Směrnice o hlavní činnosti

Vymezení hlavní činnosti Pionýra

1. Výchovu v Pionýru chápeme jako dlouhodobé vzájemné působení dětí a vedoucích, které obohacuje obě strany a směřuje k výchově jednotlivce, k jeho poznání a rozvoji, tvorbě hodnotového systému, utužování povahy, získávání dalších vědomostí, dovedností, postojů a návyků, tj. kompetencí. Přitom cílem není jen prostá znalost, ale také schopnost ji správně použít.
2. Dítě v našem pojetí není pasivním příjemcem, ale činorodou osobností utvářející kolektiv i sebe sama.
3. Činnost Pionýra je prostředkem k naplňování výchovných cílů, přičemž k témuž cíli může vést mnoho různých cest. Tato rozmanitost odlišuje Pionýra od jiných organizací a spolků či forem prosté výplně volného času, stejně jako nenáboženský přístup, koedukované kolektivy, týmovost, účast dětí na rozhodování, mezigenerační prolínání atd.
4. Všestrannost v náplni se projevuje užíváním různých přístupů. Základem je celoroční systematická práce s dětmi a mládeží vrcholící o letních prázdninách táborem – k ní je přednostně směřována veškerá podpora. Probíhá:
   1. pro organizované děti formou oddílové činnosti – vnímaná jako klíčová, vycházející z Ideálů Pionýra i potřeb a možností členů kolektivu;
   2. pro neorganizované děti a mládež zpravidla formou volnočasových klubů – významná pro svůj obecný přínos.
5. Pionýr je společenství žijící bohatým vnitřním životem, jehož základem je soustavná, pravidelná činnost oddílů. Užitečná a nezastupitelná jsou i spolková setkání a další akce.

Účel předpisu

1. Směrnice pracuje s tzv. minimálním standardem, který musí být pro danou formu činnosti dodržen. Stanovuje práva a povinnosti jednotlivých funkcionářů a subjektů zabezpečujících průběžnou činnost či jednotlivé konkrétní aktivity. Obsahuje také řadu kvalifikovaných doporučení, která sjednocují a vymezují postupy a funkce všech pobočných spolků Pionýra při zajišťování hlavní činnosti. Je informačním zdrojem pro zodpovědné osoby.
2. Smyslem je jasně a na potřebném stupni obecnosti:
   1. popsat a upřesnit jednotlivé, typické a nejčastější způsoby výchovné práce;
   2. vymezit podmínky, které je třeba pro jejich uskutečňování vytvářet a naplňovat;
   3. stanovit konkrétní prováděcí postupy, včetně požadavků na personální zajištění, a bezpečnostní pravidla;
   4. stanovit odpovědné osoby, způsoby delegování dílčích činností a provádění kontroly;
   5. vyjádřit, že pokud se jedná o činnost atypickou, je třeba postupovat podle předpisů, které jsou pro případ obsahově a účelově nejbližší;
   6. prokázat nastavení jasných vnitřních standardů;
   7. poskytnout vodítko pro posuzování situací a mimořádných událostí, které při činnosti mohou nastat.

Prameny hlavní činnosti

1. Stanovy Pionýra a Program Pionýra, v nichž jsou popsány základní společné principy, cíle a hodnoty, které při činnosti rozvíjíme.
2. Nabídkové programy, zahrnující všechny hlavní principy a zvláštnosti pionýrské činnosti. Obsahují:
   1. výchovné cíle;
   2. věkové kategorie;
   3. výchovné nástroje;
   4. výchovnou nabídku, která odpovídá na to, co dětem a vedoucím činnost v pionýrských oddílech přináší;
   5. metodickou podporu;
   6. náměty pro osobní rozvoj.
3. Tradice oddílů, pionýrských skupin, jednotlivých akcí a Pionýra jako celku či jeho dalších organizačních jednotek.
4. Statuty soutěží a přehlídek Pionýra, pravidla tradičních i netradičních her a sportů.
5. Směrnice neshrnuje obecně závazné právní normy, neboť by šlo o souhrn časově velmi podmíněný.

Základní pojmy

Vymezení základních užívaných pojmů přispívá k lepšímu chápání a propojuje jednotlivé části směrnice. Stručně objasněné obsahy pojmů:

Dětský aktiv	dětští členové kolektivu, podílející se přiměřeně věku na řízení jeho činnosti, například prací v oddílové radě.
Dobrovolník	osoba vykonávající prospěšnou činnost nad rámec svých povinností.
Dohled/dozor (jde o dva obsahem na roveň postavené pojmy, přičemž pojem „dohled“ je obecně, „dozor“ je užíván zvlášť v oblasti školství)	činnost osob s odpovídající kvalifikací a v odpovídajícím počtu realizovaná s cílem zajištění průběhu akce a bezpečnosti účastníků činnosti, zvláště pak dětí a mládeže, přítomnost osob buď přímo v místě a čase realizované činnosti, nebo v místě, které je všem účastníků známé a dostupné tak, aby mohli vyhledat potřebnou pomoc, nebo v místě, ze kterého jsou schopni zajištění bezpečnosti a průběh realizované činnosti v dostatečné míře kontrolovat a průběžně vyhodnocovat.
Ideály Pionýra	základní hodnoty, které předáváme výchovnou prací. Vnímáme je jako vodítka v konkrétních situacích, jako mety, k nimž se stále přibližujeme.
Jednotící prvky	jsou symboly Pionýra, jejichž účelem je spojovat pobočné spolky, jednotlivé oddíly a členy a sloužit tak k vytváření větší sounáležitosti spolku. Vycházejí jak z tradic spolku, tak aktuálních trendů.
Krizový plán (dříve traumatologický)	stanovuje jednoduchá a účelná opatření, která slouží k bezprostřední pomoci při mimořádných událostech, včetně uvedení čísel tísňového volání.
Krizová situace	poměry ohrožující život, zdraví, majetek, životní prostředí, kulturní statky, nebo dokonce vnitřní bezpečnost státu a veřejný pořádek. Situaci nelze vyřešit běžnými postupy.
Mimořádná událost	náhlý závažný stav či okolnost, která významně naruší normální běh činnosti a dochází k bezprostřednímu ohrožení zdraví či života, k narušení bezpečnosti, škodám na majetku či ohrožení životního prostředí.
Pořadatel	subjekt zajišťující danou akci, tj. PS, PC, KOP nebo Pionýr.
Pionýrský pracovník	osoba zvolená nebo jmenovaná k výkonu dlouhodobé funkce. Jejich postavení určují Stanovy Pionýra, podmínkou volby či jmenování je členství ve spolku, odborná, morální, zdravotní způsobilost a bezúhonnost. Pro účely této směrnice se pionýrským pracovníkem, odchylně od Stanov Pionýra, rozumí i osoby zvolené k výkonu dlouhodobé funkce v rámci pionýrského centra, krajské organizace a hlavního spolku. Má odpovídající kvalifikaci stanovenou touto směrnicí.
Prevence rizik	všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření spolku, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Programově-organizační zabezpečení (POZ)	dokument vymezující základní parametry akce (co, kdo, kdy, kde, proč, za kolik…) a způsob její prezentace, na jeho základě jsou akce schvalovány příslušnými orgány.
Přímá práce s dětmi a mládeží	Činnost nebo aktivita, při které pověřená osoba (pracovník) působí na děti a mládež zpravidla za účelem jejich výchovy, vzdělávání, rozvoje, rekreace, zábavy nebo zajištění potřebné péče. Zpravidla se jedná o působení v rámci pravidelných schůzek oddílů a klubů, jednodenních a vícedenních akcí a táborů. Přímou prací s dětmi a mládeží se rozumí veškeré činnosti u kterých dochází k přímé interakci pracovníka s cílovou skupinou a osobnímu kontaktu. Za přímou práci s dětmi a mládeží se nepovažují činnosti podpůrného charakteru jako jsou např. příprava výchovných a vzdělávacích materiálů k přímé činnosti následně využívaných, administrativní a další podpůrné činnosti.
Riziko	pojem, kterým se rozumí kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví účastníka činnosti, vystaveného při realizované činnosti jednomu nebo více potenciálním zdrojům úrazů nebo ohrožení zdraví. Druhy: subjektivní: závislé na činnosti zúčastněných; objektivní: nezávislé na činnosti zúčastněných.
Rizikové chování	chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost.
Rodič	osoba vykonávající rodičovskou odpovědnost, užívá se i pojem zákonný zástupce. Je to člověk, který má vůči dítěti povinnosti a práva daná rodičovskou odpovědností, většinou se jedná o otce a matku.
Úraz	poškození zdraví nebo smrt účastníka, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při činnosti nebo v přímé souvislosti s ní.
Věkové kategorie	určují pro jaký věk a v jakých věkových rozmezích organizovat výchovu.
Výchovné cíle	konkrétně rozpracovávají poslání Pionýra a vychází z naší představy lidí, kteří projdou pionýrskou výchovou (více Program Pionýra).
Výchovná činnost	je plánovitý systematický rozvoj členů Pionýra směřující k vytváření systému znalostí, dovedností a postojů. Rozvíjí a podporuje klíčové kompetence, které umožňují další seberozvíjení a orientaci ve světě a v životě.
Výchovné formy	ustálené užívané podoby činnosti.
Výchovné metody	zobecněné, promyšlené a ověřené postupy, které slouží k řešení určitého typu problému a přispívají k dosažení stanoveného cíle.
Výchovné nástroje	zahrnují širokou škálu konkrétních prostředků pro činnost – výchovné programy, soutěže, celostátní projekty a akce apod.
Základní principy	nejobecnější požadavky, pravidla či zásady shrnující podstatné myšlenky, které jsou určující a příznačné všem podobám výchovné práce, veškeré činnosti. (Programové jsou vymezeny v Programu Pionýra.)
Zřizovatel	je právní subjekt, který zřizuje své organizační jednotky. V tomto vztahu je například Pionýr k pionýrské skupině nebo pionýrská skupina k oddílu či klubu.

Související předpisy

Prvotními dokumenty pro směrnici o hlavní činnosti jsou: Stanovy Pionýra a Program Pionýra.

Materiály, které mají přímou vazbu a souvislost, jsou především:

1. obecně platné právní předpisy týkající se činnosti spolku;
2. vnitřní předpisy Pionýra;
3. metodické a vzdělávací materiály vydané Pionýrem.

Obecný úvod

V Pionýru vnímáme dětství jako svébytné a plnohodnotné období života a přispíváme k tomu, aby ho děti prožívaly šťastně, s úměrnou citovou, rozumovou, tělesnou i pracovní zátěží. Z toho vychází obsah činnosti a stanovené výchovné cíle, formy a metody práce užívané v pionýrských kolektivech. Bohatá a zajímavá činnost je navíc i předpokladem bezpečného prostředí, protože nevytváří prostor pro rizikové situace plynoucí z neorganizovanosti a nudy.

Výchova a pojetí dítěte

Vnější vlivy

Výchovné působení je složitý proces, na který má vliv aktuální situace ve společnosti, pedagogicko-psychologické zákonitosti vývoje osobnosti dítěte, sociální prostředí, množství volného času dětí i pionýrských pracovníků, místní tradice či přírodní podmínky. Situaci ovlivňují též roční období, existence klubovny, velikost obce… - to vše vytváří určité předpoklady a možnosti pro naši činnost. Náměty a postupy nelze mechanicky přejímat bez jejich přizpůsobení reálným podmínkám.

