejsou pobočnými spolky dle § 219 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.).
54. Pionýrský oddíl (dále jen oddíl) vzniká rozhodnutím výkonného orgánu spolku nebo pobočného spolku o založení oddílu. Oddílem se rozumí skupina nejméně 5 osob.
55. Oddíl je základní výchovnou jednotkou spolku. Jeho účelem je zajišťovat pravidelnou, systematickou, celoroční výchovnou činnost kolektivu dětí a mládeže v průběhu školního roku. Podmínky pravidelné činnosti oddílů jsou stanoveny vnitřním předpisem.
56. Výkonný orgán spolku nebo pobočného spolku může zřídit i oddíly, které nesplňují podmínky dle čl. 55. Takové oddíly mohou sdružovat dětí, mládež, případně i jen dospělé členy a vyvíjet s nimi spolkovou činnost, byť nepravidelně.
57. O ukončení činnosti oddílu (zrušení registrace) nebo změně typu oddílu dle čl. 55 a čl. 56 rozhoduje výkonný orgán zakladatele nebo rada vyššího stupně. Proti rozhodnutí o zrušení registrace (nebo změně typu oddílu) usnesením rady vyššího stupně může zakladatel podat odvolání k Rozhodčí komisi Pionýra.
58. Činnost pionýrského oddílu organizuje, zajišťuje a řídí vedoucí oddílu, jmenovaný a z funkce odvolávaný výkonným orgánem zakladatele. Na organizování, zajištění a řízení činnosti oddílu se mohou podílet instruktoři, vedoucí družin a zástupci vedoucího oddílu. Při vykonávání těchto činností jsou podřízeni vedoucímu oddílu. Instruktory oddílu, vedoucí družin a zástupce vedoucího oddílu do funkce jmenuje a z funkce odvolává výkonný orgán zakladatele na návrh vedoucího oddílu.
59. Na řízení činnosti oddílu se formou přiměřenou svému věku podílejí jeho členové, zejména při rozhodování o programu činnosti, přípravě jednotlivých akcí, stanovení vnitřní organizační struktury oddílu, přijímání nových členů, udělování vyznamenání, odměn, ocenění a trestů. K tomu účelu oddíly mohou zřizovat oddílové rady či jiné podobné členské aktivy.
60. Oddíly se mohou dále členit na družiny, které v rámci plánu práce oddílu pracují částečně samostatně. V takovém případě jmenuje výkonný orgán zakladatele na návrh vedoucího oddílu vedoucího družiny. Tím může být osoba starší 15 let, dostatečně volně a morálně vyspělá, s odpovídající kvalifikací.
61. Volnočasový klub (dále jen klub) je výchovnou jednotkou spolku, jejímž posláním je výchovná činnost zejména s neorganizovanými dětmi a mládeží. Klub vyvíjí pravidelnou činnost uskutečňovanou nejméně 1x měsíčně, zpravidla obsahově nenavazující, která umožňuje i jednorázovou nebo nepravidelnou účast na činnosti klubu. Klub neregistruje členy spolku.
62. Ustanovení čl. 54, čl. 57 a čl. 58 se přiměřeně vztahují i na poměry klubu.

