Dobrodružství na míru
Akce pro veřejnost Akce pro veřejnost Oddíly a kluby Oddíly a kluby OPRAVDU DOBRÝ TÁBOR OPRAVDU DOBRÝ TÁBOR
NAVIGACE: Co děláme / Nabídkové programy / Život oddílu / Kapitola 4

Život oddílu

4. Co se děje pod povrchem?

Vztahy v oddílu

Oddíl je uskupení, kterému psychologové říkají malá sociální skupina. (Blíže o ní pojednáme v příloze na konci této publikace.) Znamená to, že členové takového útvaru se mezi sebou dobře znají, vytvářejí mezi sebou vazby a vzájemné závislosti. Snaží se dosáhnout společného cíle, formují určité normy chování. Velmi důležitou okolností je účel, pro který skupina vzniká a  proč její činnost trvá. V případě pionýrského oddílu by to mohl být společný zájem, stejný koníček nebo snaha zajímavě naplňovat volný čas.

Na každého člena také působí historie oddílu, prožitky, kontinuita, tradice a  ustálené rituály, společné zážitky. Jde zpravidla o  opakující se aktivity, které jsou pro daný oddíl specifické (pravidelné výpravy, ustálené akce, typické aktivity). Posiluje se jimi soudržnost, pocit přináležení jedince ke skupině.

Skupina lidí, ať je větší nebo menší, není jednolitá. Lze rozeznat určitou strukturu. Její rozlišení nám pomůže lépe popsat a tím i  pochopit děje, které se v oddílu odehrávají. Všimneme si jednak členů skupiny, jednak vztahů mezi nimi, jednak proměn, kterými oddíl neustále prochází.

Už jsme tu napsali, že každé dítě v našem oddílu zaujímá určitou pozici, přijímá určitou roli, přichází se svými potřebami, zájmy, hodnotami a dalšími zdroji motivace. Motivací se rozumí jednak momentální, okamžité zaujetí, nadšení pro činnost, jednak celková dlouhodobější zaměřenost člověka.

Pro nás je důležitá zejména motivace k členství v oddílu a k účasti na jeho činnostech. Dobrý vedoucí ji může posilovat nebo oslabovat, dále s ní pracovat. Z krátkodobého hlediska se zpravidla rozlišuje motivace vnitřní a vnější. Vnitřní pramení z vnitřních pohnutek, z vlastních potřeb jedince. (Dítě se nadšeně zapojí do soutěže, protože touží po hře, chce se uplatnit, je soutěživé.) Pro vnější motivaci jsou rozhodující stimuly, tlaky a  požadavky z vnějšku. (Dítě se věnuje činnosti proto, že to po něm někdo chce, nebo proto, že za to něco získá – cenu, odměnu.)

Členové oddílu vytvářejí mezi sebou vazby, užší vztahy. Některé jsou výrazně kamarádské, některé vlažné, objevuje se i  soupeření až nepřátelství. Vzájemné chování bývá vymezováno pravidly a normami, které si skupina vytváří. Časem je jasné, jaké chování děti přijímají jako běžné, normální a které odsuzují a zavrhují. Překračování norem je trestáno sankcemi různého typu (brblání, nespokojeností, otevřeným odporem ostatních členů, v mezním případě vyvržením člena ze skupiny apod.).

Všechno se ovšem mění – jednotlivci, pravidla i vztahy. Proměny a procesy, ke kterým ve skupině dochází, nazýváme skupinová dynamika. Závisí na velikosti oddílu, vzniku podskupin, na soudržnosti, napětí mezi členy, na věku dětí, ale i na vývoji celého seskupení. Změny bývají výrazné právě u dětí. Jejich vývoj je rychlý, někdy až bouřlivý. Například v dospívání (nejvýrazněji kole 13. roku) se vztahy v dosud stabilní skupině velmi značně proměňují. Dlouholetí přátelé se rozcházejí, vznikají zcela nové vazby. Zamyslíme se nad tím, jak se proměňuje chování dětí a jak bychom tomu měli přizpůsobit styl vedení.

Pomocné otázky:

Kterou z her není možno užít pro mladší děti?

Při které je potřeba hodně přemýšlet?

Při které hře je vyjeví sympatie mezi jednotlivými hráči?

U které z her se projeví aktivní jedinci, kteří mají snahu převzít řízení?

Pro jak velké skupiny jsou hry vhodné?