Obecné prvky

1. V činnosti Pionýra jsou promítány obecné prvky neformální výchovy a náplně volného času, v praxi se mohou vzájemně prolínat:
   1. aktivní oddech, rekreace, zábava, hygiena, výchova k účelnému využití volného času;
   2. tělesná výchova, sport, turistika a pobyt v přírodě;
   3. aktivity, které prohlubují zájem o veřejné otázky a o společenské dění, včetně veřejně prospěšné a charitativní činnosti;
   4. uspokojování a rozvoj zájmů ze všech oblastí vědy a techniky, kultury, umění a sportu;
   5. práce s prostředky masové komunikace – internet, rozhlas, film, televize, tisk;
   6. rozvíjení schopností a talentů;
   7. účast na organizování činnosti, samosprávné řešení vlastních záležitostí.
2. Základním výchovným prostředkem v Pionýru je hra, která může zahrnovat všechny výše uvedené obecné prvky. Další typické principy naší činnosti jsou podrobně popsány v Programu a Stanovách Pionýra.

Výchova v Pionýru

Východiskem pro tvorbu obsahu činnosti Pionýra je naše pojetí dítěte a výchovy:

1. dítě není pasivní objekt, na který je třeba jednostranně výchovně působit, ale aktivní subjekt podílející se na utváření kolektivu, náplně jeho činnosti i na vlastním osobním rozvoji;
2. dětství nevnímáme pouze jako přípravu na „produktivní věk“, proto neusilujeme o jednostrannou specializaci a maximální výkon, ale o všestranný rozvoj osobnosti, podpořený poutavými zážitky v kolektivu kamarádů;
3. při činnosti vytváříme podmínky pro zapojení dětí se specifickými vzdělávacími potřebami;
4. výchovnou práci upřednostňujeme demokratický přístup, při němž vedoucí vychází z věkových a individuálních zvláštností a autoritu uplatňuje v míře vyžádané konkrétní situací. Krajní přístupy, svobodně liberální ani autoritativně manipulativní, běžně neuplatňujeme;
5. u dětí stejně jako u vedoucích platí princip dobrovolnosti. Proto, pokud to okolnosti umožňují, volíme pozitivní způsoby motivace. Z dlouhodobého hlediska jde i o součást výchovy k dobrovolnictví;
6. princip svobody se projevuje demokratičností, koedukovaností a nenáboženským přístupem.

Cíle

Ideály Pionýra jsou základním hodnotovým rámcem, který určuje hlavní cíle. Při tvorbě praktického obsahu činnosti je nutné stanovovat konkrétní výchovné cíle.

1. Tyto cíle musí vždy být v souladu s Programem Pionýra a vycházet z věkových a individuálních zvláštností účastníků činnosti.
2. Je nutné stanovovat cíle dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé.
3. Konkrétní cíle se stanovují i pro jednotlivé činnosti. Obzvlášť u nich je nutné dát pozor na nezaměňování cílů s prostředky!
4. Na stanovování cílů (pro kolektiv i pro rozvoj jednotlivců) a hodnocení jejich dosažení se v přiměřené míře podílejí i děti.
5. Naplňování výchovných cílů je předmětem průběžného hodnocení, na jeho základě mohou být upraveny.

Cílové skupiny

Členové

Podmínky členství popisují Stanovy Pionýra. Při výchovné práci se členy zohledňujeme jejich věkové kategorie od nejmladších přes dospívající až po dospělé členy. Nespornou výhodou práce se členy je možnost dlouhodobého a individuálního výchovného působení.

Nečlenové

Účast na činnosti Pionýra není podmíněna členství. Nečlenové se do ní zapojují hlavně prostřednictvím volnočasových klubů a otevřených akcí. Nečlenům je otevřena i velká část dalších aktivit Pionýra, včetně táborů – to umožňuje výchovné působení v rozsahu výrazně přesahujícím hranice členské základny.

Rodiče

1. Kladný obraz Pionýra v mysli rodičů je jednou ze základních podmínek utváření dobrého jména Pionýra ve společnosti.
2. Funkční vazby s rodiči jsou důležitou součástí dlouhodobé výchovné práce s dětmi. Umožňují zapojení rodičů do našich aktivit a mohou pomoci při řešení výchovných situací.

Odborná veřejnost

Dobré vazby Pionýra s odbornou veřejností (zástupci státních a vzdělávacích institucí) jsou prospěšné pro další rozvoj činnosti Pionýra i pro utváření dobrého obrazu našeho spolku ve společnosti (viz statut uznané NNO).

Výchovné nástroje, metody a vlivy

Pionýrská metoda

Pionýr cílevědomě užívá soustavu vzájemně se ovlivňujících a provázaných složek tvořících „pionýrskou metodu“, vymezenou v Programu Pionýra („Kdo jsme“). Jde o ucelený způsob práce, jehož uplatnění zajistí dosažení výchovných cílů (příkladným provedením jsou výchovné programy) a současně odlišuje pionýrskou činnost od náplně jiných institucí působících v oblasti neformální výchovy. Jejími klíčovými složkami jsou:

1. hra - základní výchovný prostředek, jde o výchovu činností;
2. spolupráce – nástroj socializace pro uplatnění dítěte ve společnosti;
3. participace – podíl na rozhodování o činnosti a aktivní zapojení do plánování, realizace a hodnocení činnosti;
4. ideál - stav, ke kterému se pionýr svým chováním chce přiblížit.

Využití obecných metod

Obecné pedagogické metody využívá vedoucí oddílu či klubu dle konkrétní potřeby a stanoveného cíle. Zvláštní důraz musí klást na vlastní osobní příklad a jednotu slov a činů.

Výchovné nástroje a vlivy

Pro naši činnost se nabízí množství postupů. Při jejich výběru klademe důraz na aktivitu, přiměřenost, respektování názorů dítěte, samostatnou práci a rozvoj týmu.

1. Mezi základní nástroje patří:

   1. hry a další aktivity pro rozvoj kompetencí (klíčových) (příloha II.1), včetně schopnosti řešit problémy;
   2. týmová spolupráce jako prostředek nejen k rozvoji oddílu; dává dětem řadu kompetencí, které uplatní v životě;
   3. soutěžení, při kterém jde o poměřování sil v duchu fair play, protože hlavním cílem není výkon, jde především o výchovný vliv situací a vztahů, v nichž se tyto výkony uskutečňují;
   4. podpora zájmů, směřující k rozvoji osobnosti a lepšímu uplatnění dětí při činnosti v oddílu či klubu;
   5. pochvala, odměna, trest a další motivační nástroje (kladné i záporné) směřující k podpoře schopnosti samostatně se rozvíjet;
   6. autorita naplňující přirozenou dětskou potřebu vedení a směřování, přitom nepotlačující jejich seberealizaci;
   7. užitečnost, kdy prospěšná a otevřená činnost pomáhá konkrétním osobám či jiným organizacím, přispívá k rozvoji místa, kde žijeme, i výchově k dobrovolnictví, je dokladem veřejné prospěšnosti Pionýra.

Dalšími prvky dotvářejícími atmosféru pionýrské činnosti jsou dobrodružství, romantičnost, fantazie, poetika, kamarádství a další.

2. Prostředky a vlivy:

   1. Na činnost působí nejrůznější vlivy, které často nelze změnit, ale je vhodné je vnímat a náplň činnosti jim přizpůsobovat. S ohledem na proměnlivost podmínek, vývoj společnosti i složení kolektivu nemůže být jejich výčet úplný, stěžejní jsou například tyto:
      1. místo, ve kterém činnost probíhá (příroda, město atd.);
      2. ekonomická situace ve společnosti a s ní související veřejná podpora činnosti;
      3. sociální situace členů;
      4. společenské trendy;
      5. individuální vztahy účastníků činnosti;
      6. klimatické podmínky.
   2. Při činnosti oddílů, klubů a skupin se využívá řada prostředků. Jejich úplný výčet jde nad rámec tohoto předpisu, ale mezi nejpodstatnější patří:
      1. Ideály Pionýra;
      2. jednotící prvky Pionýra;
      3. výchovné programy;
      4. oddílové tradice;
      5. prostředí klubovny, tábora, materiální zázemí;
      6. režim, řád, systém činnosti oddílu, skupiny, tábora.

Obecný úvod

Činnost Pionýra stojí na soustavné práci dobrovolníků. Jde většinou o členy spolku, kteří v oddílech vyrostli, ztotožnili se s Programem a Ideály Pionýra. Další dobrovolníci (i nečlenové spolku) se podílejí na zajišťování činnosti nepravidelně (ne vždy se jedná o přímou práci s dětmi).

Kvalifikace

1. Pro kvalitní výkon jakékoli činnosti (zvláště pak výchovné) je nezbytným předpokladem odpovídající rozsah kompetencí a znalostí, získaný praxí, mezigeneračním přenosem zkušeností, osobním prožitkem a účastí na vzdělávacích aktivitách.
2. Požadavky na kvalifikaci pro konkrétní volené nebo jmenované funkce v Pionýru nebo pro výkon stanové činnosti jsou určeny touto směrnicí nebo obecně platnými právními předpisy. Osoba, která nesplňuje stanovenou kvalifikaci nebo si ji do stanovené doby nedoplní, není oprávněna vykonávat danou funkci nebo činnost.
3. Vstupní kvalifikací (není-li stanoveno vnitřním nebo obecně platným právním předpisem jinak) u všech osob starších 15 let podílejících se na přímé práci s dětmi a mládeží nebo zastávající jakoukoliv volenou nebo jmenovanou funkci dle Stanov Pionýra je Pionýrské minimum. Ta musí být splněna před zahájením výkonu dané činnosti nebo funkce. Kvalifikace Pionýrského minima neopravňuje k samostatnému vedení kolektivů dětí a mládeže (např. družin a oddílů a samostatně organizovaných dětských kolektivů na táborech a akcích).
4. Součástí vzdělávacího systému Pionýra je průběžná příprava, která se týká všech osob podílejících se na zajištění činnosti spolku bez ohledu na dosažený stupeň kvalifikace. Jde o školení v oblasti bezpečnosti a požární ochrany (opakování školení stanovuje statutární orgán dané organizační jednotky), dále o doplňující školení (navazuje např. na plánované zařazení nového druhu aktivit, užívání nových postupů či vybavení) a v případě nutnosti mimořádné školení (při náhlé změně podmínek, předpisů, v reakci na mimořádné události či úrazy, před výkonem mimořádně nebezpečných činností atd.).
5. Pionýrský systém vzdělávání a přípravy, požadavky na obsah kvalifikací a jejich uznávání blíže řeší Směrnice o vzdělávání v Pionýru.

Práce s dobrovolníky

Získávání dobrovolníků

1. Základním přirozeným zdrojem je výchova z vlastních řad, založená na práci s aktivem dětí a s dospívajícími (instruktory), která jim umožňuje osobní růst a seberealizaci.
2. Dobrovolníky se stávají i lidé z blízkého okruhu členů pionýrské skupiny, například rodiče či přátelé. Systematická práce se spolupracovníky a podporovateli je významným zdrojem získávání nových pionýrských pracovníků.
3. Cílem je využívat práci dobrovolníků efektivně, ovšem vždy s ohledem na jejich aktuální možnosti.
4. Dobrovolník musí být informován, jakým lékařským prohlídkám a vyšetřením (souvisejícím s prací) je povinen se podrobit, resp. jakou zdravotní dokumentací se musí prokázat¹⁾.

Dobrovolníci na PS/PC

S dobrovolníky na pionýrské skupině/centru je nutné pracovat systematicky už od instruktorského věku. Pomáhat jim v hledání vlastního směřování a oblasti působení, ať už se jedná a přímou práci s dětmi nebo podpůrné činnosti, včetně vnímání spoluodpovědnosti za dění v celém spolku a možnosti působit i mimo mateřskou PS/PC.

Dobrovolníci v rámci spolku

1. Běžnou součástí práce dobrovolníků v Pionýru musí být vědomí, že vším, co dělají, se podílejí na utváření Pionýra jako celku a jeho dobrého jména. Projevem této spoluzodpovědnosti je i překročení hranic vlastního oddílu či PS/PC a zapojení do dění na úrovni KOP i Pionýra, například vzájemnou pomocí, výměnou a přenášením zkušeností, členstvím v pracovních skupinách a orgánech, podílem na tvorbě společného myšlenkového zázemí a další.
2. Svojí prací nabývají jinde obtížně získatelné dovednosti, zkušenosti, kompetence.