63. Výroční zasedání Pionýra (VZP):
    1. je nejvyšším orgánem Pionýra;
    2. je svoláváno předsedou nebo některým z místopředsedů Pionýra nejméně jednou za 5 let;
    3. je tvořeno delegáty pionýrských skupin a oddílů krajských organizací nebo Pionýra splňujících k rozhodnému dni minimální podmínky pro jejich vznik dle těchto stanov (čl. 29, 51 nebo 69 písm. g)). Pionýrské skupině a oddílům při KOP a při Pionýru náleží 1 hlas za každých započatých 150 členů;
    4. příprava a jednání VZP se řídí Řádem pro přípravu a jednání výročního zasedání Pionýra;
    5. VZP rozhoduje o změnách Stanov Pionýra a Programu Pionýra, hodnotí a plánuje činnost spolku;
    6. VZP volí a odvolává předsedu Pionýra a na jeho návrh prvního a druhého místopředsedu Pionýra, ekonoma Pionýra a další členy VVP; dále volí a odvolává předsedu, místopředsedu a členy Kontrolní komise Pionýra a předsedu, místopředsedu a členy Rozhodčí komise Pionýra;
    7. schvaluje a mění Řád pro přípravu a jednání výročního zasedání Pionýra;
    8. projednává a přijímá další usnesení, kterými může zavázat ostatní orgány Pionýra, pobočné spolky a členy;
    9. schvaluje většinou více jak 2/3 hlasů přítomných delegátů ukončení činnosti Pionýra a způsob jeho zrušení.
64. Česká rada Pionýra (ČRP):
    1. je voleným kolektivním orgánem hlavního spolku;
    2. je tvořena členy-delegáty KOP pro dané funkční období v počtu stanoveném dle výpočtu: jeden delegát za každých započatých 6 % členské základny spolku evidovaných KOP a pobočnými spolky v její působnosti dle stavu k 31. 12. roku předcházejícímu začátku nového funkčního období;
    3. funkční období rady trvá vždy 36 měsíců a počíná běžet 1. listopadu jeho prvního roku;
    4. je svolávána předsedou nebo některým z místopředsedů Pionýra. Jedná minimálně dvakrát ročně na řádném jednání. Mimoto může jednat a rozhodovat na mimořádných jednáních a dle čl. 122 písm. c);
    5. ČRP řídí spolek mezi výročními zasedáními Pionýra; pokud zanikl výkon funkce předsedy Pionýra, nadpoloviční většinou členů potvrzuje ve funkci předsedy místopředsedu Pionýra, na kterého přešla práva a povinnosti statutárního orgánu Pionýra a na jeho návrh volí prvního místopředsedu na jím uvolněné místo, případně druhého místopředsedu; stejným způsobem potvrzuje kooptaci členů VVP, KKP a RKP;
    6. ČRP může nadpoloviční většinou všech členů:
       • odvolat předsedu Pionýra,
       • na návrh předsedy Pionýra odvolat místopředsedy Pionýra, ekonoma Pionýra nebo jiného člena VVP,
       • na návrh předsedy Pionýra na uvolněná místa volí místopředsedy a ekonoma Pionýra,
       • na návrh předsedy Pionýra a s předchozím souhlasem VVP volit další členy VVP,
       • schvalovat, upravovat nebo měnit Disciplinární řád;
    7. ČRP rozhoduje mimo jiné:
       1. o jednacích řádech orgánů celorepublikové úrovně, vnitřních směrnicích spolku (viz část XII.), závažných ekonomických otázkách, zejména určení výše odvodu členského příspěvku, zcizení nemovitého majetku ve vlastnictví hlavního spolku, změnách stanov spolku, jejichž uskutečnění si vyžaduje změna právní úpravy, nebo pokud byl orgánem veřejné moci zjištěn rozpor stanov, schválených výročním zasedáním Pionýra, s platnou právní úpravou;
       2. o zřízení, udělování a odnímání vyznamenání, udělení a odnětí čestného členství ve spolku Pionýr;
       3. může rozhodnout o termínu mimořádného jednání ČRP;
       4. o konkrétní adrese sídla spolku;
    8. zřizuje pracovní orgány, které připravují a předkládají náměty a podklady pro jednání České rady Pionýra;
    9. svolává tematicky zaměřené konference pro řešení zásadních tematických otázek spolku a schvaluje jejich závěry;
    10. může rozhodnout o svolání výročního zasedání Pionýra. V tom případě je předseda nebo některý z místopředsedů Pionýra povinen VZP svolat nejdéle do 2 měsíců, následně platí termíny dle Řádu pro přípravu a jednání VZP;
    11. schvaluje účetní závěrku a rozpočet Pionýra;
    12. rozhoduje o vyloučení člena registrovaného přímo Pionýrem, proti rozhodnutí o vyloučení je přípustné odvolání.
65. předseda Pionýra:
    1. je statutárním orgánem Pionýra a je oprávněn za něj jednat ve všech záležitostech;
    2. je současně členem Výkonného výboru Pionýra, kterému předsedá, obstarává chod běžných záležitostí spolku Pionýr, řídí činnost Ústředí Pionýra, je-li zřízeno, a odpovídá za ni;
    3. na návrh VVP, předsedy KKP nebo předsedy RKP svolává mimořádné jednání České rady Pionýra, na žádost svolavatele informuje o důvodech svolání takovéhoto jednání, zpravidla elektronicky, statutární orgány všech pobočných spolků;
    4. svolává výroční zasedání Pionýra v souladu s Řádem pro přípravu a jednání VZP;
    5. může svolávat porady předsedů KOP a dalších funkcionářů Pionýra, zejména pro zajištění přenosu informací ve spolku, koordinaci činností mezi hlavním a pobočnými spolky, nebo jako poradní orgán pro výkon funkce předsedy Pionýra;
    6. nezávisle na VZP a ČRP odvolává prvního místopředsedu Pionýra z funkce. O odvolání musí vydat písemné rozhodnutí; účinky odvolání nastávají doručením do sídla Pionýra (hlavního spolku). Bez zbytečného odkladu o tom informuje VVP, ČRP a předsedu Kontrolní komise Pionýra. Rozhodnutí nemusí být odůvodněno a není proti němu přípustné odvolání;
    7. vydává předběžná opatření podle Disciplinárního řádu.
66. první místopředseda Pionýra:
    1. je druhým statutárním zástupcem Pionýra a je oprávněn za Pionýr jednat ve všech záležitostech samostatně;
    2. je členem Výkonného výboru Pionýra;
    3. na prvního místopředsedu přechází při zániku výkonu funkce předsedy jeho práva a povinnosti. Tento je povinen svolat do dvou měsíců jednání ČRP, které jej může nadpoloviční většinou členů orgánu potvrdit ve funkci předsedy, nebo rozhodne o svolání výročního zasedání Pionýra;
    4. vydává předběžná opatření podle Disciplinárního řádu.
67. druhý místopředseda Pionýra:
    1. je členem Výkonného výboru Pionýra;
    2. na druhého místopředsedu přechází při zániku výkonu funkce předsedy jeho práva a povinnosti, pokud nepřejdou na prvního místopředsedu. Tento je povinen svolat do dvou měsíců jednání ČRP, které jej může nadpoloviční většinou členů orgánu potvrdit ve funkci předsedy, nebo rozhodne o svolání výročního zasedání Pionýra;
    3. jeden z místopředsedů je pověřen řízením úseku výchovné činnosti spolku, není-li touto agendou pověřen jiný člen VVP.
68. ekonom Pionýra:
    1. je členem Výkonného výboru Pionýra;
    2. je zodpovědný zejména za vedení hospodářské a účetní agendy spolku, připravuje a zpracovává podklady pro jednání orgánů spolku v hospodářské oblasti;
    3. je zodpovědný za evidenci a správu majetku spolku, není-li touto agendou či její částí pověřen jiný člen VVP.
69. Výkonný výbor Pionýra (VVP):
    1. je výkonným orgánem Pionýra;
    2. uskutečňuje usnesení výročního zasedání Pionýra a České rady Pionýra;
    3. řídí činnost Pionýra mezi jednáními České rady Pionýra;
    4. má nejméně 7 členů (včetně předsedy, místopředsedů a ekonoma);
    5. každý člen VVP odpovídá za uskutečňování dílčích úseků činnosti, které mu byly přiděleny VVP;
    6. schvaluje návrh programového a organizačního zajištění akcí Pionýra, včetně jejich rozpočtu;
    7. rozhoduje o zřízení oddílů a volnočasových klubů stojících mimo pobočné spolky a o jejich případném zrušení nebo sloučení; jmenuje delegáty pro jejich zastoupení na VZP, pokud zároveň dosahuje součet všech jejich členů alespoň 15 osob;
    8. jmenuje a odvolává jmenované funkcionáře hlavního spolku minimálně v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy spolku, správce pobočných spolků v nečinnosti a likvidátory pobočných spolků;
    9. na základě žádosti statutárního orgánu pobočného spolku rozhoduje o udělení souhlasu k nakládání s majetkem pobočného spolku tam, kde to je těmito stanovami určeno;
    10. rozhoduje o zrušení nebo novém zřízení Ústředí Pionýra; ústředí je určeno zejména pro administrativní a organizační zajištění činností vykonávaných předsedou Pionýra a členy VVP, není právnickou osobou a jeho pracovníci, pokud svou činnost vykonávají na základě pracovněprávního vztahu, jsou zaměstnanci Pionýra; činnost ústředí se řídí vnitřním předpisem spolku, který schvaluje VVP;
    11. zřizuje a řídí pracovní orgány sekce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ štáby, skupiny, které zajišťují po obsahové a organizační stránce dílčí úseky činnosti spolku, připravují náměty a podklady pro jednání orgánů Pionýra; vedoucího pracovního orgánu jmenuje na návrh předsedy Pionýra, v případě sekcí zpravidla člena VVP;
    12. při vyhlášení některého z krizových stavů platného pro celé území České republiky dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, případně takového opatření veřejné moci, které bude mít za následek omezení svobody pohybu, možnost komunikovat na dálku apod. (tzv. krizový stav), je předseda Pionýra povinen svolat jednání VVP tak, aby se jednání konalo nejpozději do sedmi dnů od vyhlášení krizového stavu, přičemž:
        1. všichni členové VVP jsou povinni na výzvu předsedy nebo některého z místopředsedů, oznámit, že jsou způsobilí vykonávat funkci člena VVP nejpozději do 48 hodin po výzvě.
        2. uplynutím lhůty pro oznámení, se počet členů VVP omezuje na osoby, které učinily oznámení ve lhůtě podle předchozího bodu (VVP v nouzovém stavu). Členům VVP, kteří oznámení neučinili se přerušuje členství ve VVP s tím, že se dočasně nepovažují za členy VVP a k jejich nepřítomnosti nebo jiné formě neúčasti se nepřihlíží. Účinky přerušení pomíjejí:
           1. druhým dnem po oznámení, že jsou schopni vykonávat svou funkci člena VVP;
           2. třetím dnem po ukončení krizového stavu;
        3. pokud oznámení neučiní žádný člen VVP, pak výkon působnosti VVP přechází na předsedu Pionýra, a pokud to není možné, pak se postupuje přiměřeně podle pravidel pro přechod funkce předsedy Pionýra;
        4. VVP v nouzovém stavu řídí činnost spolku a při nečinnosti ČRP vykonává i její působnost;
        5. veškerá rozhodnutí učiněná VVP v nouzovém stavu nelze napadat či zpochybňovat z důvodu, že byla přijata či učiněna v omezeném počtu osob podle tohoto ustanovení;
        6. podrobnosti o svolávání, průběhu jednání, zachycení obsahu jednání VVP v nouzovém stavu upraví vnitřní směrnice spolku.
70. Kontrolní komise Pionýra (KKP):
    1. má nejméně tři členy;
    2. zajišťuje kontrolní činnost ve spolku Pionýr;
    3. metodicky řídí kontrolní komise KOP;
    4. pro zajištění své kontrolní činnosti, zejména z důvodu rychlosti a hospodárnosti, může pověřit dílčími úkony kontrolní činnosti kontrolní komise KOP; ty jsou povinny takovému dožádání vyhovět, nebo bez zbytečného odkladu sdělit, co jim v tom brání.
71. Rozhodčí komise Pionýra (RKP):
    1. má nejméně tři členy;
    2. rozhoduje ve lhůtě do 6 měsíců o podaných odvoláních a žádostech;
    3. podává, na žádost statutárního orgánu spolku nebo statutárního orgánu pobočného spolku nebo předsedů kontrolních komisí, pro spolek závazný právní výklad, zejména ve věci těchto stanov a vnitřních směrnic spolku;
    4. rozhodnutí Rozhodčí komise Pionýra je konečné a nelze proti němu podat odvolání;
    5. všechny pobočné spolky a orgány spolku jsou povinny poskytovat na vyžádání Rozhodčí komisi Pionýra veškeré jim dostupné podklady a informace;
    6. veškerá podání a odvolání k Rozhodčí komisi Pionýra se podávají písemně;
    7. odvolání musí být učiněno do 30 dnů od data doručení napadeného rozhodnutí, odvolání je podáno včas, je-li v poslední den lhůty alespoň předáno k poštovní přepravě;
    8. ve věcech registrace, vyloučení člena či zrušení pobočného spolku má včas podané odvolání odkladný účinek. Do rozhodnutí o odvolání však orgány dotčeného pobočného spolku nesmí nakládat s majetkem pobočného spolku nad rámec základních úkonů, které vyplývají z dříve uzavřených smluv, zejména úhrady běžných provozních nákladů; rovněž nejsou oprávněny zavazovat pobočný spolek k žádným budoucím závazkům bez souhlasu předsedy Pionýra, poskytovat bezúplatná a obdobná plnění. V jiných věcech, než je výslovně uvedeno, odvolání odkladný účinek nemá;
    9. administrativní a organizační podmínky činnosti Rozhodčí komise Pionýra zajišťuje Ústředí Pionýra;
    10. v případě zániku funkce předsedy Rozhodčí komise přechází výkon funkce předsedy na místopředsedu. Nového místopředsedu volí nejbližší jednání ČRP;
    11. do působnosti Rozhodčí komise Pionýra náleží rozhodování sporů, jejichž stranou je Pionýr, pobočný spolek nebo člen, jde-li o věc, kterou zákon svěřuje nebo dovoluje svěřit rozhodčí komisi spolku. V těchto případech spory, které by Pionýr, pobočný spolek nebo člen jinak předkládali k projednání a rozhodnutí soudu, předloží k projednání a rozhodnutí Rozhodčí komisi Pionýra. Jde především o:
        1. spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků;
        2. přezkoumání rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku;
        3. rozhodnutí ve věci odvolání podle těchto stanov;
        4. rozhodnutí o okamžiku vzniku či zániku funkce;
        5. rozhodnutí o splnění nepeněžní povinnosti člena spolku vůči spolku (pobočnému spolku);
        6. určení, zda pobočný spolek či organizační jednotka oprávněná jednat vlastním jménem existovala, existuje či zanikla;
        7. rozhodnutí o odvolání proti usnesení orgánu Pionýra či jeho pobočného spolku, na návrh usnesením dotčeného člena nebo orgánu;
        8. rozhodnutí o odvolání ve věcech disciplinární odpovědnosti, u nichž to Disciplinární řád výslovně připouští;
        9. případy, u kterých tak stanoví vnitřní předpis spolku.
72. Disciplinární komise (DK):
    1. je tříčlenná. Členy a jejího předsedu jmenuje pro každý jednotlivý případ předseda RKP ze členů Rozhodčí komise Pionýra;
    2. je disciplinárním orgánem spolku, u něhož probíhá disciplinární řízení ve věcech disciplinární odpovědnosti členů starších 15 let. Povinnosti a pravomoci disciplinární komise, jakožto i její postavení v disciplinárním řízení upravuje, Disciplinární řád.
73. Činnost orgánů republikové úrovně podrobněji upravují jednací řády pro celostátní úroveň.
74. Činnost Rozhodčí komise Pionýra a vedení řízení před ní je upraveno vnitřním předpisem Pionýra, i odlišně od ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