Abyste měli odpovídání na předchozí otázky lehčí, nabízíme jako inspiraci další aktivity:

Vánočka

Nachystejte s dětmi netradiční schůzku, třeba v duchu Štědrého dne. Z hlediska přípravy ji můžete pojmout dvěma způsoby. První je, že to bude pro děti vánoční překvapení. Druhý je však z hlediska celkového dopadu významně zajímavější. Nejprve se s dětmi domluvíte, jak by si takovou schůzku představovaly. Povídejte si o občerstvení, dárcích, zvycích i celém průběhu schůzky. Uvidíte, kolik obyčejů a zvyků se objeví. Nezapomeňte úkoly spojené s přípravou rozdělit mezi co nejvíce osob. Na uspokojivém výsledku – celkové atmosféře schůzky – bude mít zájem velké množství zúčastněných.

Vánoční dárek

Schůzka pod vánočním stromkem může přinést některým jedincům velké trauma. Někdo si odnáší velké množství dárků, jiný odchází s prázdnou. Abychom těmto problémům předešli, můžeme losovat o to, kdo komu dárek přinese. Pro další poznání však může být zajímavé dohodnout se na tom, kdo koho obdaruje. Rozdáme dětem lístky s tužkami. Vyzveme je, aby se podepsaly, a necháme je napsat, kdo chce komu dát dárek (necháme je třeba napsat trojici jmen s uvedením pořadí). Vedoucí by pak měl sám udělat vyhodnocení: přiřadit ke každému dárci jedno jméno obdarovaného tak, aby se pokud možno dostalo na každého. Pokud zůstanou nějací neobdarovaní, pak mu nezbude, než pro ně připravit dárek sám. Doporučujeme nachystat si několik dárků do zásoby. To, že si někdo neodnáší vůbec nic (ani drobnost), vede k silnému pocitu, že jej oddíl jako sociální skupina odmítá. Důležité upozornění: lístky s uvedeným pořadím si uschovejte. Budete je potřebovat k následující činnosti.

Mapa oddílu

Tato aktivita je vhodná především pro vedoucího. Není možno ji provádět na schůzce. Ba naopak, to by mohlo způsobit četné karamboly. Rozložíme velký papír a pak začneme se zpracováním lístků. Každému podpisu na lístku (tj. každému dítěti) přiřadíme kroužek se jménem. Pak se zaměříme na jméno u prvního v pořadí (tj. toho, koho by dítě chtělo obdarovat). Předpokládáme, že takový jedinec se vyznačuje jeho sympatiemi – považuje jej za kamaráda. Do naší mapy si tento vztah poznačíme šipkou od autora lístku (kdo lístek psal) k jménu na prvním místě (koho chce autor obdarovat) – tj. od dárce k obdarovanému. K čemu je taková mapa dobrá? Ukazuje se v ní, kdo má největší sympatie v kolektivu, jakým způsobem jsou utvořeny kamarádské vztahy, kdo na koho dá apod. Pokud chcete, můžete ještě pokračovat zanesením dalších s druhými a třetími místy na lístku.

Ještě několik poznámek k mapě oddílu uvedené v předchozí tabulce:

Výsledky této mapy jsou jen orientační. Své poznatky byste měli podpořit pozorováním v praxi. Nezapomeňte také, že se vztahy vyvíjejí. Ovlivňovat je mohou i náhlé změny a krátkodobé výpadky – např. dnes s tebou nekamarádím – nedal jsi mi žvýkačku.

Mapa oddílu nám může pomoci při hledání vhodných spolupracovníků. Zkuste se zamyslet nad tím, kdo má předpoklady pro různé role v týmu. Kdo bude tahoun, kdo předseda, bavič, chrlič nápadů, vědec, organizátor, kdo znuděný, kdo vrba apod.

Zajímavým námětem může být také obarvení mapy. Každému jménu můžeme přiřadit barvu podle toho, jaký je typ. Kupříkladu cholerik – červená, sangvinik – hnědá, melancholik – modrá a  flegmatik – zelená. Zamýšleli jste se někdy nad tím, jaké mají jednotlivé typy osobnosti přednosti a slabiny pro jednotlivé role v týmu? Dokážete odhadnout, kdo bývá nejčastěji předsedou? Kdo bývá často vrbou – tedy tím, komu se všichni rádi svěřují?

Mapu ale nepřeceňujte. Má vám být pomůckou a vodítkem pro získání rychlejší orientace v oddílu. Vezmete-li ji příliš vážně, můžete se sami pěkně napálit. Výsledky si ponechte jako svoje tajemství. Hodně lidí může totiž vnímat své ohodnocení jako velmi citlivou záležitost. Snadno může dojít ke snížení sebedůvěry i u těch, o kterých si myslíte, že jsou silní v kramflecích.