Práva a povinnosti dobrovolníků ve vztahu k hlavní činnosti

Obecná ustanovení

1. Přijme-li dobrovolník funkci v Pionýru, vyplývají z ní obecná práva a povinnosti. Základním právem je mít ze strany příslušného orgánu Pionýra zajištěny podmínky pro výkon funkce, včetně možnosti dalšího rozšiřování kvalifikace. Jeho povinností je dbát o vlastní kvalifikaci a zvážit, zda je schopen danou funkci vykonávat v plném rozsahu a po dobu stanoveného funkčního období (příloha III.1). Pro její výkon získává průběžně nové náměty, znalosti a dovednosti, spolupracuje při vyhledávání svých nástupců a spoluzajišťuje předání funkce. U jmenovaných funkcí se minimální časový rozsah výkonu funkce stanovuje dohodou před jmenováním.
2. Blíže problematiku práv a povinností upravují Stanovy Pionýra, s ohledem na členství. Pro další dobrovolníky se tato práva uplatňují přiměřeně.

Dobrovolníci podílející se na zajištění výchovné činnosti mají právo:

1. užívat dobrého jména Pionýra;
2. čerpat z vědomostí, dovedností a znalostí, návodů a postupů, které vedou k úspěchu ve výchovné práci a jsou výsledkem dlouholetých zkušeností Pionýra;
3. požívat výhod poskytovaných spolkem, například v podobě konkrétně nabízených benefitů (jako jsou zvýhodněné podmínky při účasti na vzdělávacích akcích);
4. získat Osvědčení o výkonu dobrovolné práce (po splnění podmínek, vystavuje statutární orgán)²⁾;
5. využívat jednotící prvky Pionýra k činnostem souvisejícím se spolkem, zejména pak k reprezentaci a propagaci spolku;
6. zaujímat stanoviska k problémům, které se ho dotýkají či ho zajímají – přímo na úrovni PS/PC i na jakékoli úrovni Pionýra a vyjadřovat k nim své názory;
7. dostávat odpovědi na všechny své předložené podněty, návrhy a stížnosti;
8. spolurozhodovat o aktivitě, na jejímž zajištění se podílí;
9. rozhodnout, že se v zájmu bezpečnosti nebudou účastnit připravované aktivity či akce, že se jí nebude účastnit jedinec s ohledem na své rizikové chování či celá organizační jednotka (i kdyby z toho vyplynulo předčasné ukončení účasti či akce) – povinnost náležitého dohledu tím není dotčena.

Dobrovolníci podílející se na zajištění výchovné činnosti jsou povinni:

1. zajišťovat kvalitní činnost s jasně formulovanými výchovnými cíli;
2. stanovovat cíle činnosti a sledovat a hodnotit jejich plnění;
3. seznamovat se s potřebnými dokumenty a aktuálními úlohami Pionýra;
4. zajišťovat náležitý a kvalifikovaný dohled, dbát na dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel, znát a respektovat individuální omezení účastníků aktivit a zajišťovat informovanost dalších odpovědných osob;
5. doložit svoji zdravotní způsobilost (příloha III.2);
6. respektovat zvláštnosti práce s dobrovolníky a pravidla hygieny práce, a to i ve vztahu k sobě samému;
7. zajišťovat náležitou ochranu osobních údajů účastníků aktivit;
8. šetrně zacházet se svěřeným majetkem, chránit materiální i nemateriální zdroje Pionýra (včetně jeho organizačních jednotek) a vést k tomu i všechny účastníky aktivit;
9. hájit dobré jméno spolku, jeho pověst a při používání jednotících prvků a propagačních materiálů je využívat jen ku prospěchu spolku v duchu jejich účelu, tradice a v souladu se Stanovami a Programem Pionýra;
10. vyvarovat se neúměrného rizika a zabývat se rizikovým chováním účastníků.

Další dobrovolníci

Obdobné povinnosti se přiměřeným způsobem vztahují na další dobrovolníky zajišťující činnosti Pionýra. I oni mohou být dětem a kolegům osobním příkladem, proto je nezbytné: dodržovat stanovená pravidla, hospodárně zacházet se společným majetkem, dbát na pravidla bezpečnosti, hájit dobré jméno spolku… - neboť i oni, třebaže zprostředkovaně, se podílejí na výchovném působení.

Obecný úvod

1. Dobře organizovaná, obsahově bohatá a zajímavá činnost a vedení k dobrovolné kázni při vědomém dodržování potřebných pravidel jsou základními podmínkami bezpečí a zdraví účastníků aktivit Pionýra, zejména dětí. Cílem této směrnice je zdůraznit klíčové momenty, postupy a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při dosahování výchovných cílů Pionýra. Pro výběr konkrétních metod a forem činnosti je nutné s využitím předchozích zkušeností, získané kvalifikace i zdravého rozumu brát ohled na možná nebezpečí a účastníky na ně při činnosti upozorňovat a vést je k dodržování bezpečnostních pravidel.

2. Východiska:

   1. veškeré činnosti, které děti, spolu s námi v různých situacích prožívají, včetně méně tradičních, musí v sobě běžně nést prvky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zúčastněných. Součástí je i zajištění psychické bezpečnosti účastníků;
   2. pro jakoukoliv činnost stanoví obecně platné právní předpisy určitý rámec, proto tato směrnice není souborem citací aktuálních pokynů a pravidel ze zákonů a vyhlášek. Ale tato pravidla doplňuje;
   3. směrnice popisuje hlavní postupy a situace, které se uplatňují při činnosti Pionýra. Neupravuje-li výslovně plánovaný typ činnosti, použijí se s přiměřenou opatrností pravidla, která jsou svým obsahem a cílem nejbližší;
   4. vzhledem k tomu, že nelze stanovit zcela univerzální postupy a uvést naprosto vyčerpávající výčet situací a návodů na řešení, je nutné popisované principy a modelové situace (v přílohách) uplatňovat přiměřeně a přizpůsobovat je aktuálnímu stavu/situaci;
   5. zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví má v naší činnosti dvojjedinou roli: jde o znalost pravidel (pionýrskými pracovníky) a jejich uplatňování pro zajištění bezpečného prostředí činnosti, podstatný je i výchovný rozměr. Účastníci aktivit Pionýra se zároveň nenásilně učí tyto prvky užívat vědomě, a tak získávají nové či upevňují již známé kompetence, jak reagovat a chovat se v různých situacích. (Zde sehrává výjimečnou roli opakovaně zdůrazňovaný osobní příklad vedoucího a uplatnění zásady jednoty slov a činů.);
   6. každý účastník činnosti má schopnost přiměřeně svému věku a zkušenosti posoudit dopady svého chování a lze to proto důvodně očekávat.

Společná ustanovení

Předcházení rizikům

1. Analýza rizik a přijímaná opatření.

   1. Základním nástrojem k omezení rizik při činnosti je řádné plánování, dobrá organizace, průběžná kontrola a důsledné hodnocení. V rámci plánování a při realizaci je významným prostředkem k zajištění bezpečnosti činnosti vyhodnocování rizik a přijímání opatření k jejich odstranění, nebo snížení dopadů na obecně přijatelnou úroveň, a to tak, aby v konkrétním čase bylo dosaženo největšího účinku.
   2. Je nezbytné uplatňovat znalosti získané z kvalifikace i zkušenosti z jiných činností a předjímat možné problémy či nebezpečí, stejně jako nenásilně účastníky upozorňovat na přínos dodržování např. bezpečnostních pravidel i pro bytí mimo Pionýr.
   3. Při plánování a organizování činností je nutné posuzovat všechna možná ohrožení při konkrétní činnosti, přihlížet k věku účastníků, k jejich zdravotnímu stavu, k jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti. (Všeobecná analýza rizik a opatření ke snížení nebezpečí (karty situací) je dostupná v příloze IV.1).

2. Spolek je povinen:

   1. Vytvářet bezpečné, zdraví neohrožující prostředí, podmínky činnosti a předcházet rizikům. Vést organizátory k dodržování principu, aby účastníci dění vykonávali činnosti, které odpovídají jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti a v případě potřeby byli vybavení osobními bezpečnostními pomůckami³⁾.
   2. Soustavně vyhledávat nebezpečné činitele, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Vyhodnocovat rizika, která není možné odstranit, a činit kroky k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví účastníků činnosti bylo minimalizováno.
   3. Provádět analýzu rizik pro všechny činnosti, rizika odstraňovat, a pokud to není možné, minimalizovat je, a o jejich existenci informovat a poučovat.
   4. Kontrolovat (pravidelně) místa, kde probíhá nebo má probíhat činnost a zjištěné nedostatky odstraňovat. Totéž platí pro rizika plynoucí z užití věcí (pomůcek, vybavení).
   5. Orgány či pověření představitelé (pobočných spolků) mohou dále upravit výkon práv a povinností účastníků akcí (členů i nečlenů Pionýra) vydáním vnitřního předpisu (Řád provozu klubovny, Táborový řád a jiné⁴⁾) a jeho zveřejněním na dostupném místě a informováním o jeho vydání. V něm mohou být přiměřeně upraveny podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, ochrany před rizikovými jevy, projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí a k minimalizaci rizikového chování (požívání alkoholických nápojů, činností vedoucích ke vzniku úrazů, požárů, závad na zařízeních, poškození majetku apod.).
3. Souhrn výchozích povinností dobrovolníků při zajištění bezpečnosti je uveden v příloze IV.2.

Zdravotní předpoklady

1. Stanovení nároků:

   1. Pionýr je nevýběrovou organizací, která umožňuje zapojení do činnosti široké škále dětí, tj. i těm se zdravotním omezením nebo zdravotním postižením. Obecně není účast na činnosti podmiňována výkonnostními kritérii s výjimkou případů, kdy si to žádá charakter aktivity.
   2. Odpovědná osoba pořadatele může rozhodnout o nutnosti stanovení zdravotních (a případně i dalších) předpokladů účastníků a o povinnosti a způsobu dokládání zdravotní způsobilosti k účasti na aktivitě nebo pravidelné činnosti spolku na základě posouzení náročnosti plánované aktivity nebo pravidelné činnosti. Vždy ovšem tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na životě a zdraví (blíže viz tzv. obecná povinnost předcházet škodám).
   3. U všech zejména jednorázových a otevřených aktivit zajistí pořadatel, aby charakter plánovaných aktivit byl vhodným způsobem zveřejněn, aby účastníci a jejich rodiče měli možnost se s ním předem seznámit a s ohledem na něj účast posoudit.
   4. Spolek si od dobrovolníka vyžádá absolvování mimořádné lékařské prohlídky, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti.

2. Požadavky a jejich prokazování:

   1. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti se vyžaduje minimálně ve všech případech stanovených obecně platnými právními předpisy⁵⁾.
   2. V případě pobytových akcí a pravidelné činnosti se doporučuje vyžádat minimálně písemné informace o zdravotním stavu a prohlášení o zdravotní způsobilosti dítěte k plánované činnosti od jeho rodičů (resp. zákonných zástupců).
   3. Rodiče musejí být vhodným způsobem seznámeni s plánovanou činností a se svou povinností informovat spolek o zdravotní způsobilosti dítěte a jejích změnách, zdravotních obtížích dítěte (včetně medikace) nebo o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh činnosti – podílu dítěte na ní. Tuto povinnost mají i členové spolku starší 15 let.

3. Vliv na přípravu činnosti:

   Vedoucí oddílu, klubu, akce, případně další pověření pracovníci mají povinnost seznámit se s dostupnými informacemi o zdravotním stavu účastníků činnosti a těmto skutečnostem přizpůsobit jejich individuální zapojení do činnosti.