75. Pionýr je spolek, který vystupuje jako samostatná právnická osoba ve svém celku.
76. Pobočné spolky Pionýra samostatně hospodaří s majetkem, který získaly při svém založení a který nabyly v průběhu své činnosti v souladu s obecně závaznými právními předpisy a vnitřními směrnicemi spolku, a to v rozsahu stanoveném těmito stanovami a ve zakladatelské listině pobočného spolku. Pobočné spolky Pionýra hospodaří zejména na základě schváleného rozpočtu, zřizují účty u peněžních ústavů, užívají vlastní razítko a tiskopisy. Bližší podrobnosti stanovují vnitřní směrnice spolku.
77. Zdrojem příjmů spolku jsou zejména členské příspěvky, bezúplatná plnění a dědictví, dotace a obdobná plnění (např. grantové prostředky), příjmy od odběratelů služeb (např. účastnické poplatky a vybrané vstupné), výnosy z vlastního majetku a z hospodářské činnosti.
78. Pionýr a jeho pobočné spolky za své závazky vzájemně neručí.
79. Z důvodu zajištění přehledu, zpracování výkazů a výročních zpráv a nutné evidence předkládá každý pobočný spolek prostřednictvím příslušné krajské organizace Pionýra:
    1. účetní závěrku nebo v případě účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví výkazy o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích;
    2. další skutečnosti požadované jiným právním předpisem.
80. Podrobnosti týkající se zpracování a formy předkládaných údajů a rozsahu dalších údajů dle čl. 79 jsou stanoveny vnitřní směrnicí spolku.
81. Pokud zanikl pobočný spolek (nebo před 1. 1. 2014 organizační jednotka – PS, PC, KOP – či jiné, v minulosti existující a oprávněné jednat vlastním jménem) bez právního nástupce a dodatečně vyjde najevo majetek, který nebyl v rámci likvidace vypořádán, pak platí, že ode dne zániku organizační jednotky nebo pobočného spolku je vlastníkem Pionýr (hlavní spolek), kterému náleží všechna práva a povinnosti vlastníka. Tím se však Pionýr nestává právním nástupcem zaniklé jednotky a ani neodpovídá za její závazky.
82. Pionýr a pobočné spolky Pionýra mohou vykonávat podnikatelskou činnost pouze jako činnost vedlejší, pro zajištění podpory své hlavní činnosti.
83. Hospodářský výsledek po zdanění může být využit pouze k zajištění podpory hlavní činnosti spolku, je nepřípustné rozdělování zisku mezi členy spolku či pobočného spolku, členy jejich orgánů nebo jejich zaměstnance ani osoby jim blízké.