Poučení, výchovné působení a dohled

1. Pro zajištění bezpečnosti činnosti Pionýra využíváme poučení (proškolení), výchovné působení a náležitý dohled nad účastníky. Předcházíme tím škodám na zdraví, majetku či životním prostředí. Kontrolu těchto činností provádějí funkcionáři a orgány Pionýra a jeho pobočných spolků.

2. Školení a poučení:

   1. Provádí pověřená osoba/osoby a je o něm zpravidla proveden záznam (např. v deníku akce nebo tábora), písemné podklady se uchovávají v dokumentaci. Jde o tyto způsoby:
      1. informování o činnostech skupiny/oddílu a seznámení s místně stanovenými pravidly provádí vedoucí oddílu, klubu nebo osoba zodpovědná za činnost či aktivitu;
      2. poučení o organizaci a pravidlech aktivity s upozorněním na rizika provádí vedoucí či jiná osoba zodpovědná za aktivitu před každým zahájením činnosti;
      3. proškolení/školení osob odpovědných za činnost (vedoucí oddílu, klubu, akce a další) probíhá v rámci systému vzdělávání v Pionýru popsaném ve Směrnici o vzdělávání v Pionýru.
   2. Pracovníci zajišťující činnost:
      1. jednou ze základních povinností spolku je zajistit proškolení pracovníků zajišťujících činnost o předpisech pro bezpečnost a ochranu zdraví, které se týkají jimi vykonávané činnosti a vztahují se k rizikům, s nimiž můžou přijít do styku a doplňují jejich předpoklady pro výkon funkce a činnosti;
      2. za to odpovídá vedoucí organizační jednotky Pionýra (statutární orgán), který školením obvykle pověří např. vedoucího akce/tábora (i jinou oprávněnou osobu), to však nezbavuje statutární orgán odpovědnosti;
      3. osnova školení (pro oddíly a kluby i pro tábory) tvoří přílohu IV.3.
   3. Pravidla pro poučení dětí a mládeže:
      1. pořadatel akce (vedoucí akce, oddílu…) musí zajistit včasné (obvykle na začátku akce) a opakované (např. v návaznosti na předchozí události) prokazatelné poučení účastníků, zejména dětí, o bezpečnosti a pravidlech chování (viz též karta situace Poučení účastníků činnosti v příloze IV.1). U dětí zvažuje míru jejich vyspělosti;
      2. při soustavné činnosti oddílu a klubu se provádí na začátku pionýrského (školního) roku (je doporučeno mít záznam/prezenční listinu s podpisy účastníků v deníku oddílu);
      3. vždy je nutné poučit účastníky před takovou formou činnosti, kde může docházet ke vzniku neobvyklých či nositelem činnosti nepředpokládaných rizikových situací (koupání, bruslení, pobyt na horách, pohyb ve městě, na nádraží, používání nože, sekery atd.) – zde plně postačí záznam do deníku oddílu, tábora atp., u dětí mladších 18 let není třeba trvat na jejich podepisování;
      4. zvlášť významné je poučení v situacích, kdy se dítě na dané činnosti podílí samo, případně pouze se svými vrstevníky.

3. Výchovné působení:

   1. jde o snahu směřující k tomu, aby se účastníci řídili svými rozumovými schopnostmi, chovali se uvážlivě, s ohledem na ostatní, na zdraví, na majetek i prostředí, a využívali přitom své dovednosti;
   2. přiměřené užívání těchto schopností dětmi ve vztahu k sobě samým můžeme důvodně předpokládat a očekávat – s ohledem na jejich věk a výchovné působení, kterému byly/jsou vystaveny;
   3. čím je soustavné výchovné působení prokazatelnější (lze lépe doložit – plnění výchovných programů, odborek…), tím vyšší nároky lze na dítě klást a poskytnout mu tak přiměřeně i větší důvěru a svobodu;
   4. průběžným hodnocením dosaženého stupně kompetencí (znalostí a rozvoje schopností) lze odstupňovat požadavky na plnění stanovených úkolů či činností – např. pro účastníky samostatných putování bez účasti dospělého se vyžadují vyšší kompetence než při účasti na schůzce oddílu;
   5. stanovování úkolů a dílčích činností slouží k praktickému nácviku a ověření (bezpečnému zkoušení) jejich osvojení a užívání v běžném životě i mimo Pionýr.

4. Dohled

   1. Odpovědnost za zajištění dohledu nad účastníky nese vždy pověřená způsobilá osoba starší 18 let (například vedoucí akce, vedoucí tábora…), a to i v případě své nepřítomnosti při dané činnosti. Tuto odpovědnost může částečně přenést i na pověřenou způsobilou osobu mladší 18 let. Taková osoba může samostatně vést dílčí činnosti, jestliže jsou splněny určité předpoklady, zejména z hlediska plánování činnosti.
   2. Rozsah a způsob dohledu stanovuje osoba zodpovědná za činnost či akci – vedoucí (oddílu, tábora, akce…) vždy s ohledem na specifické podmínky činností a posouzení rizik vyplývajících zejména:
      1. z druhu plánovaných činností;
      2. ze znalosti prostředí a prostor, ve kterých je činnost plánována;
      3. z posouzení vyspělosti, zkušenosti a zdravotního stavu účastníků akce, jejich znalosti dlouhodobě stanovených pravidel;
      4. ze zhodnocení dalších krizových jevů (počasí, dopravní situace, emoční prvky apod.).

Bezpečnost, ochrana zdraví a hygiena

1. Pionýrští pracovníci v rámci prevence rizik průběžně sledují podmínky činnosti. Odstraňují příčiny zjevně ohrožující bezpečnost a zdraví, případně žádají o jejich odstranění, nebo zamezují přístup na nebezpečné místo. Při zjištění závad a nedostatků, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost členů/účastníků akce nebo jiných osob, ihned učiní kroky k jejich odstranění. Nepodaří-li se to, činnost nezahajují nebo ji ihned přeruší a zjištění oznámí statutárnímu orgánu PS, resp. zřizovateli a majiteli prostoru. Statutární orgán je oprávněn a veden zodpovědností i právem pozastavit jakoukoli aktivitu do odstranění zjevně nebezpečné příčiny, resp. neustále ohrožujícího stavu.

2. Požární ochrana

   S platnými předpisy je účastníky akce nutné nejen seznámit, ale po celou dobu jejího konání vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Pro vedoucí a dobrovolníky jde zejména o tyto povinnosti:

   1. počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru a ohrožení života a zdraví, jednat dle svých schopností a možností v souladu s požadavky na hašení požáru a záchranné práce, vždy se řídit platnými předpisy nebo řády, včetně poplachových a evakuačních plánů;
   2. udržovat zařízení a spotřebiče v dobrém a provozuschopném stavu, provádět pravidelné kontroly;
   3. při činnosti s požárním nebezpečím (např. při užití otevřeného ohně) stanovit postupy pro zabezpečení požární ochrany s ohledem na možná požární nebezpečí;
   4. vést účastníky činnosti k aktivnímu zájmu o problematiku požární ochrany a rozšiřovat jejich povědomost o ní;
   5. obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích prostředky požární ochrany (např. hasicí přístroje) a udržovat je v provozuschopném stavu, označovat prostory pro snadnou orientaci při mimořádné události (únikové východy atp.);
   6. při stanové činnosti Pionýra plní funkci požární preventisty osoby oprávněné jednat za pobočný spolek či spolek a nebo všichni další vedoucí pionýrských táborů, vedoucí oddílů, hospodáři s kvalifikací dle směrnice o vzdělávání.

Hygiena práce

1. Je nezbytné dodržovat pravidla hygieny a vést k tomu i účastníky našich aktivit. Věnujeme pozornost biorytmu s ohledem na věk a rozumové schopnosti účastníků, usilujeme o harmonické naplnění jejich volného času a vytváříme pro to vhodné podmínky.
2. U dětí je nutné klást důraz na přiměřenost programu z hlediska jejich fyzických i psychických možností. Dodržovat pitný režim a dbát na ochranu proti slunci (opalovací krémy, pokrývky hlavy aj.).
3. K činnosti je vhodné volit přiměřeně upravené a čisté prostory.
4. Při práci s dětmi je třeba nezapomínat na nezbytnost vlastní osobní a psychické hygieny pro načerpání čerstvých sil a bránit se tak i tzv. „vyhoření“. (Nutnost zajištění střídání, času pro odpočinek dospělých apod.)

Rizikové chování

1. Aktivity Pionýra jsou nástrojem v předcházení rizikovému chování a samotná činnost patří mezi složky tzv. specifické primární prevence u dětí a mládeže. Přispívá k jejich ochraně před negativními vlivy. V příloze IV.4 jsou doporučené postupy pro některé rizikové situace.
2. Pionýr vytváří bezpečné prostředí i z hlediska ochrany před násilím, sexuálním a genderově podmíněným zneužíváním a omezováním, odpovídající způsobem k zajištění tohoto prostředí vychovává děti, mládež a vzdělává své dobrovolníky.
3. Při akcích pořádaných Pionýrem a jeho pobočnými spolky nebo v jejich objektech platí absolutní zákaz nelegálních a návykových látek (dle zákona 167/1998 Sb.), zákaz hazardních her ve smyslu zákona, jako i držení takových předmětů a další rikovité chování omezující zjevně účastníky činnosti a jejich svobody. Požívání alkoholu řeší vnitřní předpis Zákaz požívání alkoholu na akcích Pionýra. U dětí a mládeže, nebo neplnoletých/nezletilých osob není kouření podporováno. Užívání legálních návykových látek dospělými osobami nesmí sloužit jako nepatřičný příklad dětem a mládeži.

Mimořádné a krizové situace

1. Reakce na mimořádnou událost:

   1. Před zahájením mimořádné, nepravidelné či rizikové činnosti musí odpovědná osoba seznámit všechny účastníky s Krizovým plánem a s tím, jak jednat. Je nezbytné trvat na dodržení všech opatření přijatých v rámci analýzy rizik.
   2. Dojde-li k mimořádné události (ať z objektivních či subjektivních příčin), je nejdůležitějším úkolem minimalizace rizik a ohrožení pro všechny zúčastněné. Zejména dětí, které je nutné dostat do bezpečí nebo ošetřit a co nejdříve zamezit šíření případné paniky. Odpovědná osoba (vedoucí oddílu, akce, tábora…) jedná podle předem stanoveného Krizového plánu, s nímž je navíc povinna seznámit se a postupovat podle případného Krizového plánu majitele nebo provozovatele navštívených míst a akcí. Další doporučené postupy uvádí příloha IV.5.
   3. Při zranění účastníků je stěžejní zjištění zdravotního stavu a zorganizování poskytnutí první pomoci, a to i vlastními silami (když je ohrožen lidský život). Dalším krokem je odborné lékařské vyšetření a ošetření.

2. Chování v době krizového stavu (nouzový stav apod.):

   1. V době, kdy je státem, vládou nebo hejtmanem vyhlášen krizový stav, je nutné dodržovat všechna jejich nařízení a rozhodnutí určená pro danou krizovou situaci a dobu. Od vyhlášení krizového stavu musí orgány spolku aktivně vyhledávat a sledovat informace.
   2. S veškerými nařízeními a informacemi jsou s ohledem na jejich závažnost seznámeni všichni členové (osobně, on-line, na webech nebo sociálních sítích apod.)
   3. Platná nařízení, i ta určená jen pro spolky apod., jsou požadovaným způsobem uplatňována na všechny členy a činnost Pionýra po dobu vyhlášení.
   4. Po dobu trvání krizového stavu se přiměřeně, nejpozději však ke stanoveným limitům mění počty pro doložení pravidelné činnosti skupiny a oddílu (usnášeníschopnosti aj.) – viz § 54, část V. oddíl 2 této směrnice, stejně tak se může na tuto dobu prodloužit platnost kvalifikací stanovených touto směrnicí a na ní navazujících směrnic. V případě řešení zvláštní situace z důvodu existence vyšší moci může Výkonný výbor ČRP tyto lhůty dle vývoje situace a možností usnesením i prodloužit, pokud se dané skutečnosti bezprostředně dotýkají hlavní činnosti popsané v ustanovení směrnice.
      I v této době jsou oddíly i pionýrská skupina nadále povinny naplňovat podstatu hlavní činnosti ve smyslu této směrnice a Programu a Stanov Pionýra v plné šíři.
      Orgány všech úrovní usilují o to, aby hlavní činnost spolku je po dobu trvání krizového stavu přizpůsobena aktuálním možnostem a podmínkám.