84. Ke kontrole činnosti hlavního a pobočných spolků a jejího souladu se stanovami, vnitřními předpisy a právním řádem ČR jsou voleny samostatné kontrolní komise. Předsedům a členům kontrolních komisí se zasílají pozvánky na jednání orgánů spolku (pobočného spolku), v rámci kterého vykonávají svou činnost a mají právo účasti na jednání těchto orgánů spolku.
85. Funkce předsedy nebo člena kontrolní komise je neslučitelná s funkcí člena výkonného orgánu stejné organizační jednotky. Toto omezení platí i pro osoby blízké (ve smyslu § 22 zákona č. 89/2012 Sb.).
86. Člen kontrolního orgánu organizačně vyšší organizační jednotky nesmí vykonávat kontrolní činnost u té organizačně nižší jednotky, kde je registrován jako člen.
87. Pro zajištění účelu kontrolní činnosti jsou povinny kontrolované osoby, jejich orgány, členové a zaměstnanci poskytnout veškerou potřebnou součinnost, zejména zpřístupnit veškeré dostupné podklady a informace.
88. Na základě výstupů z kontrolní činnosti může dát kontrolní komise podnět statutárnímu orgánu ke svolání nejvyššího orgánu pobočného spolku. V takovém případě je statutární orgán příslušného pobočného spolku povinen nejvyšší orgán svolat tak, aby se sešel nejpozději do 30 dnů. Neučiní-li tak, je kontrolní komise oprávněna svolat nejvyšší orgán pobočného spolku sama. Toto ustanovení se obdobně použije i pro žádost KKP o svolání ČRP.
89. Činnost kontrolních orgánů a jejich kontrolní pravomoc ve vztahu k ostatním orgánům spolku, jakož i pobočným spolkům a jejich orgánům, je upravena vnitřní směrnicí spolku.

90. Evidence členů spolku a všech pobočných spolků je prováděna na pobočných spolcích i v rámci Pionýra elektronicky, v Registračním informačním systému Pionýra.
91. Pobočné spolky mohou tuto evidenci vést souběžně v listinné podobě.
92. Zápisy do evidence členů provádí pověřená osoba v souladu s vnitřním předpisem Pionýra, a to elektronickým záznamem v registračním systému a případným písemným záznamem, je-li o takové evidenci na úrovni registrujícího pobočného spolku rozhodnuto.
93. Výmaz z evidence členů provádí pověřená osoba v souladu s vnitřním předpisem Pionýra na základě písemné žádosti člena.
94. Evidence členů je neveřejná a je zpřístupněna k nahlédnutí kontrolním orgánům Pionýra, Rozhodčí komisi Pionýra a orgánům veřejné moci, pokud takové zpřístupnění bude vyžadováno v souladu s obecně platnými právními předpisy.
95. Pro účely archivace zajišťuje Pionýr centrálně opis evidence členů, který je ukládán v dokumentaci Pionýra. V této písemné podobě jsou ukládány základní informace týkající se členství individuálních členů v příslušném kalendářním roce, jejich příslušnost k pobočnému spolku a informace o funkci, kterou příslušná osoba vykonávala, a její kvalifikaci.
96. Přístup k evidenci členů je omezen pouze na osoby, jež mají oprávnění nakládat s osobními údaji. Těmto osobám je evidence přístupná v závislosti na rozsahu jejich oprávnění pouze na členy a pobočné spolky v jejich působnosti.
97. Potvrzení o členství v Pionýru vydá pobočný spolek, u kterého byl člen registrován, po ukončení jeho činnosti příslušná krajská organizace Pionýra, po ukončení její činnosti Pionýr, ten vydává potvrzení i v případě registrace člena přímo na úrovni hlavního spolku. V případě ukončení činnosti Pionýra bude seznam členů v písemné podobě součástí dokumentace předávané do archivu.
98. Potvrzení o ukončení členství a o vyřazení z evidence členů vydává pobočný spolek, u kterého byl člen registrován.