První pomoc a ošetření

1. Pořadatel akce zajistí, aby s ohledem na druh a rozsah činnosti byly vytvořeny podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních. Na vhodných místech umístí seznam telefonních čísel zdravotnických zařízení, včetně zdravotnických zařízení zajišťujících dopravu raněných a nemocných, a rovněž lékárniček první pomoci s potřebným vybavením⁶⁾. O provedených opatřeních informuje kromě pionýrských pracovníků i dětské členy. Rovněž zajistí, aby se zásadami poskytování první pomoci byli seznámeni pracovníci zajišťující činnost. Dále k aktivnímu zájmu o poskytování první pomoci vede i ostatní členy a rozšiřuje jejich povědomost o ní. Opatření k zajištění první pomoci provede pořadatel i při akcích konaných mimo prostory běžné činnosti, zejména přítomností dostatečného počtu proškolených osob.
2. Povinností při podezření na onemocnění nebo při úrazu účastníka aktivity, ke kterému došlo při činnosti nebo v přímé souvislosti s ní, je poskytnout včas první pomoc, a pokud to bude nutné, zajistit nebo přivolat odborné lékařské ošetření. K přivolání odborné pomoci (rychlé záchranné služby či lékaře) dochází mj. vždy po poraněních a stavech ohrožujících život účastníka a po každém poškození zdraví nejasného rozsahu, a zvláště jde-li o poranění břicha, hrudníku, očí či hlavy – a to i v případě, že následky úrazu po čase ustoupily. Podle povahy poškození nebo onemocnění by doprovod účastníka do zdravotnického zařízení měl zajistit zletilý, a to na nezbytně nutnou dobu po předání k odbornému zdravotnickému zásahu, nejedná-li se např. o RZS a další speciální úkony, kde doprovod další osoby není účelný ani žádoucí. K odbornému ošetření vždy zajistí průkaz zdravotní pojišťovny ošetřovaného účastníka, u dítěte pokud možno kopii Prohlášení rodičů, resp. lékařského potvrzení.
3. Zákonní zástupci, resp. kontaktní osoby uvedené v evidenci nebo v přihlášce se informují bezprostředně u závažných poškození zdraví, u ostatních vždy co nejdříve (po předání zraněného nebo nemocného odborné zdravotní pomoci, ev. po jeho ošetření a návratu k činnosti atd.), nebo při nejbližším možném a účelném kontaktu (při předání účastníků po schůzce apod.).

Evidence úrazů

1. Z důvodu zajištění podmínek pro předcházení dalším úrazům a k zabezpečení podkladů nezbytných pro následné jednání (pojistné události, stížnosti, posouzení chyb a prevence aj.) prošetřuje a shromažďuje vedení pobočného spolku, případně odpovědná osoba (i vedoucí oddílu atd.) dokumentaci o všech úrazech účastníků a o veškerých mimořádných událostech ohrožujících zdraví (požáry, výbuchy, povodně aj.).
2. Odpovědná osoba (např. vedoucí), jemuž byl úraz doložen (či do jehož vědomosti se událost dostala), se řídí platnými vnitřními a obecnými předpisy, zejména pokud jde o smluvní ujednání Pionýra k úrazovému pojištění svých členů nebo účastníků akcí, pojištění k odpovědnosti za škodu s výkonem volené činnosti. Tyto podmínky neustále doplňují smysluplná pravidla bezpečnosti popsané touto a dalšími směrnicemi, a to zejména v nutnosti:
   1. vést v rámci oddílu a PS pečlivě dokumentaci o všech úrazech (v knize úrazů), i když nebyla shledána potřeba lékařského ošetření (nebyla způsobena pracovní neschopnost);
   2. vždy objasnit původ a okolnosti vzniku každého úrazu účastníka činnosti;
   3. přijímat opatření proti opakování úrazů (součást záznamu v knize úrazů nebo dokumentace úrazu).

Formy činnosti - vymezení

Výchovné formy jsou ustálené podoby činnosti, které užíváme:

1. krátkodobá schůzka (družiny, oddílu, klubu);
2. jednodenní akce;
3. vícedenní pobytová akce (do 6 dnů);
4. tábor;
5. akce pro veřejnost.

Každá z forem je příležitostí k rozvoji členů, oddílu či PS/PC, k užívání pionýrské metody, k podpoře vztahů a přátelské atmosféry, k rozšiřování povědomí o Pionýru. Vždy volíme takovou formu, která nejlépe naplňuje výchovné cíle Pionýra a oddílu či PS/PC.

Krátkodobá schůzka

Zpravidla pravidelná aktivita trvající v řádech několika hodin určená k naplňování cílů a programu oddílu či činnosti PS/PC. Na její přípravě se podílejí jednotliví členové. Krátkodobá schůzka se může konat ve známém i neznámém prostředí a za účasti nejen členů Pionýra. Lze ji organizovat on-line či distanční podobou (příloha IV.6). Za realizaci a dodržování pravidel a bezpečnosti na schůzce oddílu, a to i když je rozdělen do družin, které vykonávají svoji činnost odděleně, odpovídá vždy jeden z plnoletých pracovníků oddílu, ten si stanovuje s ohledem na bezpečnost a průběh činnosti potřebný počet dalších dospělých nebo jiných pracovníků. Za jiné schůzky v rámci PS (např. sportovní týmy atd.) odpovídá pověřený dospělý pracovník PS. Pro schůzky v rámci klubové činnosti (dle charakteru PC) musí být pověřen dospělý pracovník, který pro zajištění činnosti splňuje vnitřní i platná zákonná vymezení pro povahu dané činnosti (blíže viz pravidla pro klubovou činnost).

Jednodenní akce

1. Zpravidla nepravidelná aktivita trvající po větší část dne a často konaná mimo klubovnu. Má jeden hlavní cíl (např. návštěva muzea, turistický výlet), k jehož naplnění vede. Slouží k poznávání nového, plnění náročnějších činností, upevňování kolektivu atd. Za přípravu i realizaci by měli být pověřeni jiní členové oddílu – instruktoři atd.
2. Těchto aktivit se mohou zúčastňovat i rodiče, zájemci a simpatizanti. Součástí jednodenních akcí jsou mj. i jednorázové sportovní turnaje, uzlařské, branné aj. soutěže, či závody – a to i když v sobě nesou znaky celostátních, krajských a podobných otevřených, nebo postupových akcí.

Vícedenní pobytová akce

Je organizována převážně ve dnech pracovního volna a státních svátků mimo běžné prostředí oddílu/klubu a je provázena i noclehem. Slouží jednak k oddílové (skupinové) seberealizaci a utvrzování dovedností formou soustředění a celodenních výprav a ke zkouškám dovedností formou her, případně putování atd. Pro uspořádání platí stejná pravidla jako v případě tábora s podstatným omezením některých limitujících povinností (délka pobytu atd.), případně specifik, která se liší dle charakteru a podmínek kladených na konání akce. Požadavky na odbornou a zdravotní kvalifikaci platí stejně jako pro konání tábora, včetně výjimky v prokázání kvalifikace po domluvě se statutárním orgánem. Dokumentace z těchto akcí (písemná nebo elektronická) musí obsahovat údaje a informace pro případné dohledání rizik a úrazů a potvrzení o účasti a zaplacení.

Pionýrský tábor

1. Tábor je delší akce konaná v době školních prázdnin za účelem rekreace dětí nebo jejich společenského a osobnostního rozvoje. Podle zákona se o zotavovací akci jedná tehdy, je-li pořádána pro 30 a více dětí do 15 let a trvá-li déle než 5 dnů. Klesne-li počet takto starých účastníků pod 30, jedná se z pohledu obecných právních předpisů o tzv. jinou podobnou akci (s mírnějšími hygienickými požadavky). O přípravě a realizaci pionýrského tábora pojednává stejnojmenný oddíl V této směrnice a platné vnitřní předpisy (např. Hospodářská směrnice atd.)
2. Tábor je vyvrcholením činnosti dětí za celý rok, proto má zřetel výchovy a pobytu v přírodě nezastupitelnou a významnou pozici. Tábor je formou rekreace (pro pionýrské kolektivy a v omezené míře i pro neorganizované děti), ve které Pionýr směřuje a naplňuje hlavní poslání.

Akce pro veřejnost

Aktivita probíhající jednorázově pro příchozí děti, mládež, dospělé, je určena k volnočasové aktivitě. Účelově je konána tak, aby účastník po absolvování mohl daný úsek (úkoly, soutěž atd.) opustit. Při takové akci Pionýr s ohledem na druh akce a předpokládaná rizika zajistí odpovídající pomoc nebo podmínky pro rychlé přivolání záchranných složek. Při takové činnosti je Pionýr odpovědný zejména za provoz soutěží, her a dalších aktivit. Za chování, jednání a zdraví dětí ručící osoby jím pověřené nebo zákonní zástupci, pokud jsou dáni. Pionýr, respektive pořadatel ručí za vymezené místo konání (například uspořádání trasy branného závodu atp.). Provedenou akci musí umět Pionýr popsat nebo vykázat s ohledem na čerpání finančních prostředků.

Orgány a funkcionáři

Obecně k orgánům

1. Účelem stanovení funkcionářů a orgánů ve směrnici je popsat podstatné okruhy jejich činnosti při organizování, zajišťování a řízení tak, aby nedocházelo k prolínání, nebo naopak k opomíjení dílčích povinností, a to ve snaze o naplnění vnitřních předpisů Pionýra jako celku i vzhledem k právním předpisům daných státem.
2. Pořadatel akce zajišťuje výchovnou práci s ohledem na věk a potřeby dětí a s ohledem na práva a povinnosti vedoucích a dalších subjektů podle Stanov Pionýra. Pro akce tak zpravidla na základě POZ akce jmenuje vedoucího akce a další odpovědné a výchovné pracovníky a instruktory s jasným vymezením povinností z uspořádání akce plynoucích (Hospodářská směrnice apod.). U otevřených akcí je doporučeno v POZu stanovit garanta z pobočného spolku za doložení podmínek a činnosti při práci s otevřenou veřejností.
3. Pobočný spolek (případně spolek) organizuje svoji činnost, a to nejen tu směřující k výchově dětí, tak, že respektuje podmínky určené i obecně platnými právními předpisy i vnitřními předpisy (příkladem je zákoník práce a další)
4. U dětí do 18 let (a od 15 let) je k plnění některých funkcí (volených, jmenovaných nebo v rámci dohody/smlouvy o práci) na akcích či celoroční činnosti z hlediska obecně platných předpisů s ohledem na zajištění bezpečnosti nutný souhlas rodiče, resp. zákonného zástupce s takto prováděnou činností dítěte. Doporučuje se písemný souhlas. Za vyžadování a dokumentaci je zodpovědný statutární orgán a vedoucí PS, případně u PC zástupce dle stanov či zřizovací listiny.