99. Vnitřní směrnicí spolku (dále také jen směrnice) se rozumí předpisy (pro všechny členy spolku závazné postupy) vydané příslušnými orgány úrovně celorepublikové, krajské či na PS/PC. Platné vnitřní směrnice spolku, vydané orgány celorepublikové úrovně, jsou zapsány v seznamu (Rejstříku vnitřních předpisů), který je veden Ústředím Pionýra.
100. K přijetí prováděcího předpisu k provedení směrnice, zejména příloh, metodických materiálů či vzorů, může směrnice zmocnit jiný orgán. Takto zmocněný orgán je oprávněn, v mezích směrnice a v ní uvedeného zmocnění, přijmout, změnit i zrušit příslušný prováděcí předpis. Prováděcí předpis se zveřejňuje stejným způsobem, jako prováděná směrnice.
101. Zveřejňování směrnic:
     1. veškeré vnitřní směrnice, jakož i důležité výzvy a oznámení, s platností pro všechny organizační jednotky nebo jejich významnou část nebo významný orgán spolku se zveřejňují;
     2. zveřejněný dokument platí za doručený všem členům spolku 1. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dojde k jeho zveřejnění ve vnitřním informačním systému spolku;
     3. ke zveřejnění dochází i sdělením, že směrnice byla vydána s uvedením, kde se s jejím obsahem lze seznámit.
102. Rejstřík vnitřních předpisů:
     1. pro zajištění objektivní informovanosti a dostupnosti vnitřních předpisů spolku se zřizuje Rejstřík vnitřních předpisů;
     2. rejstřík má elektronickou podobu a je přístupný všem členům spolku;
     3. podrobnosti může stanovit vnitřní směrnice spolku.
103. Obdobným způsobem řeší zveřejňování vnitřních předpisů pobočné spolky (KOP, PS a PC). Ve svém jednacím řádu stanoví přesný postup pro zveřejňování.

104. Veškerá činnost uskutečňovaná členy spolku, pobočnými spolky a pionýrskými pracovníky v rámci spolku, musí být v souladu se Stanovami Pionýra a Programem Pionýra.
105. Na zajištění činnosti spolku se mohou podílet i zaměstnanci spolku, zaměstnanci jeho pobočných spolků a dobrovolníci, tj. osoby, které nejsou ani členem spolku, ani zaměstnancem spolku a vyvíjejí činnost ve prospěch spolku bez nároku na odměnu.
106. V rámci spolku mohou vznikat regionální a zájmové celky.
107. Hlavní ani pobočný spolek nesmí uskutečňovat jakoukoli činnost směřující ke vzniku individuálního členství vlastních registrovaných členů, ani jiných osob, v jiném zapsaném spolku nebo politické straně.
108. Člen kolektivního orgánu, který je nadán více hlasy, na základě rozsahu svého mandátu nebo plné moci, nakládá se všemi hlasy jednotně.
109. Vedlejší hospodářská činnost může být uskutečňována buď jako činnost podnikatelská na základě podnikatelského oprávnění, nebo jako jiná výdělečná činnost, která není podnikáním. Tyto činnosti lze uskutečňovat jen tehdy, pokud činnost slouží k podpoře hlavní činnosti, nebo spočívají v hospodárném využití spolkového majetku, přičemž vždy musí být prováděny v souladu s právním řádem ČR.
110. O rozsahu a způsobu provádění vedlejší hospodářské činnosti Pionýra rozhoduje VVP.
111. O rozsahu a způsobu vedlejší hospodářské činnosti pobočného spolku rozhoduje výkonný orgán pobočného spolku. V případě vedlejší hospodářské činnosti na základě podnikatelského oprávnění,
     1. rozhodnutí nabývá účinnosti jeho schválením VVP;
     2. na základě rozhodnutí VVP je rozšířena zakladatelská listina pobočného spolku, která se současně pobočnému spolku v novém znění vydá;
     3. pobočný spolek je pak povinen do 10 dnů ode dne převzetí podnikatelského oprávnění jeho ověřenou kopii doručit do sídla hlavního spolku pro zápis tohoto oprávnění do příslušného rejstříku.
112. Pokud pobočný spolek neplní podmínky čl. 109, může ho ČRP vyzvat k ukončení vedlejší hospodářské činnosti nebo její části. Hlavní spolek je také oprávněn na základě usnesení ČRP podat žádost o ukončení podnikatelského oprávnění příslušným orgánům ČR.

1. Pro pobočné spolky
   113. Hlavní spolek podává návrhy na zápis pobočných spolků do spolkového rejstříku, zápis změn zapsaných údajů jednotlivých pobočných spolků do spolkového rejstříku a na výmaz pobočných spolků ze spolkového rejstříku. Hlavní spolek rovněž vkládá do příslušné sbírky listin spolkového rejstříku dokumenty pobočných spolků. Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do spolkového rejstříku a zaniká dnem výmazu. Pobočné spolky, vzniklé před účinností zák. 304/2013 Sb. O veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, mají den svého vzniku vyznačen v zakládací listině.
   114. Každý pobočný spolek Pionýra má způsobilost mít práva a povinnosti a nabývat je (právní osobnost), pokud při jeho založení není stanoveno jinak, s těmito omezeními:
        
        1. nesmí nakládat (zcizovat, zatěžovat, dlouhodobě pronajímat atp.) s nemovitým majetkem subjektu bez předchozího souhlasu Pionýra (hlavního spolku);
        2. nesmí zcizovat movitý majetek, činící více než 10 % jeho majetku, za cenu nižší než obvyklou, bez předchozího souhlasu Pionýra (hlavního spolku). Pokud se cena obvyklá určit nedá nebo se dá určit jen s nadměrnými obtížemi, vychází se z pořizovací ceny a uplatněných odpisů. Podrobnosti stanovuje vnitřní předpis spolku;
        3. nesmí poskytovat bezúplatná plnění v hodnotě více než 10 % svého majetku dalším subjektům bez předchozího souhlasu Pionýra (hlavního spolku);
        4. nesmí přijímat a poskytovat půjčky a přijímat úvěry v celkovém rozsahu překračujícím 20 % svého majetku, maximálně však 500.000 Kč, bez předchozího souhlasu Pionýra (hlavního spolku). Pro posouzení tohoto limitu se vždy použije celkový součet všech poskytnutých půjček a celkový součet všech přijatých půjček a úvěrů.
        Tato omezení mohou být vymezena jinak (zúžena nebo rozšířena) při založení pobočného spolku.
   115. Pobočný spolek není oprávněn nakládat, vyjma užití pro vlastní činnost, s jednotícími prvky Pionýra dle části IV., zejména uzavírat ohledně těchto jednotících prvků licenční a jiné smlouvy opravňující k jejich užití či udělovat jinou formu souhlasu k jejich užití. To platí, i pokud je jednotící prvek chráněn jako nehmotný statek (např. ochranná známka).
   116. Pobočný spolek se může stát individuálním členem jiného zapsaného spolku (na základě svazového principu nebo kolektivního členství), je-li to v souladu s cíli a principy činnosti Pionýra.
   117. Pobočné spolky prokazují každoročně vždy k 28. únoru, že splňují podmínky pro existenci pobočného spolku. Pionýrské skupiny a pionýrská centra předkládají povinnou dokumentaci cestou krajských organizací Pionýra, přičemž termín pro doložení veškeré dokumentace na KOP je stanoven na 31. ledna. Náhradní termín se stanovuje s lhůtou 30 dnů od výzvy s tím, že odeslání výzvy musí proběhnout nejpozději do 15 dnů po stanoveném termínu předání. Obdobně postupují odpovědné statutární orgány i v případě, že doložená dokumentace vykazuje závažné vady s tím, že lhůta pro odeslání výzvy se prodlužuje na 60 dnů v případě podkladů dle čl. 79.
   118. Každoročně do 31. 5. předkládají pobočné spolky podklady stanovené v čl. 79. Pionýrské skupiny a pionýrská centra předkládají povinnou dokumentaci cestou KOP, přičemž termín pro doložení této dokumentace si KOP stanovuje tak, aby dostála svým kontrolním povinnostem.
   119. Pokud pobočné spolky ani v náhradním termínu, stanoveném výzvou statutárního orgánu Pionýra u KOP, nebo statutárního orgánu KOP u ostatních pobočných spolků, požadovanou dokumentaci v úplném rozsahu nedoloží, má se za to, že orgány pobočného spolku nejsou schopny řádně naplňovat výkon svých povinností, a pobočnému spolku je stanoven správce v nečinnosti. V případě PS nebo PC se jím stává předseda příslušné KOP, v případě KOP se jím stává předseda Pionýra, pokud VVP nejmenuje v odůvodněných případech správcem jinou osobu.
2. Pro orgány spolku a pobočných spolků
   120. Usnesení orgánů Pionýra a pobočných spolků jsou platná a účinná, nestanoví-li orgán účinnost v termínu pozdějším, ihned po jejich řádném přijetí a zveřejnění v souladu s jednacím řádem příslušného orgánu.
   121. Pokud je podle stanov rozhodující pro určení jakékoli skutečnosti (např. počet delegátů) počet registrovaných členů spolku nebo registrovaných členů pobočného spolku, pak je dnem rozhodným pro určení tohoto počtu 31. 12. předcházejícího roku, pokud není výslovně stanoveno jinak.
   122. Kolektivní orgány a pracovní orgány Pionýra a jeho pobočných spolků:
        
        1. jsou schopny se usnášet, je-li na jednání přítomna nebo na základě plné moci zastoupena nadpoloviční většina členů orgánu oprávněných hlasovat, v případě schůze formou delegátů musí být přítomni delegáti disponující nadpoloviční většinou hlasů;
        2. rozhodují veřejným hlasováním, které se provádí, pokud ten který orgán nerozhodne o tajném hlasování, přičemž usnesení je přijato – mimo stanovami, řádem pro přípravu a jednání VZP, či zákonem daných výjimek – nadpoloviční většinou přítomných hlasů rozhodujících;
        3. mohou v případě potřeby rozhodovat per rollam (mimo jednání), nebo jednat a rozhodovat distančně, s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku. Podrobnosti mohou stanovit příslušné jednací řády, zásady dle bodů a) a b) však musí být dodrženy;
        4. v případě, že rada není usnášeníschopná, svolavatel svolá náhradní jednání ve lhůtě do 15 dní. Náhradní jednání se musí sejít nejpozději do 6 týdnů od původního termínu a může jednat jen o záležitostech zařazených na pořad předchozího jednání. Usnesení jsou platná za účasti libovolného počtu členů orgánu či delegátů;
        5. podrobnosti svolávání, organizace a průběhu jednání upravují jednací řády orgánu či pobočného spolku. Pokud pobočný spolek nerozhodne o změně či doplnění jednacího řádu, jsou pro něj závazné jednací řády stanovené vnitřní směrnice hlavního spolku;
        6. statutární orgán pobočného spolku svolá jednání rady pobočného spolku, pokud o to prokazatelně požádá výkonný orgán pobočného spolku nebo alespoň 1/3 členů rady. Jednání se musí uskutečnit nejpozději do dvou měsíců od podání žádosti. Radu svolá dle předchozí věty i hospodář/ekonom v případě, že na něj přešla práva a povinnosti statutárního orgánu pobočného spolku. Při nečinnosti statutárního orgánu svolá jednání kterýkoliv člen rady.
   123. Rady mohou zvolit více delegátů pro jednání příslušného orgánu, nejvýše však do počtu hlasů, na které má pobočný spolek nárok, přičemž pokud jich zvolí méně, určí každému počet hlasů, kterými disponuje, do celkového nároku subjektu.
   124. V odůvodněných případech má právo předseda Pionýra svolat jednání výkonného orgánu pobočného spolku a předseda krajské organizace svolat jednání výkonného orgánu pobočného spolku v působnosti KOP.
3. Pro funkcionáře spolku
   125. Každý oddílový vedoucí, zástupce oddílového vedoucího, vedoucí družiny a instruktor musí, pokud nejsou stanovami stanoveny další podmínky, před jmenováním písemně prohlásit, že souhlasí se jmenováním a že je mu znám obsah práv a povinností, které mu jmenováním vzniknou. Musí být členem spolku a být bezúhonný. Současně musí oddílový vedoucí a zástupce oddílového vedoucího dosáhnout nejpozději v den jmenování do funkce věku 18 let, vedoucí družiny a instruktor věku 15 let.
   126. Osoby zvolené nebo jmenované k vykonávání funkcí voleného orgánu nebo člena kolektivního orgánu musí, pokud nejsou stanovami požadovány další podmínky:
        