Statutární orgán / zástupce pobočného spolku, popř. orgán a zástupce Pionýra

1. Schvaluje činnost, plány a POZ pořádaných akcí (oddílu, klubu aj.).
2. V rámci organizačního a personálního zajištění činnosti:
   1. jmenuje a odvolává v souladu se zřizovací listinou PC / Stanovami Pionýra vedoucí jednotlivých akcí,
   2. jmenuje a odvolává vedoucí výchovných jednotek a klubů,
   3. ustavuje a zrušuje podřízené jednotky a pobočné spolky (KOP, PS).
3. Sleduje plnění určených plánů a povinností podřízených jednotek.
4. Sleduje a vyžaduje splnění kvalifikací a provádí (zajišťuje) proškolení BOZP, požární ochrany, atd. v dané organizační jednotce v celém rozsahu daném touto směrnicí a příslušným právním ustanovením a případně jej dále rozšiřuje o specifika spojená s vlastní činností.
5. Zprostředkovává podřízeným osobám včasné poskytování informací.
6. Hájí a zastupuje členy na úřadech. Zajišťuje a doplňuje základní údaje pro vedení členů, majetku a účetnictví, vede podřízené k odpovědnosti. Plní podstatné náležitosti pro plnění „Péče řádného hospodáře“.
7. Provádí namátkové a v rámci příslušných komisí pak i odborné kontroly na místech a při činnostech, dohlíží u jednotlivých podřízených orgánů (kolektivů) na zjednání rychlé nápravy vzniklých problémů, které porušují pravidla činnosti, Stanov a Programu. Dále dbá na dobré jméno a bezpečí všech účastníků na těchto akcích.

Vedoucí kolektivu (např. oddílu, klubu, družiny apod.)

1. K této práci musí splňovat požadovanou kvalifikaci uvedenou v části III. oddíl 2, bodě 3 s možností doplnění v termínu do 12 měsíců od jmenování. K samostatnému vedení kolektivu má však vždy splněnou odpovídající kvalifikaci (Směrnice o vzdělávání).
2. Řídí svoji zřízenou jednotku nebo akce. Jedná se svými podřízenými orgány a vedoucími aktivně. Jmenuje např. vedoucí družin (pokud se oddíl skládá z družin) nebo jmenuje instruktory oddílu, případně další hospodářské zástupce a plní si s nimi předepsané a požadované povinnosti k zajištění hlavní činnosti Pionýra. Vykonává s těmito pověřenými odbornou práci na přípravě výchovného působení, které má jasný vliv i na rozvoj osobností pracovníků v těchto funkcích.
3. Zpracovává celoroční či dlouhodobější plány zřízené jednotky (soutěží, projektů, aktivit, celoroční hry a schůzek) včetně vyhodnocení. S výsledky průběžně a vhodnou formou seznamuje nadřízený a statutární orgán (rady atd.) a na oplátku mu podává hlášení o vlastní činnosti. S takto vymyšleným záměrem seznámí ve vhodné míře a podobě rodiče členů oddílu/klubu a účastníků sítě atp.
4. Odpovídá nadřízenému a statutárnímu orgánu za svěřené (přidělené) děti, členy a majetek pro činnost, jedná s rodiči a vyžaduje od nich doplňující zprávy o dětech, eviduje a zajišťuje řádné hlášení o údajích dotýkajících se chodu organizační jednotky.
5. Zabezpečuje informovanost oddílu atd. (na své úrovni) pro řádnou, hospodárnou a bezpečnou činnost. Zejména vyžaduje po svých jmenovaných instruktorech a dalších zástupcích doklady, dokumentaci z akcí atd. Náležitým dohledem chrání i zdraví účastníků při akcích. Zastupuje v místě i čase pověřenou autoritu při řízení všech jmenovaných na konkrétní akci a na konkrétní čas pro svůj kolektiv a to včetně plnění práv, povinností a doplňujícího proškolování stanoveného ve směrnici výše.

Instruktoři / praktitkanti aj.

1. Tato funkce je zpravidla pro osoby od 15 let a plní významný posun člena či organizátora při vedení jednotlivých aktivit na akcích Pionýra pro děti a mládež. Zpravidla má již získanou odpovídající osobní a jinou zkušenost. V případě členů má k této činnosti osvědčení „Instruktor“. Ve všech případech plní kvalifikaci a přípravu pro pionýrské pracovníky.
2. Je oprávněn vést dílčí úseky nebo aktivity za plného vědomí organizátora (statutárního nebo podřízeného zástupce – vedoucího oddílu). Spolupracuje a sám navrhuje další směřování dětí na schůzce či akci, podílí se na přípravě atd.
3. Ve své funkci by se měl dále zdokonalovat a využívat tak osobní potenciál k další případné činnosti u dětí, zejména v činnostech, které zvládá a ve kterých se orientuje. Dbát přitom dobrých zvyklostí a bezpečí atd.

Garanti soutěží nebo podobných akcí v režii KOP nebo ČR (VV ČRP apod.)

1. Tato funkce je jmenována jako zástupná k zprostředkování a pomoci při realizaci postupových nebo dalších akcích Pionýra u nižších pobočných spolků z vyšší instance. Garant je zejména pro PS i účastníky na všech úrovních radící osobou k bezpečnému a bezproblémovému průběhu, případně na tyto pomáhá dohlížet při plnění povinností pro realizaci ze statutů stanovených k daným soutěžím nebo jiným celostátním, krajským aj. dalším typům (setkání, PTO, apod.)
2. Bližší povinnosti, práva k zásahu aj. vymezuje dané ustanovení soutěže nebo schválené usnesení pořadatelem a to bez odchylek z usnesení hlavního spolku – Pionýra. Tím není dotčena kontrolní funkce KOP nebo dalších složek Pionýra nebo PS.

Odborní pracovníci – hospodáři a ekonomové na PS/KOP, správci a revizoři, rozhodčí a podobné nezbytné odborné personální pozice.

1. Důležité funkce u pobočných spolků atd. Jsou vždy určovány volbou, ustavením či jmenováním (podle rozsahu své činnosti) Zabezpečují pro oddíly, kluby a další subjekty nezbytný a neustálý dohled nad chodem jednotlivých složek činnosti spolku z hlediska hospodaření, odborného dohledu, bezpečnosti užívání vybavení či techniky a dalších možností spojených s fungováním pobočného spolku, klubu atd., tedy plně se podílejí na hlavní činnosti a jsou nepostradatelní pro organizování činnosti, případně vykazují kontrolní povinnost dle svých odborných mandátů k zajištění všech podstatných povinností a práv nad účastníky naší činnosti atd.
2. Vypracovávají podklady k dotacím, připravují dokumentaci, vedou řízení atd.
3. V rámci stanovené kompetence podávají ve stanovených lhůtách zprávy – statutárním a jiným nadřízeným orgánům o bezproblémovém chodu, nebo naopak ohlašují nesrovnalosti ve svém odvětví. I pro tyto funkce platí práva a povinnosti k získávání patřičných oprávnění. Jejich odvolatelnost nebo pozastavení mandátu se řídí případnými Stanovami Pionýra nebo dohodami plynoucí z jmenování statutárními orgány do příslušné pozice.

Pořádání akcí Pionýra na republikové a oblastních úrovních

Republikové a postupové akce a soutěže (např. Setkání, Sedmikvítek, pionýrské akce ad.)

Jsou organizovány jako podpora pro systematickou činnost s dětmi u Pionýra. Směřují k naplnění výchovných cílů, programů v duchu Pionýra. Zprostředkovávají poznatky, dovednosti atd. Akce tohoto rozměru jsou organizovány v rámci usnesení Pionýra, nebo na pokyn garantů atd. Za dodržování bezpečnosti, výchovných trendů a podstaty organizování a dokumentace s těmito činnostmi stanovují a řeší pravidla, statuty i řády k nim vydané (Směrnice pro POZ a Směrnice ekonomická a Statuty, ev. jiná doplňující pravidla). Pověřený organizátor, jakož i další instruktoři postupují v souladu i s touto směrnicí a u těchto akcí v roli pořadatele dodržují i obecně právní a vnitřní pravidla a podmínky nutné k zajištění všech potřeb nutných ke zdárnému uspořádání otevřené akce. U vedoucích apod. platí přiměřeně k uspořádání těchto akcí bod 1. (IV.1) v této směrnici, a to k omezení jakýchkoli objektivních i subjektivních rizik atd.

Pravidelná práce s dobrovolníky na PS, PC a v oddílech a klubech (tzv. Síť)

1. Nedílnou součástí pro organizování naší práce k naplnění ideálů atd. zveme pro uspořádání dalších volnočasových akcí či jako odměnu a setkání pro dobrovolníky na PS nebo pro organizátory oddílů. Důvodem je udržení neustálého kontaktu, poznání i prevenci před vyhořením apod.
2. S těmito spolupracovníky, sympatizanty atd. probíhají i porady klubů atd. jako podpůrné vzdělávací a společenské akce. Je na odpovědných osobách (vedoucí oddílů, statutárních zástupcích), aby z těchto událostí probíhal v případě nutnosti zápis či POZ a podobné podklady nutné pro doložení uspořádání atd., a to z důvodů čerpání dotací či pojištění apod.
3. Pracovníky jsou u oddílů i starší zletilí členové oddílu nad 18 let se kterými již není vykonávána přímá výchovná činnost ale jsou nadále členy zřízené jednotky bez formálního jmenování či uložení funkce nebo podepsané dohody u pořadatele (PS/KOP atp.)

Obecný úvod

1. Za pravidelnou celoroční systematickou činnost se v odůvodněných případech a uplatnění pravidel popsaných v čl. 54 této směrnice se za plněnou podmínku pro celoroční oddílovou i klubovou práci považuje, pokud se kolektiv členů pravidelně stýká ve svém určeném místě a s určeným počtem (např. oddílu zřízeného při PS), vykazující soustavnou výchovnou práci se stejnými účastníky (ve stejném složení v minimálním množství), ale bez osobního pravidelného setkání (schůzky) v jeden určený čas, např. se jedná i o setkávání on-line spojené se sdílením výchovně směřovaných informací pro organizování činnosti ve smyslu programu i stanov nebo se jedná o plnění předávaných pravidelných a kontrolovatelných dovedností aj. (zpravidla i distančně) k získávání dalších znalostí vedoucích k posílení vize Pionýra apod. U pobočných spolků klubového typu v naplňování podmínek dle zakládací listiny.
2. Základním znakem oddílové (kolektivní) formy práce v Pionýru není prostý výkon, ale získané kompetence, utužování osobnosti, zdravé jádro tvořené členy, ale i nečleny zprostředkovaně nebo sdílením společných idejí k zajištění volnočasových aktivit dětí Pionýrem a to bez rozdílu dříve uplatňovaného pojetí, že jen ta pravidelná osobní kontaktní schůzka ve stejný den se považuje za činnost.

Definice pravidelné, systematické, celoroční činnosti oddílu/kolektivu dětí a mládeže v průběhu školního roku (dle ustanovení čl. 55 Stanov Pionýra)

Definice celoroční pravidelné činnosti oddílu a skupiny:

1. Pravidelná, systematická a celoroční činnost je činnost zřízené jednotky oddíl za dobu celého školního roku. Ve stejném smyslu musí plnit pravidla i v případě podřízené jednotky „Družina“ apod.
2. Oddíl ve snaze o naplnění pravidelné činnosti dodržuje a plní požadavky minimální činnosti kladené na kolektiv a naplňuje znění dokumentu Statut a podstata oddílu (příloha V.1).
3. Pionýrská skupina v rámci spolku dodržuje a plní požadavky uvedené v této směrnici pro stanovení a doložení celoroční činnosti zřízených jednotek „Oddíl/Klub“. O naplňování a doložitelnosti k této evidenci vede patřičné údaje. Po dobu od 1. 9. příslušného kalendářního roku do doby konání např. letního pionýrského tábora vykonává se svými oddíly takovou kontrolu, aby naplnila literu dokumentu Statutu a podstaty pionýrské skupiny (příloha V.2). O této činnosti vede pionýrská skupina průběžné dokumenty a v případě nutnosti nebo v případě zvláštních situací se řídí ustanoveními o změnách podmínek k vykonání usnesení a stanov aj.

Kritéria minimální celoroční činnosti pro oddíly, kluby atp.:

Základním znakem je, že se koná opakovaně, nejméně dvanáctkrát během celého školního roku. Pro posuzování a naplnění se za jeden krát považuje „akce“ (nebo i vícedenní), „schůzka“ zapsána v „Deníku oddílu“.

1. Minimální účast na zapsané schůzce pro oddíly do počtu 14 členů v oddíle jsou 3 děti do 18 let nebo více a pro oddíl s počtem nad 15 evidovaných dětí do 18 let v oddíle je pro účast bráno minimálně a povinně číslo 5 dětí (do 18 let).
   Všechny údaje nad tuto nejnižší definici činnosti oddílu (minimálně) jsou přičteny k dobru a kvalitě tohoto kolektivu (bez ohledu na členství atp., vždy pro min. jednoho pionýrského pracovníka/vedoucího s předpokladem kvalifikace staršího 18 let atd.).
2. Při schůzkách, které splňují minimální definici, lze u oddílů, u nichž dojde po dohodě např. vedoucího oddílu a dětí atd., uskutečňovat setkání a plnit programy on-line i distančně. Tato forma nesmí přesahovat objemově 40 % takto plánovaných minimálních schůzek v oddílech dětí zapsaných ve školním roce.⁷⁾ Pro formu on-line schůzek a plnění programu nebo činnosti v době bez fyzického setkání členů či účastníků oddílu atd. se doporučují pravidla a forma zpracované v příloze pro tuto směrnice.
3. Jednodenní a vícedenní nebo táborové setkání nemůže „doplňovat či nahrazovat“ četnost minimálního setkávání.⁸⁾
4. Základními a jedním z mnoha ukazatelů kvalitní celoroční pravidelné systematické činnosti zřízeného i pobočného spolku s dětmi je evidence počtů schůzek dětí, jednodenních a vícedenních a táborových akcí dětí v „Deníku“. Od zřízení takových jednotek s pravidelnou péčí o děti až k doložitelné činnosti (vč. počtů dětí podílejících se na těchto formách akcí) vykazovaných v celostátním nebo vlastním vnitřním zúčtování – např. vyplněném dotazníkovém šetření oddílu ke dni zápisu (registrace) atp.
   Další pravidla k vedení Deníku jsou zpracovány v příloze této směrnice.
   Kluby dokládají splnění a naplnění „řádu pro kluby“ atp., ustanovení a vymezení minimální celoroční činnosti neplatí pro volnočasové kluby s otevřenou prací dětí aj.

Kritéria minimální celoroční činnosti pionýrské skupiny:

1. Spolek PS organizuje činnost jako veřejně prospěšný. Splňuje všechny formy minimálně 2x za školní rok pro nejméně jeden svůj oddíl (klub pro děti). A to buď svojí připravenou akcí s programem apod., nebo zaručí, že se tohoto účastní všechny jeho evidované oddíly. Neuzavírá se jen pro své členy. Poskytuje tak pro oddíl dostatečný posun, k němuž byl sám ustaven atd.
2. Na činnost oddílů a své úkony pro naplnění pravidelné činnosti atd. shání finanční prostředky atd. (dotace, příspěvky, dary apod.)
3. Vedoucí pobočného spolku (PS atd.) nebo další ustanovený odborný pracovník minimálně 1x do roka (nebo častěji dle rozsahu povinností vyplývajících s uzavřenou směrnicí a stanov (při dotacích, volbách i usneseních KOP aj.) a se zapojením příslušného pionýrského pracovníka staršího 18 let provádí a dokládá písemně revizi či hospitaci s těmito minimálními údaji: se záznamem s datem ohledání, podpisem statutárního orgánu/vykonavatele, časovým údajem (na čem to zjistil: táborový den, deník oddílu atd.) a krátkým závěrem o činnosti daného oddílu i zřízeného PC. Doporučená osnova pro hodnocení je dostupná v materiálech pro práci na PS atp.
4. Pionýrské centrum (pokud má oddíly a kluby či činnost s dětmi na pravidelné celoroční nebo síťové činnosti atd.) a KOP tyto kritéria dodržují přiměřeně svému zařazení.

Zajištění výchovné práce s dětmi a nečleny v klubech

1. Při PS (či PC nebo KOP) se mohou v rámci plnění cílů činnosti sdružovat členové do klubů za pravidelným nebo jen jednorázovým programem apod. Mohou mít podobu otevřenou – neorganizovanou, ale kontrolovanou činnost volnočasovou nebo odbornou. Tyto kluby se evidují a PS je garantem této smysluplné a potřebné činnosti zaručující dětem na obci využití volného času se vší platnou garancí zamezující užívání rizikovému chování dětí i mládeže atd.
2. Tento klub má určená svá pravidla pro činnost, ale může mít odchylné formy minimálních limitů (ve srovnání s oddílovou pravidelností např. u zjišťování evidence osob, ale má určeného vedoucího s odpovědností staršího 18 let pro styk s veřejností a s právem vymáhat platná nařízení pro zřízené kluby atd.). Pravidla určená pro kluby atd. zpracovaná metodikou tvoří doporučující normy a ustanovení k jejich zřízení atd.
3. Pro fungování platí stejné plnění podmínek prevence atd. vyplývajících u práce v PC/PS.

Zásady platné pro všechny typy aktivit

Obecně k bezpečnosti s ohledem na účast dětí

1. Aktivity oddílů jsou v podstatě dvojího typu:
   1. známé činnosti – jedná se o aktivity probíhající známým způsobem v obvyklém prostředí (například setkání oddílu v klubovně);
   2. zvláštní činnosti – činnost probíhající např. v cizím prostředí, méně obvyklou formou nebo užívající jiných či cizích prvků apod., případně probíhající jako akce pro veřejnost.
   Pro obě formy platí společné požadavky na dodržování předpisů, ochranu zdraví apod. (viz část IV.)
2. Důležité činnosti týkající se zajištění akce, které směřují k ochraně všech zúčastněných a které je povinen zajistit / dodržet vedoucí organizační jednotky / pořadatel z pohledu této směrnice:
   1. informovat účastníky akce, popř. rodiče dětí s předstihem o náplni akce;
   2. dohodnout účast dalších dospělých nebo jiných pověřených spolupracovníků k odpovídajícímu dohledu, dle potřeby zajistit jejich poučení o organizaci a pravidlech akce a seznámit je s ohrožujícími riziky, prokazatelným způsobem je seznámit např. s krizovým plánem apod.;
   3. dle možností zjistit (prověřit) podmínky (stav objektu apod.) v místě konání. Po příjezdu toto ověřit a na místě zabezpečit dostupné prostředky k odstranění možných závad a ohrožujících jevů. Překážky nepředvídatelné ihned označit nebo u nich uplatňovat přímý dohled k omezení jakýchkoli rizik a pokud to lze, i bez vyzvání se je pokusit neprodleně a s pomocí provozovatele atd. odstranit, v extrémním případě je neprodleně nutné akci (i její část) okamžitě ukončit a prostředí opustit;
   4. zajistit ubytování v objektech (nebo ve stanech a jiných zařízeních), která odpovídají bezpečnostním a hygienickým požadavkům;
   5. zajistit kvalitní, vydatnou stravu v přiměřeném množství, včetně dostatku nápojů, a prověřit odpovídající zacházení s potravinami, surovinami k jejich zpracování;
   6. v souladu s právními předpisy i posouzením konkrétních podmínek omezit (vyloučit) koupání nebo zimní sporty či pohyb po pozemních komunikacích anebo pohyb ve zvláště chráněných územích nebo na horách aj.;
   7. vždy poučit účastníky i spolupracovníky o povinnosti zajistit přivolání a poskytnutí první pomoci. O povinnostech ohlásit každé (byť i malé a nepatrné) poškození zdraví u účastníků apod., informovat je o postupech sepsání těchto situací;
   8. zjištěné vady (poruchy majetku apod.) sepsat do záznamu s ohlášením správci atd., s ohledem k zamezení vymáhání poškození po organizační jednotce;
   9. informovat majitele objektu po příjezdu o svém počtu a formě organizování z důvodu případného hašení a evidenci atd.;
   10. každou, byť i sebemenší situaci atd. související s organizováním akce zapisovat např. do deníku oddílu, který má v těchto skutečnostech váhu záznamu;
   11. k ojedinělým a dalším akcím a specifikům pobytů mimo klubovnu pro jednodenní, vícedenní (do 6 dnů) a letní pionýrský tábor se doporučuje zajistit podmínky a ustanovení z této směrnice popsané v přílohách apod., kde jsou tyto doporučené informace vázány např. na koupání (příloha IV.7), užití dopravy (příloha IV.8) nebo k pohybu na pozemních komunikacích (příloha IV.9) apod.

Rozdělení kompetencí při organizování táborů

1. Pionýrský tábor musí mít písemně nebo on-line stanovené Programově organizační zabezpečení akce (příloha V.3) tzv. POZ, které zpracuje pověřený HVT nebo odpovědný vedoucí a ve kterém určí osoby odpovídající za svěřené úseky při pořádání, předkládá POZ se souhlasem statutárního zástupce na Radě PS/PC a u oblastních a postupových akcí apod. navíc i např. u revizorů daného zřizovatele.
2. Podmínky pro schválení příprav a samotné realizace pionýrského tábora jsou rozděleny následovně do tří úseků na povinnosti statutárního orgánu (PS atp.), Hlavního vedoucího tábora (HVT) a oddílového a dalšího táborového pracovníka. Tyto povinnosti ve vztahu k přípravě, povolení realizace, zajištění bezpečnosti atd. a kontrolním mechanismům určuje samostatný předpis směrnice uvedený v příloze (příloha V.4 „Pionýrský letní tábor a role pořadatele“) a POZ akce. Všem osobám navíc určuje i plnění předpisů uvedených zejména v části IV. této směrnice a předpisů vnitřních, případně i obecně platných vždy k danému řešenému účelu. I u táborů se při realizaci činnosti mimo jiné využívají principy pro práci a postupy kladené k ochraně osob, majetku a k prevenci.
3. Při letních táborech pořadatel PS i HVT zajišťuje (dokládá) nutnost vyplnění tzv. Opatření pionýrských skupin (Schvalovací list pionýrského tábora).
   Povoluje se i písemně (dále jen SLPT i v elektronické podobě) s přílohami;
   Vyhotovuje se na předepsaném formuláři v systému Pionýra, ze kterého je minimálně 1x vytištěn a potvrzen pro hlavního vedoucího tábora.
   Přílohy schvalovacího listu: personální zabezpečení pionýrského tábora, rozpočet pionýrského tábora, rámcový program, denní a táborový řád, mapka přístupu k tábořišti se souřadnicemi (uložená v systému Pionýra), doklad kvalifikace HVT (uložený v registračním systému Pionýra) a doklady kvalifikace ostatních táborových pracovníků.
   Potvrzením schvalovacího listu pionýrského tábora stvrzuje pořadatel pionýrského tábora mj. souhlas s rozpočtem PT, prověření obsahu smlouvy o zajištění prostor, kde se bude pionýrský tábor konat a pověření hospodáře / ekonoma PT.
   Po skončení letního tábora doloží a odevzdá HVT či jím pověřená osoba po kontrole hospodářem atd. vyúčtování akce i hodnocení a seznámí se skutečnostmi Radu PS atp. Lhůta k odevzdání po letních PT je určena (kniha úrazů do 14 dnů s předáním rodičům), vyúčtování u PS do konce října (zahrnuje čas na opravy, srovnání atd.) s předáním kopií hospodáři PS a založením k archivaci. SLPT po kontrole a archivaci HVT a radou podepíše a ukončí jako účetní závěrku po proběhlé revizní kontrole (uzavření) i s případnými následky za pochybení atp.
4. Kromě oddílů a pobočných spolků mohou táborovou a vícedenní činnost se stejnými pravidly provádět v režimu oddílu či pořádající PS/PC i jiné subjekty pracující jako organizační jednotka ve struktuře spolku s určeným a jmenovaným zástupcem s kvalifikací, splňující přípravu atd. pro pionýrské pracovníky. Tyto aktivity (nečlenských, cizích) pak mohou podporovat uspořádání pobytu neorganizovaných dětí, i když jsou na činnost využívány jen obecně přijímané prvky Pionýra (zábava apod.) na místech vyhrazených jako pionýrské základny zřizovatele. Ale vždy s důrazem pro plnění podmínek prevence (dle oddílu IV.2).