        1. být členy spolku;
        2. před volbou nebo jmenováním písemně prohlásit, že souhlasí s volbou nebo jmenováním a že je jim znám obsah práv a povinností, které jim volbou nebo jmenováním vzniknou, že nejsou v úpadku ve smyslu platné právní úpravy;
        3. být bezúhonné;
        4. být starší 15 let u členů volených kolektivních orgánů, jinak musí být starší 18 let, není-li těmito stanovami nebo obecně závaznou právní normou stanoveno jinak. Volený delegát na všech úrovních je posuzován jako člen kolektivního orgánu.
   127. Všichni funkcionáři spolku musí mít nebo si musí do stanovené doby od prvního jmenování nebo zvolení do funkce doplnit požadovanou kvalifikaci. Podrobnosti a přesné požadavky na kvalifikaci pro výkon konkrétní funkce stanoví vnitřní směrnice spolku. Nesplnění kvalifikačních podmínek povinných ke dni zahájení funkce brání volbě nebo jmenování. Nesplnění kvalifikační podmínky stanovené k doplnění ve lhůtě po zahájení výkonu funkce je důvodem k odvolání z funkce.
   128. Za bezúhonného se pro účely těchto stanov nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, trestný čin hospodářský a proti majetku, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
   129. Funkční období jmenovaných a volených funkcionářů pionýrských skupin a pionýrských center není časově omezeno, pokud jmenující nebo volící orgán před volbou či jmenováním takové omezení nestanoví. Funkční období ostatních volených orgánů činí nejdéle 5 let. Výkon funkce však nezanikne do zvolení funkcionáře nového.
4. Pro zánik funkce
   130. Každý funkcionář může ze své funkce odstoupit, musí však své odstoupení písemně oznámit a výkon jeho funkce končí uplynutím 2 měsíců od doručení oznámení. Výkon funkce rovněž končí dnem zániku členství funkcionáře ve spolku, odvoláním z funkce nebo volbou nebo jmenováním do funkce doposud zastávané jinou osobou nebo opětovnou volbou stejné osoby. Orgán, který provedl volbu nebo jmenování, může stanovit i pozdější datum započetí výkonu funkce. K témuž dni zanikne výkon funkce osoby, která doposud tuto funkci zastávala. Výkon funkce končí také předběžným opatřením nebo rozhodnutím vydaným podle Disciplinárního řádu.
   131. V případě zániku funkce předsedy komise, přechází výkon funkce předsedy na místopředsedu komise.
   132. Odstupuje-li ze své funkce statutární orgán pobočného spolku, je povinen své odstoupení písemně oznámit pobočnému spolku, vůči kterému odstoupení činí, a hlavnímu spolku cestou Ústředí Pionýra.
5. Pro zrušení nebo přeměnu pobočných spolků
   133. Pobočné spolky Pionýra mohou být zrušeny s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li jejich majetek na právního nástupce v rámci Pionýra. Zrušení formou rozdělení není přípustné. Zrušení a zánik pobočného spolku probíhá vždy v souladu s občanským zákoníkem, dalšími právními předpisy a vnitřní směrnicí spolku.
   134. Jako přeměna pobočných spolků je povolena jen forma odštěpením pobočného spolku v souladu s občanským zákoníkem, dalšími právními předpisy a vnitřní směrnicí spolku.
   135. Při zrušení pobočného spolku s likvidací se postupuje podle občanského zákoníku s tím, že:
        
        1. likvidátor nemusí být členem spolku;
        2. likvidátorem se zpravidla jmenuje osoba, která byla posledním statutárním orgánem pobočného spolku, ledaže jsou zde skutečnosti, které by vylučovaly řádné plnění povinností likvidátora. Není-li možné jmenovat ji likvidátorem, pak se jím jmenuje poslední hospodář nebo ekonom pobočného spolku, ledaže jsou zde skutečnosti, které by vylučovaly řádné plnění povinností likvidátora. Každý z nich je povinen funkci vykonávat a tato povinnost nezaniká ani ukončením členství ve spolku. Není-li možné jmenování ani jednoho z nich, lze jmenovat likvidátorem jinou osobu. Podrobnosti řeší vnitřní směrnice spolku;
        3. likvidátor může být zproštěn funkce na vlastní žádost jen tehdy, pokud prokáže jednak, že jsou zde objektivní skutečnosti, které mu brání v řádném plnění povinností likvidátora, jednak že plnil své povinnosti likvidátora řádně a včas;
        4. o ukončení likvidace a naložení s likvidačním zůstatkem rozhoduje VVP s přihlédnutím k návrhu likvidátora, a to vždy tak, aby likvidační zůstatek byl využit pro zajištění hlavní činnosti spolku.
6. Pro ochranu pobočných spolků ohrožených nečinností
   136. Pokud pobočný spolek nejméně po dobu tří měsíců nevyvíjí činnost (pobočný spolek v nečinnosti), jmenuje VVP správce pobočného spolku, přičemž okamžikem jmenování se správce stává statutárním orgánem tohoto pobočného spolku, zapisovaným do spolkového rejstříku. Zároveň je ukončen výkon funkce všech dosavadních orgánů pobočného spolku a jejich práva a povinnosti přechází na správce. Podrobnosti stanoví vnitřní směrnice spolku.
   137. Pobočný spolek nevyvíjí činnost zejména pokud:
        
        1. nezajišťuje organizačně a ekonomicky svoji činnost vyplývající ze zakladatelské listiny pobočného spolku, vnitřních předpisů Pionýra a obecně platných právních předpisů, které se k této činnosti vztahují, nebo
        2. nemá obsazeny funkce v rozsahu stanoveném těmito stanovami nebo je průkazné, že tyto orgány nevykonávají svoji působnost v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy Pionýra a obecně platnými právními předpisy, nebo
        3. není schopen prokázat volbu některého ze svých orgánů nebo jsou důvodné pochybnosti o souladu této volby s těmito stanovami nebo se zákonem, nebo
        4. pokud tak určují tyto stanovy.
   138. Návrh na rozhodnutí o jmenování správce je oprávněn podat kterýkoli člen spolku registrovaný u pobočného spolku v nečinnosti, předseda Pionýra nebo předseda územně příslušné KOP.
   139. VVP rozhoduje o změně správce a o jeho odvolání. Pokud je dočasnou správou odstraněna příčina, pro kterou byl správce jmenován, odvolá VVP správce a rozhodne o ukončení dočasné správy.
   140. Proti rozhodnutí o jmenování správce mohou osoby, které jsou oprávněny k podání návrhu, podat odvolání (podá-li odvolání více osob, projednávají se všechna odvolání ve společném řízení). Odvolání nemá odkladný účinek. Pozdějším zrušením rozhodnutí není dotčena platnost úkonů vykonaných správcem jménem pobočného spolku.
   141. Správce musí být fyzickou osobou a je pionýrským pracovníkem ve smyslu čl. 20 písm. b):
        
        1. musí být starší 18 let a mít odpovídající kvalifikační předpoklady;
        2. odpovídá za škodu, která vznikne porušením jeho povinností;
        3. má právo na náhradu nutných a účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou a které vynaložil při plnění povinností správce. Na to mu může být poskytnuta záloha. Náklady spojené s činností správce nese pobočný spolek v nečinnosti. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis spolku;
        4. má právo požadovat vydání dokumentace a majetku jím spravovaného pobočného spolku v nečinnosti. Členové rady pobočného spolku, výkonného orgánu pobočného spolku, jeho hospodář nebo ekonom a členové kontrolní komise pobočného spolku a každý, kdo má v držení, jsou povinni správci vydat veškerou dokumentaci (tj. písemnosti a doklady) a majetek pobočného spolku.
   142. Správce je povinen:
        
        1. vykonávat svou funkci s odbornou péčí;
        2. shromáždit dostupnou a známou dokumentaci a známý majetek pobočného spolku;
        3. podávat o své činnosti zprávy VVP;
        4. postupovat v souladu s právním řádem ČR, těmito stanovami a vnitřními předpisy spolku;
        5. do šesti měsíců ode dne ustanovení do funkce:
           
           1. svolat jednání rady pobočného spolku, učinit vše, co je nutné k obnovení činnosti pobočného spolku a zařídit novou volbu jeho orgánů. V případě obnovení činnosti pobočného spolku předá správce statutárnímu orgánu pobočného spolku veškerou dokumentaci (tj. písemnosti a doklady) a majetek, které převzal. Pokud se obnova činnosti nepodaří, pak
           2. navrhnout VVP rozhodnutí o změně nebo zrušení pobočného spolku a způsob zrušení, nebo
           3. v odůvodněných případech navrhnout VVP prodloužení doby trvání nečinnosti až o dalších 12 měsíců, kdy znovu postupuje dle tohoto bodu e).
7. Kooptace členů volených orgánů
   143. Pokud některému z členů volených kolektivních orgánů uvedených v čl. 145 zanikne výkon funkce, může dotčený orgán, pokud počet jeho členů neklesl pod 50 %, na svém jednání kooptovat nového člena nebo členy a tuto kooptaci poté předkládá ke schválení nejbližšímu jednání orgánu, který orgán zvolil. V případě orgánů volených výročním zasedáním Pionýra přísluší schválení kooptace České radě Pionýra.
   144. Nepotvrzení kooptace se nedotýká platnosti rozhodnutí orgánem přijatých v době, kdy jeho členem byla kooptovaná osoba, jejíž kooptace nebyla potvrzena.
   145. Kooptace podle toho článku je možná pouze:
        
        1. u vedení pionýrské skupiny;
        2. u výkonných výborů všech stupňů;
        3. u kontrolních komisí všech stupňů;
        4. u Rozhodčí komise Pionýra.

146. V případě ukončení činnosti Pionýra nabídne likvidátor zbylý likvidační zůstatek jiné veřejně prospěšné právnické osobě s obdobným účelem hlavní činnosti, jako je hlavní činnost Pionýra.

147. Stanovy Pionýra mohou být změněny nebo zrušeny jen nejvyšším orgánem Pionýra. Omezení práv nebo rozšíření povinností člena spolku lze upravit ve stanovách jen se souhlasem více jak 2/3 hlasů rozhodujících přítomných delegátů výročního zasedání Pionýra. V případě, že se schválený dokument Pionýra dostane do rozporu s dalšími nově schválenými obecně závaznými právními předpisy, provede potřebné změny ČRP. Organizační jednotky Pionýra informuje do 30 dnů. Nejvyšší orgán Pionýra je potvrdí dodatečně.

148. Pionýrská centra evidovaná před zahájením jednáním XI. VZP se i nadále řídí dle bodu VI.B. stanov ve znění schváleném X. VZP dne 13. 11. 2021. Ostatní ustanovení stanov jsou pro ně závazná v platném znění.
149. Ustanovení platná pro Českou radu Pionýra pro období po ukončení XII. VZP:
     1. první funkční období České rady Pionýra podle čl. 64 přijatého XII. VZP začíná 15. 4. 2026 a končí 31. 10. 2029. Dále se pak funkční období řídí dle čl. 64 písm. c);
     2. krajské rady Pionýra jsou povinny zvolit své delegáty do ČRP na první funkční období tak, aby informace o této volbě byla předána hlavnímu spolku do 31. 3. 2026;
     3. mandát dosavadních členů ČRP zaniká dne 14. 4. 2026.
150. Změny názvů orgánů hlavního spolku nebo pobočných spolků a změny označování jednotlivých článků, odstavců a pododstavců ve Stanovách Pionýra přijatých XII. VZP se automaticky promítnou i do všech ostatních vnitřních předpisů a dokumentů Pionýra a jeho pobočných spolků. Praktickou změnu zajistí statutární orgány daných organizačních jednotek. Tato změna se týká i dokumentů přijatých XII. VZP.
151. Tyto stanovy vstupují v platnost okamžikem jejich schválení XII. výročním zasedáním Pionýra a nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2026.