Řízení výchovné činnosti

Povinnosti vedoucího oddílu či další zřízené jednotky

1. Plánuje systematickou výchovnou a další činnost jednotky a s členy svého týmu hodnotí (sleduje) celkový rozvoj i vývoj dětí zapojených ve výchovné jednotce. Stanovuje úkoly a kompetence i pro zapojené instruktory, praktikanty i děti. S výsledky průběžně a vhodnou formou seznamuje s nadřízeným a statutárním orgánem. Podává jim pravidelná hlášení ve stanovené a schválené formě a termínech (pro dotace, granty a jiné) ve znění Statutu oddílu a PS atd.
2. S ročním, případně pololetním apod. plánem, seznámí vhodnou mírou srozumitelnosti všechny dospělé členy (instruktory) s ohledem na jejich odpovědnosti a seznámí radu (tým) zřízených jednotek apod.
3. O probíhající výchovné práci je povinen formou deníku, zápisu, zprávy nebo kroniky či podobně průběžně seznamovat pro informaci i pro kontrolu Radu pobočného spolku, zřizovatele, revizní složku.
4. Neplní-li si tyto a další ustanovené povinnosti v zastoupení aj. nebo zanedbává výchovnou činnost či porušuje principy k zajištění bezpečí, pak bude z pozice vedoucího odvolán zřizovatelem. Pokud bude zjištěno hrubé porušení zanedbání atd., včetně ztrát při správě či zpronevěře atd., bude proti takové osobě použito ustanovení předpisů České republiky s patřičným uplatněním práva a náhrad za způsobené škody atd.

Rozdělení kompetencí a plánování na úrovni pobočného spolku

1. Základní plánování činnosti a zodpovědností se děje na úrovni Vedení atp.
2. Plnění se přenáší i na oddíly a kluby v případě účasti nebo zájmu o konanou činnost (vystoupení, dny dětí, letní tábory) s ustanovením pověřeného zástupce ke konkrétní činnosti. Zabezpečení odvádí příslušní organizátoři. O každé činnosti s dopadem za celý pobočný spolek jsou vyžadovány záznamy k provedení, hospodaření a ukončení v rámci příslušných termínů daných zřízenou organizační jednotkou na plnění dohod či dotací, vždy po schválení plénem atd. (KOP atd.)

Spolupráce a plnění v oblasti zajištění akcí nadřízeného celku (KOP, Pionýr a VV ČRP atd.)

1. Pobočný spolek (od PS a výš) určuje svého Garanta na uspořádání větších úseků (krajské kolo nebo republiková akce nebo tábor pro celou úroveň atp.) a nebo zajišťuje ve spolupráci s Pionýrem konkrétní činnosti spojené a stanovené statutem akce atd. (určí např. delegáta akce nebo hlavního rozhodčího apod., včetně osobní garance a pomoci z jiných oddílů atd.). Odpovědná osoba pověřená realizací takové akce nadřízeným orgánem Pionýra postupuje při činnostech souvisejících se zabezpečením takto:
   1. sestavuje tým pracovníků, který rozdělí s ohledem na charakter a úkoly spojené s konkrétní organizací a plněním úkolu na pověřené oblasti;
   2. řídí práci štábu akce ve vztahu k místu konání po stránce politické (např. obecní úřady, školy, CHKO, lesní správa);
   3. zajišťuje materiálně-technické zabezpečení akce a vytváří pracovníkům akce nezbytné podmínky pro jejich práci;
   4. při propagaci akce i v jejím průběhu dbá na užívání jednotících grafických prvků Pionýra;
   5. v případě potřeby uzavírá s pracovníky dohody a smlouvy potřebné k zabezpečení akce;
   6. zodpovídá za zajištění řádného proškolení všech pracovníků akce před zahájením výkonu jejich funkce (činnosti), a to v rozsahu stanoveném obecně platnými právními předpisy a vnitřními směrnicemi pro jimi vykonávané oblasti (zejména ve vztahu k ochraně zdraví, k prevenci rizik a k požární ochraně), a o tomto poučení sepíše písemný záznam nebo zajistí podpis v listině. U dětí na otevřených akcích tak činí prostřednictvím jejich rodičů, případně za využití „Soutěžních a závodních listů nebo Statutů apod.“ s podpisem atp.
2. Pracovníci takovýchto otevřených apod. akcí nad rámec PS musí splňovat dle určené pozice příslušnou kvalifikaci směrnice Pionýra a pro osoby bez kvalifikace zajistí Garant nezbytný dohled jinou osobou u dětí či plní povinnosti při poučení atp., které zamezí nezodpovědnému i nepovolenému přístupu atp. Při zajišťování odborných i jiných pořadatelských funkcí pro tyto akce platí u všech účastí (vč. organizace) obecná práva i povinnosti atd. vyplývající z postavení osob pracujících na těchto akcích pod hlavičkou Pionýra bez omezení z odpovědností jmenovaných pro jiné formy činnosti v oddílech, jako i v ujednání dalších předpisů atp.
3. Na takových akcích jsou zapsáni, případně ohlášeni s předstihem, na zvacích tiskopisech tito účastníci a organizátoři atd.:
   1. účastníci s členstvím a s vedoucím oddílu a skupiny, ti jsou uvedeni na prezenční soupisce apod., vedoucí se prokazují za svůj oddíl plněním poučení a zdravotní připraveností apod.;
   2. účastníci z řad veřejnosti „dospělá osoba s dítětem“;
   3. ostatní, zúčastňující se např. sportovního klání (dětské domovy, kroužky), s vedoucím a s podmínkou převzaté prezenční i odpovědnostní zodpovědnosti pro svého zřizovatele na prezenční listině aj. Na všechny tyto a další osoby na místě konání atd. se vztahují bez výhrady pokyny organizátorů.

Rozdělení kompetencí a plánování na úrovni Pionýra (na republikové úrovni)

1. Pionýr určuje pro příslušný školní a kalendářní rok plán organizace a akcí a soutěží a celoročních cílů, kterým usměrňuje činnost ve spolku jako celku i ve zřízených jednotkách a plnění např. idejí u dotací (celoroční hra apod.)
2. Organizuje, kontroluje, provádí metodiku s podporou v rámci výchovného řízení celého spolku a určuje zástupce ke konkrétní činnosti. Zabezpečení plnění pro celou republiku atd. s doložením atp. V případě konání u pobočného spolku plní tento pobočný spolek stanovené ujednání ve Statutu atp. i u doložení při zúčtování a pod. k ukončení akce na příslušných termínech atp. Zpracování těchto náležitostí má formu pověření a delegování a doložení atd. a plně přenáší nařízenou povinnost na pověřeného zástupce KOP či PC i PS atp. s vědomím, že neplnění tohoto mandátu bude i u otevřených a jiných aktivit sankciováno na dohodách, které podepsaly atd., případně to může vést i k vyloučení nebo odebrání uspořádání s požadavky náhrad aj.

Kvalita činnosti

1. Při výchově se odráží zejména celistvá osobnost vedoucího oddílu a jeho týmu i dalšího instruktora. Spolek proto provádí neustále pro zkvalitnění své práce průběžné i osobní vzdělávání s dalšími pobočnými spolky. Dbá tak a zaručuje, že poskytuje co nejsmysluplnější rozvoj a pohled na potřeby s kvalitní nabídkou rozvoje volného času v Pionýru. Své získané poznatky atd. je vedoucí i PS případně KOP schopen sdělovat jako tzv. dobrou praxi např. předáním článků a výstupů ve svých zprávách atd. pro pionýrskou základnu na www Pionýra atp. Tento prvek pomáhá i Pionýru v propagaci. I kvalita a péče a zjevné vymezení odpovědnosti s prací k dětem s různými odchylkami apod. má své předpisy pro příslušnou radu či zástupce dětí aj., sepsány v ucelených směrnicích (např. Vzdělávací, k řešení stížností a jiné). Do nich jsou zakomponovány i nové trendy v odvětví i zákonná ustanovení doplňující dřívější stavy do odpovídajících ustanovení poplatných dnešní době a požadavkům v ochraně aj.
2. Ke zjišťování kvality a poměřování sil organizuje s garancí odborníků atd. oddílové setkání, celostátní soutěže i republiková setkání nebo nařizuje zhodnocení formou doplňování informací atp. na výročních aj. schůzích svých oddílů s podklady k zprávě o činnosti a tak i včas a smysluplně zhodnocuje a upravuje a doplňuje svá další směřování atp. (zřizovatel PC, PS i Pionýr atp.)

Dokumentace

Správně a pečlivě vedená dokumentace plní významnou výchovnou a motivační funkci s informováním, dokládáním a hodnocením veškeré pionýrské činnosti ve zřízené jednotce atp. Je průkazným podkladem pro hodnocení a evidenci dotačních (grantových) a jiných příspěvků. Lze ji využít i v případě posouzení, doložení atd. odpovědnosti u případných úrazů či krizových situací jako doložení „Prokazatelnosti“, že Pionýr dodržel (zpracoval) proklamované cíle z hlediska např. směrnice, stanov aj.

Jednotící prvky a tradice Pionýra

Jednotící a grafické prvky Pionýra

1. Grafické prvky (a jejich používání) definuje vnitřní směrnice o Grafickém manuálu a Stanovy Pionýra.
   K těm nejzákladnějším patří:
   1. Název a označení organizace (Pionýr) nebo pobočného spolku (jméno atd.), znak, logotyp a vlajka a jiné odvozené pro tábory nebo KOP atp.
   2. A dále sem lze zařadit i používání odznaku atd., vše se používá ve prospěch organizace k označení či na podkladech a prezenčních aj. potřebných dokumentacích z oddílů (oddílové dopisy) či klubů atd.
   3. Na akcích by měly být tyto prvky vidět jako důkaz, že to pořádá zapsaný spolek.
2. Tradiční jednotící prvky jsou popsány ve stanovách a podrobně vysvětleny v přílohách a na www stránkách Pionýra.
   Jedná se např. o:
   1. Slavnostní slib, pionýrský a instrukorský pozdrav;
   2. Pionýrský kroj (košile nebo triko s doplňky a umístěním nášivek atd.);
   3. Označení funkcí, nášivky (funkční atp.);
   4. Odznaky (pionýrský), vlajka, znělka atd.

Pionýrské tradice a zvyklosti – na oddílech, KOP i PS a PC apod.

1. Jednotliví členové, funkcionáři atd. svým počínáním vytváří sounáležitost se spolkem, vytváří přirozenou cestou nepsaná pravidla chování a jednání a mnohdy neformálně pomáhají v organizování naší činnosti.
2. Všichni členové by měli přiměřeně dodržovat a rozvíjet spolkové tradice a zvyky, které ale zároveň nejsou v rozporu s obecnými demokratickými principy, výchovnými cíli, Stanovami a Programem Pionýra a navíc tyto nařízení vhodně rozšiřují. Příkladem může být pasování a sliby (pionýrské, oddílové), nástupy s pozdravy a podáním ruky, společenské oděvy atd., nebo i psaní kronik a vedení oddílových zpěvníků s používáním různých i vymyšlených slov a zvyků atp.
3. Jejich význam spočívá i v dlouhodobé stabilitě a pomáhají k seberealizaci a rozvoji atd. A jejich potlačení, či nedodržování ze strany nově příchozích je i mnohdy postihováno jako porušení daného nepsaného zvyku, se kterým jsou srozuměni atd. I tyto pravidla se neustále vyvíjejí a obohacují. Nejsou nijak závazná pro nově zakládané celky a nepředávají se striktním dodržováním všude a u všech členů jako dogma (vždy by měli být ku prospěchu všem členům).